Možnost studia prehistorických cest na základě pramenů o koních v době bronzové a železné

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F19%3A10406054" target="_blank" >RIV/00216208:11210/19:10406054 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Možnost studia prehistorických cest na základě pramenů o koních v době bronzové a železné

Popis výsledku v původním jazyce

Morava náleží k oblastem, který díky své geografické poloze při východním okraji Karpatské kotliny, která je východním okrajem stepní zóny, jež se táhne od Číny po Maďarsko, sehrával v předhistorických, ale i historických obdobích úlohu &quot;stykové či nárazníkové zóny&quot; mezi autochtonním usedlými a alochtonními nomádskými či také polousedlými kulturami. S &quot;železnou pravidelností&quot; po této ose od východu po hedvábné stezce migrovala etnika, jejichž životní filozofií byl život uzpůsobený koňskému hřbetu (ve směru do minulosti: Mongolové, Maďaři, Avaři, Hunové, Sarmaté, Skýtové, Kimmeriové). Zatímco Karpatská kotlina (zejména Maďarsko, Rumunsko nebo jižní Slovensko) se pravidelně stávala jejich domovem, oblasti na okraji jejich usídlení byly novými kulturními schématy ovlivněny a autochtoni převzali jen část z jejich odlišné kultury. Morava, se svojí polohou na křižovatce Jantarové a Pannonsko-labské stezky je tedy regionem přechodu dvou civilizačních rozhraní. Kulturní odkaz migračních či polonomádských etnik se v hmotných pramenech odrazil především v problematice nálezů s koňmi, kdy je zde zanechávají či ovlivňují místní výrobu a způsob použití. Předkládaný příspěvek monitoruje veškeré archeologické prameny s tématikou koně od doby bronzové po konec doby železné. Sesbíraná data pak autorka ve spolupráci s Janem Martínkem konfrontuje a propojuje s tématem prehistorických komunikací, na kterých transport na vozech a koňském hřbetě úzce závisel.

Název v anglickém jazyce

The possibility of studying prehistoric roads based on sources about horses in the Bronze and Iron Age

Popis výsledku anglicky

Moravia is one of the regions which, due to its geographical position at the eastern edge of the Carpathian Basin, which is the eastern edge of the steppe zone stretching from China to Hungary, played a role of &quot;contact or buffer zone&quot; between autochthonous settlers and alochtons nomadic or semi-settled cultures in prehistoric and historical periods. With &quot;iron regularity&quot; along this axis from the east along the Silk road, an ethnic group whose life philosophy was a life adapted to the horse&apos;s back (in the past: Mongolians, Hungarians, Avars, Huns, Sarmatas, Scythians, Kimmerians) migrated. While the Carpathian Basin (especially Hungary, Romania or southern Slovakia) regularly became their home, the areas on the edge of their settlements were affected by the new cultural patterns and the autochthons took only part of their different culture. Moravia, with its location at the crossroads of the Amber and Pannon-Elbe Trails, is thus a region of crossing two civilization boundaries. The cultural legacy of the migrant or semi-ethnic ethnic groups was reflected in the material sources mainly in the issue of finds with horses, where they are left here or influenced by local production and use. The present paper monitors all archaeological sources with the theme of horses from the Bronze Age to the end of the Iron Age. The author then confronts the collected data in cooperation with Jan Martínek and connects it with the theme of prehistoric roads, on which the transport on wagons and horseback depended closely.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

60102 - Archaeology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů