Kdo přijde k volbám? : Prediktory volební účasti z pohledu přístupu odůvodněného jednání

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F20%3A10422441" target="_blank" >RIV/00216208:11210/20:10422441 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=9YwJOlrF_3" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=9YwJOlrF_3</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.13060/1214438X.2020.1.18.516" target="_blank" >10.13060/1214438X.2020.1.18.516</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Kdo přijde k volbám? : Prediktory volební účasti z pohledu přístupu odůvodněného jednání

Popis výsledku v původním jazyce

Určování volební účasti je jednou ze zásadních otázek metodologie předvolebních výzkumů. Přesné předvolební výzkumy nejsou důležité jen pro agentury veřejného mínění a politiky, ale i pro sociálněvědní výzkumníky. Poskytují totiž mimo jiné možnost ověřovat přesnost metodologie dotazníkových šetření, které jsou jednou ze zásadních metod sociálních věd. Určování volební účasti je značně empirickou disciplínou, ve které studie nemívají žádné teoretické ukotvení a nepředkládají důvody pro volbu konkrétních proměnných určujících volební účast. Tento článek si klade za cíl rozšířit předvolební empirické zkoumání volební účasti o teoretickou perspektivu a na jejím základě nabídnout návrh nové škály volební účasti. V první části článku je představeno teoretické východisko, kterým je sociálně psychologická teorie přístup odůvodněného jednání (POJ), anglicky &quot;the reasoned action approach&quot; (RAA), zabývající se otázkou prediktorů sociálního chování. Je krátce popsána historie teorie a základní koncepty, se kterými POJ operuje. Hlavním prediktorem chování je v rámci POJ záměr dané chování vykonat. Záměr k chování determinují tři koncepty - postoj vůči chování, vnímaná společenská norma a vnímaná behaviorální kontrola. Tyto tři koncepty se formují na základě konkrétních přesvědčení. Přesvědčení jsou utvářena pomocí tzv. faktorů na pozadí, mezi které spadají sociodemografické proměnné, individuální charakteristiky a informační zdroje. Článek rozebírá dva návrhy na rozšíření POJ. Zaprvé to je tzv. anticipovaný afekt, který je ovšem již měřen z hlediska autorů POJ v prožitkovém postoji. Za druhé je diskutována role minulého chování, které vysvětluje významnou část variance chování a má jasné teoretické zdůvodnění v konceptu zvyku. V druhé části článku jsou představeny všechny používané prediktory volební účasti v předvolebních výzkumech. Mezi ně patří například záměr volební účasti, registrace voliče, minulá volební účast, zájem o předvolební kampaň a mnoho dalších. Jednotlivé prediktory jsou podrobněji diskutovány, jak z hlediska jejich role v POJ, tak z hlediska jejich výsledků v empirických studiích zkoumajících metodologii předvolebních výzkumů. Článek dokládá, že výzkumníci správně často zařazují do svých postupů intenci k volební účasti a případně i minulé chování, ale zcela opomíjejí druhou vrstvu prediktorů POJ. V třetí závěrečné části je diskutována otázka škály volební účasti. Nejdříve je představen Gallup-Perry index jako jediná veřejně testovaná a vyvíjená škála volební účasti, která se z hlediska POJ ovšem ukazuje jako teoreticky neukotvená. Jako další možnost se nabízí využití přístupu a způsobu dotazování, který byl v již existující studii volební účasti pomocí POJ použitý. Zde ovšem narážíme na nedostatečné zohlednění všech dimenzí POJ, jak je definována v současnosti. Na základě předchozí diskuze je proto navržena nová osmipoložková škála měření pravděpodobnosti volební účasti. Tato škála zohledňuje druhou vrstvu prediktorů POJ a vytváří tak potenciál pro reliabilnější měření pravděpodobnosti volební účasti. Je předložena očekávaná faktorová struktura dané škály, která je nabídnuta k empirickému testování a na základě teorie je odhadnuto, které položky by měly mít schopnost vysvětlit varianci chování nad rámec intence k chování.

Název v anglickém jazyce

Who Will Go to the Polls? : Predictors of Turnout in Terms of the Reasoned Action Approach

Popis výsledku anglicky

Turnout probability measurement is one of the fundamen-tal methodological questions of pre-election polls. Accurate pre-election polls are important not only for polling agencies and politicians but also for social scientists. Among the op-portunities they indeed provide is verifying the accuracy of questionnaire surveys - one of the fundamental social scien-tific methods. Likely voter measurement is a highly empirical discipline, where studies lack in theoretical background and fail to justify their choices of variables that determine turnout. The article seeks to outline a theoretical perspective on empir-ical turnout research and, based on that perspective, to pro-pose a new likely voter scale. In the first section, it presents the theoretical background, namely the social-psychological reasoned action approach (RAA) to studying the predictors of social behavior. It provides a brief introduction to the theory&apos;s history and the basic concepts with which it operates. In RAA, the intention to behave in some way is the central predictor of that behavior. A behavioral intention is determined by three concepts: attitude to the behavior, perceived social norm, and perceived behavioral control. Those three concepts arise from specific beliefs. Beliefs are shaped by so-called background factors, including sociodemographic variables, individual char-acteristics, and information sources.The article elaborates two proposals to extend RAA. First, it deals with the so-called anticipated affect which, however, has already been measured by RAA authors under the experiential attitude. Second, it discusses the role of past behavior, which explains a significant portion of behavioral variance and has a clear theoretical justification in the concept of habit. The sec-ond section of the article presents all predictors of turnout used in pre-election polls. Those include intention to vote, voter registration, past voting, interest in election campaign, and many others. The different predictors are discussed in detail as to both their role in RAA and their performance in empirical studies on pre-election poll methodology. The article demon-strates that researchers have correctly often included in their procedures the intention to vote, and sometimes also past behavior, but have completely ignored the second layer of RAA predictors.The final third section discusses issues of a likelihood-to-vote scale. It starts by present-ing the Gallup-Perry Index as the only publicly tested and developed scale of voter turnout which, however, turns out theoretically ungrounded in terms of RAA. Another option is to ap-ply a method that was already used in a previous RAA-based study of the likelihood to vote. It, however, paid insufficient attention to all RAA dimensions as currently defined. Following this discussion, the article proposes a new eight-item scale for measuring the likelihood to vote. By including the second layer of RAA indicators, the scale promises more reliable meas-urement of the likelihood to vote. Its expected factor structure is presented and offered for empirical testing. A theoretical estimation is made as to which items should be able to explain the variance in voting behavior beyond behavioral intention.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50401 - Sociology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Naše společnost

ISSN

1214-438X

e-ISSN

—

Svazek periodika

18

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

26

Strana od-do

33-58

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—