Rok 1989 jako předmět vystavování: dědictví - narativy - kontinuity

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F21%3A10414996" target="_blank" >RIV/00216208:11210/21:10414996 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Rok 1989 jako předmět vystavování: dědictví - narativy - kontinuity

Popis výsledku v původním jazyce

Jak tvrdí francouzský sociolog a autor konceptu tzv. kolektivní paměti Maurice Halbwachs, lidská paměť je vždy produktem působení společenských referenčních rámců: &quot;Neexistuje žádná paměť vně oněch referenčních rámců, jichž využívají lidé žijící ve společnosti, aby fixovali a znovu nacházeli své vzpomínky&quot;. V tomto kontextu zdůrazňuje i konkrétnost a názornost coby základní rysy vzpomínání, na jejichž základě se v tomto procesu utváří a uplatňují ucelené vizuální a narativní figury. Tyto figury v sobě propojují pojmy a obrazy, přičemž při jejich prosazování často dochází k emblematizaci jednotlivých hmatatelných jevů, jež se posléze stávají znaky daných abstraktních idejí či entit: &quot;Má-li se ta či ona pravda usadit ve vzpomínce skupiny, musí se zpodobnit v konkrétní formě události, osoby či místa.&quot; Aleida Assmannová ve svých úvahách o kolektivní paměti poukazuje na její institucionální a nespontánní povahu: kolektivní paměť je dle ní produktem působení společenských institucí, které k jejímu utváření úmyslně využívají symbolů, artefaktů, rituálů a paměťových praxí. Za příznačnou vlastnost kolektivní paměti považuje tendenci k vytváření trvalých a zobecněných struktur symbolů a znaků. Rok 1989 je ve střední Evropě bezpochyby nejen jedním z objektů kolektivního vzpomínání, nýbrž také svého druhu emblémem širšího komplexů historických událostí a fenoménů spojených s demokratickými proměnami místních politických režimů, ekonomickou transformací a zrodem i rozvojem občanské společnosti v zemích bývalého socialistického bloku. Jako vlivný symbol tvoří také významný referenční bod v uvažování o hodnotách, na něž je (či bylo) v těchto zemích odkazováno jakožto na morální a ideové pilíře jejich pozdějšího politického zřízení. Zároveň, coby formativní událost celé generace občanů a svého druhu &quot;zakládající mýtus&quot; současných demokratických států, je provázán s členitou strukturou znaků, jejichž pomocí je znázorňován v rámci paměťové praxe a historického vzdělávání. Zmíněné vrstvy reflexe roku 1989 v kolektivní paměti vzájemně interagují a dohromady utváří jeho specifický obraz v očích veřejnosti. Obrazotvorný potenciál paměti této historické události ve vztahu k ustalování uceleného rezervoáru s ní spojených symbolů a narativů v zhuštěné podobě dokládají snahy o jeho prezentaci v muzejních expozicích. Prostředkem vyprávění jsou exponáty, které podléhají řízenému výběru. Reprezentace se tak odehrává ve stálém napěti mezi reflexí rozsáhlejšího materiálního, vizuálního a názorového dědictví a nadřazeným narativním záměrem, který expozici utváří. Studie se zaměřuje na analýzu vybraných tematizací roku 1989 v Česku a v Polsku. Cílem bude sledovat a porovnat základní symboly, znaky a narativní figury, které se ve vystavování tohoto tématu objevují, a to ve vztahu k jejich provázání s materiálním dědictvím událostí roku 1989 a tím, co je v rámci společenského konsenzu chápáno jako ideové dědictví tohoto období. Účelem je na příkladu výstavních reprezentací roku 1989 analyzovat jeho úlohu coby emblému společenské změny.

Název v anglickém jazyce

The Year 1989 as a Subject of Exhibition: Heritage - Narratives - Continuity

Popis výsledku anglicky

According to Maurice Halbwachs, a French sociologist and author of the concept of collective memory, human memory is always the product of social reference frameworks: &quot;There is no memory outside those reference frameworks used by people living in society to fix and recover their memories.&quot; In this context, Halbwachs also emphasizes concreteness and empiricality as basic features of remembering, on the basis of which comprehensive visual and narrative figures are formed and applied. In her reflections on collective memory, Aleida Assmann points to its institutional and non-spontaneous nature: collective memory is, in her view, a product of the activities of social institutions which deliberately use symbols, artifacts, rituals and memory practices to shape it. She considers the tendency to create permanent and generalized structures of symbols and characters to be a characteristic feature of collective memory. The year 1989 is undoubtedly not only one of the objects of collective remembrance in Central Europe, but also a kind of emblem of a wider complex of historical events and phenomena associated with democratic changes in local political regimes, economic transformation and the birth and development of civil society in the former socialist bloc. As an influential symbol, it also forms an important point of reference in thinking about the values that are (or were) marked as the moral and ideological pillars of later political establishments in these countries. At the same time, as a formative event of a whole generation of citizens and a kind of &quot;founding myth&quot; of contemporary democratic states, it is linked with a segmented structure of signs, with the help of which it is presented in memory practice and historical education. Various layers of the reflection of 1989 in the collective memory interact with each other and together form its specific image in the public view. The pictorial potential of the memory of this historical event, related to establishing of a comprehensive reservoir of associated symbols and narratives is evidenced by the efforts to present it in museum exhibitions. The means of narration are exhibits which are subject of controlled selection. The representation thus takes place in a constant tension between the reflection of the wider material, visual and ideological heritage and the superior narrative intention that shapes the exhibition. The paper focuses on the analysis of selected topics of year 1989 in museum exhibitions in Czech Republic and Poland. Our goal is to analyze and compare basic symbols, signs and narrative figures that appear in the exhibition of this topic, in relation to its connection with the material heritage of the events of 1989 and phenomena which are generally understood as the ideological heritage of this period. The purpose is to analyze, on the example of exhibition representations of year 1989, its role as an emblem of social change.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Otisky sametové revoluce: kde přebývá devětaosmdesátý

ISBN

978-80-246-4792-0

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

139-159

Počet stran knihy

177

Název nakladatele

Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—