"To já jsem matkou svého otce" : ženský princip a staroegyptské náboženské prvky v gnósi

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F20%3A10409042" target="_blank" >RIV/00216208:11210/20:10409042 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=~CFlk2vwyD" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=~CFlk2vwyD</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/Rel2020-1-5" target="_blank" >10.5817/Rel2020-1-5</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

"To já jsem matkou svého otce" : ženský princip a staroegyptské náboženské prvky v gnósi

Popis výsledku v původním jazyce

Jak pregnantně formuloval G. Fowden ve vztahu ke zkoumání &quot;staroegyptských&quot; kořenů hermetické tradice, gnósi je potřeba vnímat jako součást velice synkretického prostředí pozdní antiky, v níž zcela zásadní úlohu hrál Egypt. Ve svém příspěvku se pokusím obhájit názor, že na rozdíl od intelektuálních a rituálních tradic židovské, křesťanské a řecké, jež jsou běžně identifikovány jako inspirační zdroj gnostických systémů, se v gnostických spisech setkáváme i s prvky autochtonního staroegyptského náboženství. Toto propojení totiž poskytuje srozumitelný interpretační rámec pro některé dílčí gnostické motivy, resp. přímo celé skladby, např. (Paní) hromu: dokonalá mysl [Hrom] (Nag Hammadi codex [NHC] VI,2, viz níže), které je obtížné interpretovat tradičním prizmatem. Ústředním motivem, kolem něhož svou argumentaci vystavím, bude analýza podobné funkce a působnosti ženských postav v gnostických textech na straně jedné a ve staroegyptských písemných pramenech a rituální praxi (zastoupené kultem tzv. Velkých bohyní) na straně druhé. Má argumentace bude postupovat v následujících krocích. Nejprve shrnu dosavadní bádání, a to jak z hlediska společných obecných rysů těchto myšlenkových a symbolických systémů, tak i z hlediska dílčích motivů. Z tohoto přehledu vyplývá, že interpretace gnostického materiálu přes působnost ženských postav ve vztahu ke staroegyptským vzorům nebývá příliš obvyklá, ačkoliv se pokusím ukázat, že je ze všech případných podobností nejrelevantnější. Shrnutí třicáté kapitoly díla Adversus haereses [AH] z pera raně křesťanského heresiologa Eirénaia z Lyonu, jež srovnám se staroegyptským kosmogonickým mýtem dochovaným v chrámu boha Chonsua v Karnaku, poslouží jako rozvedení komparativních snah předchozích autorů a vztáhne ústřední téma působnosti ženských božstev k dalším relevantním motivům. Stručná charakteristika role ženských postav v gnostickém i staroegyptském materiálu následně ukáže, že nejdůležitějším spojujícím motivem je jejich prostředkující role ve stvořitelském procesu, charakterizovaná ambivalentní či přímo paradoxní mocí, jíž disponují (jsou v celém procesu ústřední, ale zároveň jaksi marginalizované). Ta přitom vyplývá z jejich vztahu vzájemné stvořenosti s mužským stvořitelem. Na závěr se pokusím nastínit mechanismus možného působení staroegyptských kultů takzvaných Velkých bohyní na gnostické komunity, včetně spekulace ohledně důvodu zdůrazňování androgynních/gynandrických aspektů stvořitelských ženských postav. Na tomto místě je také třeba zdůraznit, že text nemá ambici vstoupit do debaty, která byla živá zejména ve druhé polovině 20. století a jež řešila otázku (mimo/před)křesťanského charakteru nejrůznějších gnostických směrů. Mým cílem je ukázat, že některé z motivů přítomných v gnostickém myšlení v podobě, v jaké se nám dochovaly v textových pramenech, dávají smysl právě ve vztahu k původnímu staroegyptskému náboženskému prostředí. Staroegyptské kulty byly totiž aktivní několik prvních staletí po Kristu, tedy souběžně s existencí křesťanských a gnostických tradic. Pokusit se nalézt odpověď na otázku po jejich vzájemném vztahu je proto důležité.

Název v anglickém jazyce

"'Tis I, Mother of my Father" : The Feminine Principle and Ancient Egyptian Religious Motifs in Gnosticism

Popis výsledku anglicky

This essay argues that scholarship on gnostic texts could strongly benefit from taking into greater account elements of autochthonous ancient Egyptian religious concepts when interpreting gnostic intellectual and ritual systems. The central argument focuses on conspicuously similar roles and characteristics of female characters in both gnostic and ancient Egyptian symbolism, as witnessed especially within the Egyptian theological and ritual traditions of the so-called Great Goddesses (Isis, Neith, and Hathor). As these immensely popular cults were contemporaneous to the presumed development of various gnostic systems, this essay argues for a direct Egyptian-gnostic influence. The textual analysis focuses on a comparison of Chapter 30 of the Adversus haereses of Irenaeus of Lyon (with appropriate references to original gnostic concepts and texts) with an Egyptian cosmogonic myth located in the temple of Khonsu in Karnak, proceeding then to the analysis of select passages of NHC VI,2 (The Thunder: Perfect Mind). The essay argues that in both ancient Egyptian and gnostic sources, female characters are described as: (1) primordial deities, creators of elementary principles governing creation; (2) being in a mutual relationship of createdness with a divine male creative principle/the world; (3) androgynous/gynandrous, begetting through some type of autoerotic activity; (4) taking on primordial serpentine forms; (5) rulers of the created world; (6) mediators with the ability to connect opposing principles; (7) ambivalent and-from the androcentric optics of these symbolical systems-as possessing deeply troubling, creative/destructive abilities. These ancient Egyptian concepts would have been disseminated among Gnostics living in Egypt for example during the massively popular public festivals of the various Great Goddess cults at their ritual centres at Phylae, Dendera, Edfu, and Saïs.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60304 - Religious studies

Projekt

<a href="/cs/project/EF16_019%2F0000734" target="_blank" >EF16_019/0000734: Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Religio

ISSN

1210-3640

e-ISSN

—

Svazek periodika

28

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

28

Strana od-do

45-72

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85090358700