Myslet propast: Mateřsky autoportrét v českém a slovenském současném umění

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F16%3A10336215" target="_blank" >RIV/00216208:11210/16:10336215 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Myslet propast: Mateřsky autoportrét v českém a slovenském současném umění

Popis výsledku v původním jazyce

V textu Stabat Mater píše Julia Kristeva o zážitku mateřství. Tento stav popisuje jako žity paradox, jako moment rozštěpení a kolapsu identity. Prostor mezi já a nejá, kterym matka v průběhu těhotenství prochází, spojuje Kristeva s pocitem závrati "tváří v tvář propasti mezi tím, co bylo moje a co je nadále už nenapravitelně cizí"1. Tři autorky, jejichž díly se zabyvám v tomto příspěvku, představují různé verze svědectví o sestupu do této pomyslné propasti. S pomocí teoretického aparátu čerpajícího z textů Julii Kristevy zaměřuji pozornost k "temnému kontinentu"2 mateřské zkušenosti a prostřednictvím analyzy příkladů se pokouším toto teritorium ukázat zevnitř. Díla, o nichž bude řeč, odrážejí navysost vtělenou zkušenost, ale zároveň překračují tradiční dualitu, která proti sobě staví odtělesněny logos a němé pasivní tělo. V rámci tohoto nedualistického pojetí matka obrací katastrofu vlastní identity v tvůrčí akt, uniká prokletí "neřeči těla", ale přitom si zachovává vazbu k předsymbolické funkci jazyka, kterou Kristeva spojuje právě s mateřstvím.

Název v anglickém jazyce

To think an abyss: Maternal self-portrait in Czech and Slovak contemporary art

Popis výsledku anglicky

In her text Stabat Mater, Julia Kristeva writes about the experience of motherhood. She describes this condition as lived paradox, as a moment of fragmentation and collapse of identity. The space between I and non-I, in which a mother passes during pregnancy, Kristeva connects with a feeling of dizziness "in the face of the abyss between what was mine and what remains is already irredeemably alien". The three authors whose works are analyzed in this chapter represent different versions of the testimony of a descent into the imaginary abyss. With the help of theoretical apparatus, drawing upon the texts of Julia Kristeva I focus on the "dark continent" of maternal experience and through analysis of the examples I try to show this territory from the inside. The analyzed works reflect the extremely embodied experience, but also venture beyond the traditional duality that confronts disembodied logos and silent passive body. Within this concept, a non-dualistic mother turns catastrophe of her own identity in a creative act, escaping the curse of "non-speech flesh", yet retains binding to pre-symbolic language that Kristeva links to the motherhood.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

AL - Umění, architektura, kulturní dědictví

OECD FORD obor

—

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2016

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Ikonografie: Témata, motivy, interpretace

ISBN

978-80-246-2513-3

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

284-294

Počet stran knihy

359

Název nakladatele

Nakladatelství Karolinum

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—