Vzestup moci Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století 1. část

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F21%3A10417112" target="_blank" >RIV/00216208:11210/21:10417112 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=w6fkCCoGQi" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=w6fkCCoGQi</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Vzestup moci Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století 1. část

Popis výsledku v původním jazyce

Ronovci patřili k významným českým panským rodům, které se na vysoké politické úrovni po několik set let podílely na utváření dějin českého státu. Přestože historici této šlechtické rodině již věnovali určitou pozornost, zaměřovala se většinou na počátky rodu a dobu jeho největší slávy, tedy na 13. a první polovinu 14. století. Další, neméně zajímavé osudy jednotlivých ronovských větví v pozdějších časech zůstávají ovšem nadále opomíjeny, ačkoliv si i tehdy jejich zástupci zachovávali vliv a místo v celozemské politice. Tato diskrepance je patrná zvláště v případě Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století. Ve svém bádání jsem se proto zaměřil na několik generací části početného panského rozrodu Berků z Dubé, pro niž se mezi historiky vžilo označení milštejnská podlinie.1/ S vypuknutím husitských válek se totiž její členové po několik desítek let trvající pasivitě svých předchůdců za vlády Karla IV. a Václava IV. opět aktivizovali v politice a v průběhu jedné generace zaznamenali rychlý růst své moci, k jehož vyvrcholení došlo ve druhé polovině 15. století obsazením několika nezanedbatelných zemských a dvorských úřadů na dvorech Ladislava Habsburského, Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Jagellonského. Práce tak představuje prosopografické zdokumentování osudů sedmi zástupců milštejnské podlinie v průběhu 15. století, ale také, a to především, analýzu jejich politického působení. Jaké byly důvody vzestupu postavení právě těchto šlechticů a proč se natolik vyzdvihli nad ostatní členy rodu Berků z Dubé? Jaké politické a majetkové strategie uplatňovali vůči panovníkovi či regionálním mocnářům oblasti severních Čech a Horní Lužice? Podařilo se předat vydobyté postavení následující generaci, nebo bylo vázáno pouze na konkrétní jedince? To jsou stěžejní otázky, na které odpovídá následující text. Jeho cílem je tedy nalézt kořeny mocensko-politického vzestupu milštejnské podlinie, sledovat jeho vývoj a na základě toho ho vysvětlit. Přestože se práce primárně zaměřuje na milštejnskou podlinii, jejímž zakladatelem byl Hynek Dubský (4), vlastní výzkum zahrnul i jeho otce, Jindřicha Jednookého (3), a počíná se tak v polovině 14. století. K tomu bylo přistoupeno, neboť roku 1348 zemřel Jindřichův otec Hynek Berka (1), což se stalo pro celou podvětev Berků z Dubé významným milníkem. Jak se později ukázalo, byl tím dán počátek majetkového štěpení a politického úpadku celé podvětve, tedy vývoje, který se podařilo překonat až desítky let poté. Ronovci patřili k významným českým panským rodům, které se na vysoké politické úrovni po několik set let podílely na utváření dějin českého státu. Přestože historici této šlechtické rodině již věnovali určitou pozornost, zaměřovala se většinou na počátky rodu a dobu jeho největší slávy, tedy na 13. a první polovinu 14. století. Další, neméně zajímavé osudy jednotlivých ronovských větví v pozdějších časech zůstávají ovšem nadále opomíjeny, ačkoliv si i tehdy jejich zástupci zachovávali vliv a místo v celozemské politice. Tato diskrepance je patrná zvláště v případě Berků z Dubé v neklidných dobách 15. století. Ve svém bádání jsem se proto zaměřil na několik generací části početného panského rozrodu Berků z Dubé, pro niž se mezi historiky vžilo označení milštejnská podlinie.1/ S vypuknutím husitských válek se totiž její členové po několik desítek let trvající pasivitě svých předchůdců za vlády Karla IV. a Václava IV. opět aktivizovali v politice a v průběhu jedné generace zaznamenali rychlý růst své moci, k jehož vyvrcholení došlo ve druhé polovině 15. století obsazením několika nezanedbatelných zemských a dvorských úřadů na dvorech Ladislava Habsburského, Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Jagellonského. Práce tak představuje prosopografické zdokumentování osudů sedmi zástupců milštejnské podlinie v průběhu 15. století, ale také, a to především, analýzu jejich politického působení. Jaké byly důvody vzestupu postavení právě těchto šlechticů a proč se natolik vyzdvihli nad ostatní členy rodu Berků z Dubé? Jaké politické a majetkové strategie uplatňovali vůči panovníkovi či regionálním mocnářům oblasti severních Čech a Horní Lužice? Podařilo se předat vydobyté postavení následující generaci, nebo bylo vázáno pouze na konkrétní jedince? To jsou stěžejní otázky, na které odpovídá následující text. Jeho cílem je tedy nalézt kořeny mocensko-politického vzestupu milštejnské podlinie, sledovat jeho vývoj a na základě toho ho vysvětlit. Přestože se práce primárně zaměřuje na milštejnskou podlinii, jejímž zakladatelem byl Hynek Dubský, vlastní výzkum zahrnul i jeho otce, Jindřicha Jednookého, a počíná se tak v polovině 14. století. K tomu bylo přistoupeno, neboť roku 1348 zemřel Jindřichův otec Hynek Berka, což se stalo pro celou podvětev Berků z Dubé významným milníkem. Jak se později ukázalo, byl tím dán počátek majetkového štěpení a politického úpadku celé podvětve, tedy vývoje, který se podařilo překonat až desítky let poté.

Název v anglickém jazyce

The Growth of Power of the Lords Berka of Dubá in the turbulent times of the Fifteenth Century 1. part

Popis výsledku anglicky

The lords of Ronov belonged to the significant Bohemian noble families who shaped the history of the Kingdom of Bohemia for several centuries. The aim of this article is to reconstruct the history of one of its branches - the lords Berka of Dubá and Lipá of the Milštejn branch in the fifteenth century, especially with the emphasis on political careers of its individual members. After more than a half century of political passivity, we can see its representatives once more alongside the king and in hold of important offices on the court of Ladislaus of Habsburg, George of Poděbrady and Vladislaus II. of Hungary. This article highlights that the political growth of the branch of Milštejn originated during the Hussite wars when they supported Sigismund of Luxembourg. For their help, the king rewarded these lords by the donation of the town Lipá, the crucial centre of the whole North Bohemian region which became one of the cornerstones of their increasing social status. Amicable relations with the Lusatian league were another factor which contributed to the enhancement of the status of this noble family as the league&apos;s mercenaries probably helped Jindřich Berka with the final seizing of Lipá in 1440s. With the benefits provided by this town he was then able to support George of Poděbrady thorough his path to the royal throne and thus to connect his own political growth with him.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Bezděz

ISSN

1211-9172

e-ISSN

—

Svazek periodika

30.

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

26

Strana od-do

35-60

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—