Rekódování příběhů z korejské kroniky Samguk jusa

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F18%3A10391750" target="_blank" >RIV/00216208:11210/18:10391750 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Rekódování příběhů z korejské kroniky Samguk jusa

Popis výsledku v původním jazyce

Článek se zabývá korejskou středověkou kronikou Samguk jusa a jejím významem v současné Koreji. Metodologicky vychází z teorií kódů Rolanda Barthese, Jurije Lotmana a Algirdase Greimase, které jsou aplikovány na materiál shromážděný při opakovaném terénním výzkumu v Koreji. V úvodu se text věnuje kronice samotné, intenci autora a osudům kroniky v období Čosŏn. Následně se zabývá chápáním a konstrukcí národních dějin v moderní Koreji,zejména v poválečné Korejské republice, kde se Samguk jusa stala klíčovým zdrojem pro vytváření a potvrzování národní i lokální identity. Text představuje základní typy přístupů k vytváření či obnovování tradic, a popisuje mechanismy, jak je kronika za tímto účelem využívána. Ty demonstruje na konkrétních případech aktualizace mýtů o Jŏno a Seo, paní Suro, příběhu o mostu mnichaWŏnhjoa a narativu o příchodu buddhismu do království Silla. Samguk jusa zaznamenává posvátnou historii korejského národa a má jasně artikulovaný nacionální rozměr platný i v současnosti. Zároveň má i rozměr posvátný. Kronika je tak produktivním zdrojem pro diskurs národní i náboženský.

Název v anglickém jazyce

Recoding of the Stories from the Korean Chronicle Samguk Yusa

Popis výsledku anglicky

The article introduces the medieval Korean chronicle Samguk Yusa and its significance in Korea today. In terms of methodology, the article applies the theories of codes introduced by Roland Barthes, Yuri Lotman or Algirdas Greimas on material collected during field research in Korea. In the beginning, the text discusses the chronicle itself, the author&apos;s intention and the chronicle&apos;s position during the Chosŏn era. Then, it describes the understanding and construction of national history in modern Korea, namely in post-war Republic of Korea, where Samguk Yusa became a key source for invention and verification of identity, both national and local. The text introduces the main types to invention or reinvention of traditions and describes how the chronicle is employed for that purpose. It is further demonstrated on particular examples of actualization of the myth of Yŏno and Seo, myth of Lady Suro, story of monk Wŏnhyo&apos;s bridge and the narrative of introduction of Buddhism to Silla. Samguk Yusa recorded the sacred history of the Korean nation. Therefore, it has both, the national aspect and the sacred aspect, clearly articulated. The chronicle is hence a productive source for national and religious discourse.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50404 - Anthropology, ethnology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Nový Orient

ISSN

0029-5302

e-ISSN

—

Svazek periodika

2018

Číslo periodika v rámci svazku

73

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

9

Strana od-do

28-36

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—