Aktualizace českých doporučených postupů pro laboratorní diagnostiku infekcí vyvolaných Clostridium difficile

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11130%2F18%3A10387206" target="_blank" >RIV/00216208:11130/18:10387206 - isvavai.cz</a>

Nalezeny alternativní kódy

RIV/00064203:_____/18:10387206

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Aktualizace českých doporučených postupů pro laboratorní diagnostiku infekcí vyvolaných Clostridium difficile

Popis výsledku v původním jazyce

Clostridium difficile jako původce střevních infekcí (CDI) různé závažnosti patří k významným nozokomiálním patogenům. Mikrobiologická diagnostika zahrnující vhodný testovací algoritmus a odpovídající interpretaci výsledků je klíčová pro verifikaci CDI. Předkládaná aktualizace vychází z evropských doporučení pro laboratorní diagnostiku CDI s ohledem na současnou epidemiologickou situaci a přístupy v laboratorní diagnostice CDI v České republice (ČR). Indikací k laboratornímu vyšetření je průjmovitá stolice. Výtěr z rekta je možné použít k testování pouze u ileózních pacientů. Aktuálně je pro diagnostiku CDI doporučen dvoustupňový testovací algoritmus. Použití pouze jednoho testu není považováno za dostatečné pro nízkou pozitivní prediktivní hodnotu. Problém z hlediska jednoznačného diagnostického závěru představují vzorky s pozitivním vyhledávacím testem (glutamát dehydrogenáza nebo DNA detekce toxigenního kmene) a následnou negativitou průkazu volných toxinů ve stolici imunoenzymatickou (EIA) metodou. Možné je pak použít třetí (konfirmační) test, ale především je nutné zohlednit aktuální klinický stav pacienta a další laboratorní nálezy pro odlišení probíhající CDI od kolonizace toxigenním kmenem C. difficile s možnou jinou příčinou průjmu. Obecně by se při volbě diagnostického testu měla brát v potaz zjištěná senzitivita a specificita vůči referenční metodě. Jako zdroj by měly sloužit srovnávací studie publikované v recenzované literatuře, ne pouze informace výrobce. V současné době neexistuje diagnostická souprava pro stanovení toxinů produkovaných C. difficile se 100% citlivostí. Na snížení citlivosti stanovení může mít vliv preanalytická fáze (teplota skladování a transportu vzorku) a také zahájení empirické terapie před odběrem vzorku.

Název v anglickém jazyce

Updated Czech guidelines for the laboratory diagnosis of Clostridium difficile infections

Popis výsledku anglicky

Clostridium difficile, a causative agent of intestinal infections (CDI) of varying severity, is an important nosocomial pathogen. Microbiological diagnosis, including an appropriate test algorithm and the corresponding interpretation of the results, is crucial for CDI confirmation. This update is based on the European guidance document for CDI laboratory diagnosis, taking into account the current CDI epidemiology and laboratory diagnostic approaches in the Czech Republic. Any diarrhoeal patient should be tested for CDI. The rectal swabs can only be used for testing in patients with paralytic ileus. Currently, a two-step test algorithm is recommended for CDI diagnosis. Due to a low positive predictive value. a single commercial test is not recommended as a stand-alone test for diagnosing CDI. Samples with a positive screening test (glutamate dehydrogenase or toxigenic strain nucleic acid) and a subsequent negative CIA (enzyme immunoassay) test for the presence of free toxins are diagnostically inconclusive. An option is to use a third confirmatory test; however, the current clinical status or the patient along with other laboratory findings should be considered in order to differentiate between ongoing CDI, carriage of a toxigenic strain of C. difficile, and other causes of diarrhoea. In general, when implementing a new diagnostic test, its sensitivity and specificity should be compared against the reference? method. Diagnostic tests should refer to the data frorn published comparative studies and should not rely solely on information provided by the manufacturer. Currently, there is no commercial test available for detection of free C. diffide toxins in stool samples with 100 % sensitivity. Moreover, the pre-analytical conditions (storage and transport temperature of stool samples) and/or the initiation of an empirical therapy prior to the sampling may decrease the sensitivity of the assay.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

10606 - Microbiology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

ISSN

1210-7913

e-ISSN

—

Svazek periodika

67

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

4

Strana od-do

92-95

Kód UT WoS článku

000454046100007

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85052724028