Makedonská otázka ve vztazích mezi Československem a Jugoslávií v 70. a 80. letech 20. století

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F20%3A10421456" target="_blank" >RIV/00216208:11210/20:10421456 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Makedonská otázka ve vztazích mezi Československem a Jugoslávií v 70. a 80. letech 20. století

Popis výsledku v původním jazyce

K problémům komplikujícím v letech 1969-1989 vztahy Československa s Jugoslávií patřil přístup Husákova vedení k makedonské otázce. Normalizační špičky se ve vztahu k tomuto problému snažily manévrovat. Především se pokoušely Sofii i Bělehrad přesvědčit o tom, že jde o záležitost, která se výlučně týká bulharsko-jugoslávských vztahů. Praha se zavazovala závěry, na kterých se obě země dohodnou, akceptovat. Živkovovo a Titovo vedení v této souvislosti nabádalo ke vstřícnosti, toleranci a velkorysosti. Oba státy však toto stanovisko ignorovaly, s kolísající intenzitou se snažily pražské vedení přesvědčit, aby se identifikovalo s jeho stanoviskem. Postupem doby Husákova skupina více vycházela vstříc tlaku přicházejícímu z Bělehradu. V roce 1973 se tak uskutečnil, na nátlak Bulharska odkládaný, festival makedonské kultury, o pět let později byl na Filozofické fakultě UK V Praze zřízen makedonský lektorát, v 80. letech československé vedení na jugoslávský nátlak opakovaně cenzurovalo bulharské filmy a televizní seriály, v nichž byly historické události v Makedonii vylíčeny podle bulharského dějinného narativu. Postupnou změnuv přístupu Husákova vedení ke sporu o výklad makedonského problému zčásti ovlivnila přesvědčivost jugoslávské argumentace a osobní zkušenost funkcionářů KSČ a československých diplomatů s pobyty v Makedonii. Přispěla k ní postupně narůstající preference vztahů s Bělehradem, která zastiňovala potřebu rozvíjet kontakty s režimem Todora Živkova. Přátelské atmosféra ve vztazích s Jugoslávií otvírala další prostor pro hospodářskou spolupráci a zároveň specifickým způsobem posilovala nízkou legitimitu Husákova vedení jak v mezinárodní politice, tak především před vlastní veřejností.

Název v anglickém jazyce

Macedonian Question in Relations between Czechoslovakia and Yugoslavia in 70s and 80s of the 20th Century

Popis výsledku anglicky

The approach of Husák&apos;s leadership to the Macedonian question was one of a few problems complicating Czechoslovak-Yugoslav relations in the period of 1969-1989. The Czechoslovak &quot;normalisation&quot; leadership tried to manoeuvre in its approach to this sensitive question. It attempted to persuade both Sofia and Belgrade that the Macedonian question was exclusively a matter of Bulgarian-Yugoslav relations. Prague declared on many occasions its preparedness to accept the results of common Yugoslav-Bulgarian solution. The Czechoslovaks encouraged contesting sides to discuss the question with mutual tolerance and generosity. However, the Balkan socialist states ignored such Czechoslovak recommendations. Over time, Husák&apos;s leadership was more obliging to the pressure coming from Belgrade. Despite vociferous Bulgarian objections, Czechoslovak authorities allowed the Festival of Macedonian culture to be organised in 1973 and five years later a lectorate of Macedonian language to be established at Charles University in Prague. In 1980s Czechoslovak government yielded to Yugoslav pressure and used to censor Bulgarian films and TV series that portrayed historical events in Macedonia from the Bulgarian perspective. There were two main reasons for this gradual change in the preference of Czechoslovak communist leaders in behalf of Yugoslavia. First, it was the convincing argumentation of Yugoslavs based on the Marxist-Leninist view on the national question that was in sharp contrast to the Bulgarian primordialist (essentially &quot;bourgeois&quot;) nationalist convictions. Second, the positive personal experience of Czechoslovak party officials and diplomats from their visits to Macedonia played its role as well. Nevertheless, another important reason laid in the fact, that Czechoslovak (political and economic) need to intensify relations with Yugoslavia overshadowed the necessity for cultivating contacts with the Bulgarian ally, Zhivkov. Thanks to the friendly atmosphere in the relations with Yugoslavia, Czechoslovakia was able to expand a space for the profitable economic collaboration. Simultaneously, in a specific way, the Husák&apos;s normalization regime used the Yugoslav friendship to strengthen its weak legitimacy in international politics and, above all, in the eyes of its own citizens.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

<a href="/cs/project/GA17-26471S" target="_blank" >GA17-26471S: Československo a Jugoslávie v 70. a 80. letech 20. století. Politická, sociální a kulturní interakce a vzájemná reflexe v období pozdního socialismu</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Ivanu Dorovskému ad honorem : příspěvky z kolokvia k 85. narozeninám prof. dr. Ivana Dorovského, DrSc

ISBN

978-80-210-9604-2

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

149-169

Počet stran knihy

214

Název nakladatele

Masarykova univerzita

Místo vydání

Brno

Kód UT WoS kapitoly

—