Antislavismus Marxe a Engelse: Xenofobie, nebo historický determinismus?

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F16%3A10326474" target="_blank" >RIV/00216208:11210/16:10326474 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Antislavismus Marxe a Engelse: Xenofobie, nebo historický determinismus?

Popis výsledku v původním jazyce

Ačkoliv dominantní kategorii Marxovy a Engelsovy reflexe sociální reality představuje pojem třídy, nelze ignorovat skutečnost, že oba autoři byli ve svém univerzalistickém přístupu nuceni brát v úvahu i konkurenční formy lidské organizace. Jedním z nejkontroverznějších témat marxistické teorie tak zůstává otázka interpretace národních identit a od něj se odvíjející marxistický postoj vůči nacionalismu obecně. Klíčové teoretické schéma v tomto ohledu představuje doktrína historických a ahistorických národů, představená Engelsem na stránkách Neue Rheinische Zeitung, jež sloužila jako základní distinktivní nástroj pro odlišení žádoucích revolučních hnutí od těch konzervativních. Právě ultimativnost tohoto vymezení spolu s ambicemi univerzální platnosti marxistické teorie však způsobují, že se Marxova a Engelsova vyjádření k národní otázce často dostávají do kontradiktorických pozic. Příznačná je v tomto směru především interpretace slovanských národních aspirací, jež byly v případě rakouských Slovanů denunciovány jako neoprávněné reakcionářství, zatímco v polské otázce oceňovány jako nedílná součást sociální revoluce. Tato ambivalence, sahající od nadšené podpory národní emancipace až po otevřené rasistické urážky, nás tudíž staví před otázku, zda marxistické postoje vycházely z apriorních primordiálních představ o rozdílné kvalitě lidských druhů, či z různě chápaných sociálních rolí v intencích historického determinismu. Objasnění tohoto problému nám navíc umožní stanovit, zda lze v případě Marxova a Engelsova přístupu vůči slovanské etnicitě vůbec identifikovat určitou koherentní linii.

Název v anglickém jazyce

Anti-Slavism of Marx and Engels: Xenophobia or Historical Determinism?

Popis výsledku anglicky

The theoretical framework of "nations with and without history", presented by Engels in Neue Rheinische Zeitung, which helped him to identify the desired revolutionary movements, represents a key part of Marxist attitude towards nationalism. However, their interpretation of national identities still can be considered as one of the most controversial issues of the whole theory of Marx and Engels, because its universal ambitions cause that their statements about national question can be read contradictorily. This is notably obvious in their attitude towards national aspirations of Slavs that were denounced as reactionary in the case of Austrian Slavs, whereas the efforts of Poles were appreciated as an integral part of social revolution. This ambivalence oscillating between zealous support and racist offenses raises the question, whether Marxist attitudes were based on primordial ideas of different quality of human species or on diverse social roles within the principles of historical determinism. Moreover, clarification of this question enables us to decide if there was a coherent Marxist approach to Slavonic ethnicity at all.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

AD - Politologie a politické vědy

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2016

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Slované: souznění a konflikty

ISBN

978-80-7465-228-8

Počet stran výsledku

15

Strana od-do

119-133

Počet stran knihy

187

Název nakladatele

Pavel Mervart

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—