Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Současný pohled na doporučení ohledně farmakoterapie hraniční poruchy osobnosti

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11140%2F21%3A10432019" target="_blank" >RIV/00216208:11140/21:10432019 - isvavai.cz</a>

  • Nalezeny alternativní kódy

    RIV/61383082:_____/21:00001110

  • Výsledek na webu

    <a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=a9p9hQJUpD" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=a9p9hQJUpD</a>

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Současný pohled na doporučení ohledně farmakoterapie hraniční poruchy osobnosti

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Hraniční porucha osobnosti (HPO) je častým, závažným a život ohrožujícím psychiatrickým onemocněním. Pohled na její léčbu prochází v posledních letech značnou změnou, a to nejen v psychoterapii, která je hlavní účinnou intervencí, ale i ve farmakoterapii. I přesto, že se doporučení odborných společností neshodují a klinická praxe je značně heterogenní, lze nalézt fakta, která nám jsou oporou při léčbě této skupiny pacientů. Je důležité brát ohled na fakt, že nebyla potvrzena dostatečná účinnost žádného léku z hlediska zlepšení prognózy tohoto onemocnění jako celku. V současné době je doporučováno užívání léků pouze ke korekci specifických příznaků, jakými jsou afektivní nestabilita, impulzivní agrese a poruchy vnímání, kdy jistá vodítka nalézáme i v otázce ovlivnění nesuicidálního autoagresivního jednání. Existují však i léky, které se všeobecně nedoporučují nebo prokazatelně nemají efekt v léčbě HPO. V rámci managementu terapie musíme brát zřetel i na psychiatrické komorbidity. U pacientů s HPO se setkáváme s doprovodnými onemocněními, která reagují na cílenou léčbu přidružené choroby, ale i s patologiemi, u kterých se zavádění specifické farmakoterapie nedoporučuje. Hlavním důvodem k této praxi je zjištění, že dané komorbidity (např. depresivní porucha, panická porucha) reagují velice dobře na komplexní terapii HPO, za kterou je považována solidně vedená psychoterapie, preferenčně některým ze směrů přímo cílených na tuto psychopatologii (pro příklad dialekticko- -behaviorální terapie, schématerapie a další). V článku je diskutována i situace v České republice, problém s polypragmazií a možné důvody nesprávně vedené praxe v léčbě HPO.

  • Název v anglickém jazyce

    Current view on pharmacotherapy guidelines of borderline personality disorder

  • Popis výsledku anglicky

    Borderline personality disorder (BPD) is a common, serious, and life-threatening psychiatric illness. The view of its treatment has undergone a significant change in recent years, not only in psychotherapy, which is the main effective intervention, but also in pharmacotherapy. Despite the fact that the recommendations of professional societies do not agree and the clinical practice is very heterogeneous, we can find facts that support us in the treatment of this group of patients. It is important to take into account the fact that no drug has been shown to be sufficiently effective in improving the prognosis of the disease as a whole. Currently, the use of drugs is recommended only to correct specific symptoms, such as affective instability, impulsive aggression and cognitive-behavioral disturbances, where we find some clues in the issue of influencing non-suicidal self-aggressive behavior. However, there are also drugs that are not generally recommended, such as benzodiazepines or have been shown to have no effect in the treatment of BPD, such as lamotrigine. In the management of therapy, we must also take into account psychiatric comorbidities. In patients with BPD, we encounter concomitant diseases that respond to targeted treatment of the associated disease, but also pathologies for which the introduction of specific pharmacotherapy is not recommended. The main reason for this practice is the finding that given comorbidities (e.g. depressive disorder, panic disorder) respond very well to complex BPD therapy, which is considered solid psychotherapy, preferably in one of the directions directly aimed at this psychopathology (for example dialectic-behavioral therapy, schematherapy and others). The article also discusses the situation in the Czech Republic, the problem of polypharmacy and possible reasons for incorrect practice in the treatment of BPD.

Klasifikace

  • Druh

    J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    30215 - Psychiatry

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2021

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název periodika

    Česká a slovenská psychiatrie

  • ISSN

    1212-0383

  • e-ISSN

  • Svazek periodika

    117

  • Číslo periodika v rámci svazku

    3

  • Stát vydavatele periodika

    CZ - Česká republika

  • Počet stran výsledku

    6

  • Strana od-do

    144-149

  • Kód UT WoS článku

  • EID výsledku v databázi Scopus

    2-s2.0-85113797947