České roráty. K dezideratům a výzvám českého literárního dějepisectví

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F19%3A10406667" target="_blank" >RIV/00216208:11210/19:10406667 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=xZoJbolqul" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=xZoJbolqul</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

České roráty. K dezideratům a výzvám českého literárního dějepisectví

Popis výsledku v původním jazyce

Stať resumuje dosavadní bádání o tzv. rorátních zpěvech, tj. svým původem liturgických zpěvech určených pro ranní votivní mši k poctě Panny Marie slouženou v adventní době, jež se podle svého incipitu nazývala mše Rorate. Naším cílem je především představit české roráty jako zajímavé téma pro (české) literární dějepisectví i pro srovnávací hymnologii. Přestože polymediální povaha rorátních zpěvů přímo vybízí k interdisciplinárně koncipovanému výzkumu, je jedním z nejnápadnějších rysů dosavadního studia českých rorátů nevyváženost zájmu jednotlivých hymnologických disciplín. Na jedné straně lze sledovat téměř úplnou absenci bádání literárního dějepisectví: v první části stati analyzujeme, jak a za jakých okolností k tomuto zneviditelnění rorátů českými literárními historiky došlo. Na straně druhé lze sledovat dlouhou historii muzikologického bádání, které naopak rorátům v dějinách české hudby vyhradilo významné místo, ba dokonce jim přímo přiřklo status specificky české hudby. České roráty tedy disponovaly - jak ukazujeme ve druhé části stati - jistým sebeidentifikačním potenciálem pro českou společnost, která se k nim v různých dobách s různou intenzitou hlásila jako k produktu své minulosti a nejednou je přímo instrumentalizovala jako svůj sebeidentifikátor. Vytváření specifického zpěvního repertoáru vázaného na mši Rorate je ovšem doloženo také v dalších (středo)evropských oblastech. Otázkou, čím se od nich odlišují české rorátní zpěvy, se zabývá třetí část naší stati. Odlišnost mezi jednotlivými rorátními tradicemi totiž zjevně nespočívala (pouze) v jazyce, tradičně zdůrazňovaném monolingválně definovanými národními filologiemi. Nabízí se též studium českých rorátů i v kontextu celoevropského procesu etablování konfesijně vymezených církví v raném novověku, tedy ptaní se po specifikách českých rorátů z hlediska konfesijně liturgického, ale též např. církevně správního nebo sociálně-kulturního. Podivuhodně početné prameny bohemikální provenience označené jako &quot;officium Rorate&quot;, &quot;Rorate&quot;, &quot;rorátní zpěvy&quot; apod. pocházejí z poměrně dlouhého časového období (od pozdního středověku až do současnosti). Jejich různorodý charakter poukazuje na rozmanité funkce, na různé způsoby (re)produkce, distribuce a uchovávání v nich zaznamenaného repertoáru i na rozdílné významy, které s ním byly spojovány. To vše umožňuje sledovat, jakými proměnami (jazykovými, hudebními, konfesijními, liturgickými, materiálně mediálními ad.) tento repertoár i přes svou značnou stabilitu procházel a prochází, jak mnohokrát a jak různými způsoby byl a je rekontextualizován, reinterpretován a významově přepisován. České roráty tak jsou nepochybně vhodným materiálem vyzývajícím k propracovávání metod a nástrojů pro psaní dějin a pro studium komemorativního potenciálu lidských výtvorů minulých generací. Studium dějin (re)produkce a recepce českých rorátních zpěvů umožňuje především sledovat, pomocí jakých technik a strategií se pečovalo a pečuje o materiální uchování i o smysl zpřístupňovaného &quot;starého&quot; literárně-hudebního výtvoru, a též jak aktivním procesem sama recepce (včetně recepce odborné) je, jak velkým potenciálem generování nového disponuje a jak se podílí na budování a utvrzování i na proměnách kolektivní identity recipujících společenství.

Název v anglickém jazyce

Czech Rorate Chants: On the Desiderata and Challenges of Czech Literary HIstoriography

Popis výsledku anglicky

This article resumes research on the so-called Rorate chants, that is to say on the chants connected with morning Votive Mass in honor of the Virgin Mary in Advent, otherwise known as the Rorate Mass after its incipit. The central aim of this article is to present the Rorate chants as an interesting topic for (Czech) literary historiography as well as comparative hymnology. One may well point out that the polymedial nature of Rorate chants directly suggests an interdisciplinary approach. In the case of the Czech tradition, however, this only puts into sharper relief the imbalance of scholarship across the hymnological disciplines. On the one hand, one is struck by the almost total absence of research on literary historiography; in the first part of the article, we analyze how and under what circumstances Czech literary historians have excluded Rorate chants from Czech literary studies. On the other hand, one finds a rather long history of musicological research, which, conversely, has carved out an important place for the Rorate chants in the history of Czech music, going so far as to establish them as a characteristically Czech musical form. What the Czech Rorate chants seem to offer Czech society, as we show in the second part of the article, is a certain potential for self-identification - a potential that has manifested itself, at various times and with varying intensity, in a tendency to identify the Rorate chants as a product of a national past and as one of the nation&apos;s identifying features. However, the creation of a specific vocal repertoire for the Rorate Mass is also documented in other (Central) European regions. The third part of our essay seeks to answer the question: how significantly does the Czech Rorate tradition differ from its counterparts? The difference between the various Rorate traditions cannot be understood (merely) with respect to a language traditionally characterized by monolingually defined national philologies. It is therefore possible to study the Czech Rorate tradition in the context of a pan-European process made up of various church denominations in the early modern period - that is, by investigating the Czech Rorate chants from the perspective of denominational liturgies, in reference to a particular church polity or corresponding socio-cultural context.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60205 - Literary theory

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Slovo a smysl / Word &amp; Sense [online]

ISSN

2336-6680

e-ISSN

—

Svazek periodika

16

Číslo periodika v rámci svazku

32

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

34

Strana od-do

127-160

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—