David gans (1541-1613) and the World Chronicle Tsemah David (1592): A Jewish Hhistorian in the Time of Confesionalization

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F22%3A10410803" target="_blank" >RIV/00216208:11210/22:10410803 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

němčina

Název v původním jazyce

David Gans (1541-1613) und die Weltchronik Tzemach David von 1592: Ein jüdischer Geschichtsschreiber im Zeitalter der Konfessionalisierung

Popis výsledku v původním jazyce

V roce 1592, resp. 5352 židovského letopočtu, vyšla pod titulem Tzemach David (&quot;Ratolest Davidova&quot;) hebrejská kronika světa Davida Ganse (1541-1613), jediný pokus o zásadní dějepisné dílo, realizovaný v době raného novověku v komunitě židovstva středovýchodní Evropy. Jeho autor, pocházející z Lippstadtu ve Vestfálsku, se v roce 1564 usadil v Praze. Dostalo se mu důkladného rabínského vzdělání a věnoval se na poměrně vysoké úrovni také matematickým, astronomickým a zeměpisným studiím. Tzemach David sestává ze dvou částí, z nichž první je věnována židovským (též biblickým) a druhá nežidovským dějinám. Zdroji, z nichž autor čerpal v první části, je bible, tradiční rabínská literatura, ale i středověké a raně novověké židovské kroniky. Pro druhou část využil velké množství německojazyčných nežidovských pramenů, především historiografická díla protestantského původu. To je v prostředí dobového aškenázského židovstva, v němž bylo zaobírání se nežidovskými texty zapovězeno, výjimečné. Také vstřícnost, s jakou Gans zprávy o dějinách křesťanského náboženství do svého díla přejal, je v židovském kontextu této doby neobvyklá. Gans svoje analisticky pojaté pojednání pomocí grafických prostředků přehledně rozčlenil a s velkou pečlivostí přistoupil také k chronologii. Jako periodizační schéma použil - v závislosti na schématu dějin spásy, jak jej pojímá talmudická tradice - členění do šesti tisíciletí, které pod označením &quot;traditio domus Eliae&quot; bylo recipováno i dobovými křesťanskými autory, především Filipem Melanchthonem a jeho žáky. Ve druhé části své kroniky Gans synchronizoval data nežidovských dějin s údaji biblické a rabínské tradice. Přitom také sáhl, dodatečně - vůči členění na tisíciletí, k periodizaci světových dějin běžně užívané křesťanskými historiky, která vychází z následnosti čtyř světových říší (podle Da 7,2-7), a od počátků křesťanské éry připojoval k židovským letopočtům také křesťanské. Gans tím evidentně vyšel vstříc úmyslu zprostředkovat židovským čtenářům orientační znalost dějin nežidovské většinové populace. Obě jím použitá periodizační schémata současně poukazují na očekávání nadcházející mesiášské doby spásy.

Název v anglickém jazyce

David gans (1541-1613) and the World Chronicle Tsemah David (1592): A Jewish Hhistorian in the Time of Confesionalization

Popis výsledku anglicky

Published in 1592 - or in the year 5352 of the Hebrew Calendar (Anno Mundi) - the Hebrew world chronicle written by David Gans (1541-1613) under the title Tzemach David (&quot;Offspring of David&quot;) is the only attempt to create a comprehensive account of history in the Early Modern period in the realm of East-Central European Judaism. Its author, David Gans, was born in Lippstadt in what is now North Rhine-Westphalia, and settled in Prague in 1564. He received a comprehensive rabbinic education and, in addition, continued on to engage in mathematical, astronomical and geographical studies. Tzemach David is divided into two parts. The first is devoted to Jewish history, including Biblical history; the second part is dedicated to Gentile, or non-Jewish, history. The sources for the first part include the Bible, traditional rabbinic literature and Jewish chronicles from the medieval and Early Modern periods. In the second part, Gans utilised a large number of German-language non-Jewish resources, including primarily historiographical works by Protestant authors. This was considered quite unique for the field of contemporary Ashkenazi Judaism, where any pursuit of non-Jewish texts was seriously frowned upon. Equally extraordinary within the Jewish context of the time was the openness with which Gans assimilated information about the history of the Christian religion in his work. Gans structured his annal-based representation clearly by using graphic means and invested considerable care in chronological questions. To create a periodization outline, he utilised a structure based on six millennia, following a salvation history pattern from the Talmudic tradition. Contemporary Christian authors, including Philipp Melanchthon and his students, in particular, had also taken up this tradition under the title &quot;traditio domus Eliae&quot;. In the second part of the chronicle, Gans synchronised dates from non-Jewish history with those from the Biblical and rabbinic traditions. To this end, besides structuring his account according to the six millennia, he drew upon yet another periodization of world history also commonly used by Christian historians, by means of the sequence of the four kingdoms of Daniel (Daniel 7: 2-7). In the second part of the chronicle, the one devoted to Gentile history, Gans employed not only the Anno Mundi calculus of the Jewish calendar, but additionally indicated the years according to the Christian Era. Gans&apos; intention was to make a fundamental knowledge of non-Jewish history accessible to Jewish readers who lived as a minority community in a predominantly Christian environment. At the same time, both of the periodization patterns that Gans applied refer to the expectation of a forthcoming Messianic salvation.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

60500 - Other Humanities and the Arts

Projekt

<a href="/cs/project/EF16_019%2F0000734" target="_blank" >EF16_019/0000734: Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Konfessionelle Geschichtsschreibung im Umfeld der Böhmischen Brüder (1500-1800). Traditionen – Akteure – Praktiken

ISBN

978-3-447-11709-8

ISSN

1866-8933

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

26

Strana od-do

453-478

Název nakladatele

Harrassowitz

Místo vydání

Wiesbaden

Místo konání akce

18.04.2018

Datum konání akce

20. 4. 2018

Typ akce podle státní příslušnosti

EUR - Evropská akce

Kód UT WoS článku

—