Even ha-ezer (Praha 1610): Několik poznámek k tištěné produkci učenecké literatury v hebrejštině

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F20%3A10417586" target="_blank" >RIV/00216208:11210/20:10417586 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Even ha-ezer (Praha 1610): Několik poznámek k tištěné produkci učenecké literatury v hebrejštině

Popis výsledku v původním jazyce

Kapitola je případovou studií, která klade do centra editio princeps středověkého náboženského spisu Even ha-ezer Eliezera bar Natana (asi 1090-před1170/71). Na základě bohatých paratextů v pražské edici (1610) rekonstruujeme okolnosti vzniku tištěné edice. Identifikujeme role nálezce rukopisu a iniciátora vydání, sponzotra, producenta, editora a tiskaře. Pražskou edici klademe do kontextu tištěné produkce učenecké literatury v hebrejštině v obdoví asi 1620-asi 1630. Následně klademe otázku po širších implikacích zřetelných omezení hebrejského knihtisku, mecenátu, knižních sbírek a absence židovského bibliofilismu. Kapitola se výsledně zasazuje o kulturně specifické studium raného knihtisku: ačkoli technologie je sdílena napříč jednotlivými kulturami, její použití je determinováno kulturními preferencemi daného společenství. V případě židovské kultury 16. století se ukazuje, že kulturní preference a existující praxe čtení nevede k masové produkci tištěných knih a k podstatnému rozšiřování &quot;knihovny&quot;. Čtení zůstává především ritualizovanou náboženskou aktivitou, realizující se prostřednictvím intenzívní četby úzkého korpusu textů.

Název v anglickém jazyce

Even ha-Ezer (Prague 1610): Some Remarks on the Printed Book Production of Learned Literature in Hebrew

Popis výsledku anglicky

This chapter is a case study of the editio princeps of Eleazar bar Nathan&apos;s halakhic work Even ha-Ezer (Prague 1610). Circumstances of the production are reconstructed based on the rich paratexts in the ed. princ. The roles of a discoverer of the manuscript, initiator of the edition, its producer, sponsor, editor and master printer are analyzed. The edition is interpreted in the context of the printed production of learned literature in Hebrew (ca. 1520-ca. 1620). Obvious limitations of Hebrew printing are indicated and explained not as resulting from the minority situation of the Jews but rather from specific cultural values, projected onto the reading practices. For the 16th-century jews, reading remains a ritualized religious activity, for which intensive reading of a small corpus of texts is preferable. The extensive and selective reading remains limited. The technology of printing press is not used by the early modern Jews for producing a mass of books and for substantially enlarging enlarging the &quot;library&quot;.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60304 - Religious studies

Projekt

<a href="/cs/project/EF16_019%2F0000734" target="_blank" >EF16_019/0000734: Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Paralelní existence: Rukopisy a tisky v českých zemích raného novověku

ISBN

978-80-200-3128-0

Počet stran výsledku

32

Strana od-do

105-136

Počet stran knihy

357

Název nakladatele

Academia Praha

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—