Zakoušení bolesti podle Aristotela

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F20%3A10424541" target="_blank" >RIV/00216208:11210/20:10424541 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=IZpyfSVZV0" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=IZpyfSVZV0</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.14712/25337637.2020.22" target="_blank" >10.14712/25337637.2020.22</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Zakoušení bolesti podle Aristotela

Popis výsledku v původním jazyce

Tento článek se zabývá problémem bolesti v Aristotelově filosofii a způsoby, jakými živočichové bolest zakoušejí. Protiklady bolest a slast hrají velmi významnou roli v Aristotelově etice, což je dáno zejména vazbou mezi slastí a činností (energeia). Aristotelés tvrdí, že slast dovršuje činnost jako přistupující dokonalost. Pro pochopení bolesti u Aristotela je potřeba tedy také zohlednit vztah mezi bolestí a činností. Třebaže některé bolesti mohou být klasifikovány jako pohyby (kinéseis), kterými je živočich vychylován ze svého přirozeného stavu, bolest je možné chápat jako rušení či maření činnosti. Zatímco slast činnost dovršuje, bolest jejímu dovršení brání. Článek představuje důsledky tohoto maření činnosti pro život živočicha stejně jako vztah mezi tímto pojetím bolesti a dalšími důležitými aspekty Aristotelovy filosofie, jako je smyslové vnímání a nauka o duši. Díky široce pojaté nauce o duši může Aristotelés vysvětlit bolest jak v případě zvířat, tak lidí, a může zohlednit jak bolest tělesnou, tak duševní. V neposlední řadě článek ukazuje, že výzkum Aristotelova pojetí bolesti vede nejen k hlubšímu pochopení problému bolesti obecně, ale také přispívá k hlubšímu poznání dalších stěžejních oblastí Aristotelovy filosofie, jako například jeho pojetí činnosti.

Název v anglickém jazyce

Aristotle on Experiencing Pain

Popis výsledku anglicky

The article explores the question of pain in Aristotle&apos;s philosophy and the way animals experience pain. Pain and its opposite pleasure play an important role in Aristotle&apos;s ethics. This is mainly because of the close connection between pleasure and actuality (energeia). Aristotle argues that pleasure perfects the actuality as a supervenient perfection. The article tries to show that in order to understand the notion of pain in Aristotle, we must also comprehend the relation between pain and energeia. Even though some pains can be classified as kineseis, moving the animal out of his natural state, the article argues that pain can also be understood as distorting the energeia. Whereas pleasure perfects the energeia, pain hiders its perfection. The article shows what this notion of pain as hindrance means for animal life and how it relates to some other important areas of Aristotle&apos;s philosophy, such as sense-perception and psychology. Thanks to his broad theory of the soul, Aristotle can explain pain in both animals and human beings and provide a theory for both bodily and psychical pain. Finally, the article argues that exploring Aristotle&apos;s notion of pain can contribute not only to a better understanding of the notion of pain generally but also of some intricate parts of Aristotle&apos;s philosophy, especially his theory of energeia.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Reflexe

ISSN

0862-6901

e-ISSN

—

Svazek periodika

2020

Číslo periodika v rámci svazku

58

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

53-73

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85092901471