Středověké rukopisy v českých zemích (handbušek kodikologa)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F18%3A10384417" target="_blank" >RIV/00216208:11210/18:10384417 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Středověké rukopisy v českých zemích (handbušek kodikologa)

Popis výsledku v původním jazyce

Kniha je rozdělena na dvě části. 1. Dějiny knihoven v českých zemích Dějiny knih a jejich souborů v českých zemích lze v nejúspornější zkratce charakterizovat jako postup od prvních ojedinělých a přechodných výskytů knih na území českého státu k jejich stále větší roli v životě všech vrstev společnosti na sklonku středověku. Pronikání písemných produktů a znalosti čtení a psaní ale probíhalo různou rychlostí a o šíření a užívání knih se postupně zasloužily různou měrou rozmanité faktory. Od prvotního monopolu církve a jejích institucí se okruh uživatelů knih postupně rozšiřoval i k laickým vrstvám. Zvyšoval se počet samotných rukopisů a stále více textů vznikalo i ve vernakulárních jazycích. Následující krátký přehled si všímá jen nejvýznamnějších momentů. Přejímá pro dějiny knihoven obvykle používané periodizační mezníky, jimiž jsou polovina 14. století, kdy byla v Praze založena univerzita, a období husitské. Kromě chronologického postupu je text dále strukturován také podle typu knihoven a jejich tvůrců či majitelů - i pro jejich většinu je zásadním přelomem husitské období. 2. Popis rukopisů Následující text má sloužit v první řadě jako obecný návod pro zpracování popisu středověkých rukopisů, nicméně jej lze využít i jako návod pro práci s existujícími katalogy a do určité míry i pro posouzení, nakolik jsou vlastnosti konkrétního kodexu obecné nebo naopak výjimečné, aniž by byl cílem jeho detailní popis. Způsob popisu rukopisů, jeho jednotlivé části a jejich obšírnost se v průběhu doby vyvíjejí. Popis rukopisu v katalogu z počátku 20. století, který je dodnes u kodexů v pražských knihovnách často jedinou pomůckou, někdy zabírá jen několik řádků textu, zatímco jeho popis podle modernějších zásad může obsáhnout i desítky stran. Podrobnost popisu každého kodexu závisí na konkrétním účelu - další text si bere za vzor zásady popisu rukopisů pro katalogy celých sbírek, ale popis jednoho kodexu např. pro účely edice nebo monografie je někdy užitečné zpracovat i detailněji. Svým zaměřením specifické jsou speciální katalogy, které se zaměřují zvláště na notaci nebo výzdobu, případně na texty konkrétního autora. Tyto katalogy se zpravidla kodikologickému kontextu věnují jen autora. Tyto katalogy se zpravidla kodikologickému kontextu věnují jen v omezené míře. V jednotlivých zemích byly vytvořeny zásady popisu rukopisů, které se navzájem liší většinou jen v detailech (odlišné a v některých částech zpravidla podrobnější mohou být instrukce pro speciálně vymezené soupisy). Z blízkých zemí je možné uvést pravidla německá, jejichž doporučení jsou jen málokdy odlišná (zčásti jde o odchylky formálního rázu) a dávají zpracovatelům větší volnost pro stručnější zpracování. V extrémním případě ale rukopisné bohatství uložené v knihovnách jednoho státu nedosahuje ani počtu, který jinde mají v jedné knihovně, a podle toho se v praxi liší jak podrobnost zpracování, tak jeho rychlost. Následující části i způsob popisu vycházejí ze zásad užívaných v České republice. Jejich znění vyšlo tiskem a dostupné je i v elektronické podobě. Tyto zásady předpokládají publikování vytvořených záznamů tištěnou katalogovou formou, jíž odpovídají i některé jejich formální požadavky. Pravidla pro popis byla zpracována v první řadě pro středověké kodexy literární povahy. Jsou samozřejmě použitelná také pro popis kodexů vzniklých úřední činností, nicméně u těch jsou obvykle zřejmé doba a místo vzniku, jejichž rekonstrukce je jedním z cílů popisu a analýzy literárních rukopisů, a stejně tak pro rukopisy novověké, jejichž popis ale obvykle bývá méně podrobný.

Název v anglickém jazyce

Medieval Manuscripts in Czech Lands (Handbook of a Codicologist)

Popis výsledku anglicky

Medieval manuscripts of literary character have already been the subject of research for several centuries. For a long time, the interest of researchers was limited to the texts contained in the manuscripts, while the actual manuscript was reduced to the role of a mere record carrier. Although codices were gradually devoted more and more attention, codicology did not begin to develop as an independent discipline until the first half of the 20th century. It focuses on literary (unofficial) manuscripts, which it examines materially in all their contexts, in terms of their origin and function as well as further use; nevertheless, its broadest research area is the entire history of the manuscript book. In the first place, codicology compares manuscripts and their features; based on the results of the comparison, it specifies the fates of individual codices and draws more general conclusions. However, the description of manuscripts as part of codicological work is not isolated from other disciplines and their findings. A prominent position among them is occupied by library history, which some researchers actually consider to be a part of codicology. In order to provide an introduction into the wider context, the publication thus begins with a brief outline of the history of mainly medieval libraries in the Czech lands. This text provides a chronological overview of institutional and personal libraries, but it also contains a short list of the sources used by library history and notes on the methods of book acquisition as well as the number of extant codices. For the presentation of the results of the recording and the basic level of the research into manuscripts and manuscript collections, the guidelines for manuscript description have been created in individual lands in order to ensure a comparable standard of the description of particular sources. Nevertheless, these guidelines mainly specify what the description should contain but do not provide many practical instructions on how to obtain the required information. For this reason, most of the publication contains practical guidance for the description of codices, structured according to Czech Zásady popisu rukopisů [The Guidelines for Manuscript Description], published in 1983. A manuscript description should be divided into several parts: the first should contain a physical description, the next ownership and library records as well as the literature, and the last the textual (content) description. Especially the physical description is subdivided into shorter chapters devoted to specific parts (the description of the material and of the preparation of the writing surface, the identification of watermarks, the hand, decoration, 183 notation, binding, etc.). Since the guidelines and the most frequent cases are mainly based on the &apos;common&apos; medieval material of Czech libraries with emphasis on the 13th-15th centuries, they primarily focus on manuscripts written in the Czech lands. Each of these chapters is complemented by the basic bibliography. Likewise the accompanying visual materials have been selected with regard to the practical focus of the book. The pictures come especially from manuscripts in the collections of the National Library of the Czech Republic and the National Museum Library. The practical part is complemented by a model description of the codex.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-88013-75-4

Počet stran knihy

189

Název nakladatele

Scriptorium

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—