Kamenné sekeromlaty v kontextu objektů ze starší doby bronzové na Moravě

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F23%3A10465458" target="_blank" >RIV/00216208:11210/23:10465458 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=H63MKw_cyP" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=H63MKw_cyP</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.47382/pv0641-09" target="_blank" >10.47382/pv0641-09</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Kamenné sekeromlaty v kontextu objektů ze starší doby bronzové na Moravě

Popis výsledku v původním jazyce

Kamenné sekeromlaty patří v kontextu starší doby bronzové nejen na Moravě k nepříliš častým nálezům. Četněji je registrujeme ve funerálním prostředí - v sídlištních kontextech lze jejich přítomnost označit za výjimečnou. Dva nově předkládané dvojbřité sekeromlaty loďkovitého tvaru pocházejí jak ze sídliště (Držovice - Díly odvrahoviční), tak i z hrobu (Olomouc-Slavonín, Horní lán) únětické kultury na střední Moravě. To, co je v hrobech kultury se šňůrovou keramikou (a částečně i v epišňůrovém komplexu) naprosto běžným a signifikantním mužským atributem, se v průběhu starší doby bronzové, a zvláště v prostředí únětické kultury, stává vzácností, neboť kamenná industrie je postupně nahrazována kovovou. Najít nemnoho analogií ke zvyku ukládat (odhodit?), příp. deponovat kamenný sekeromlat do sídlištní jámy, resp. hrobu jako milodar na Moravě, v Čechách, ale ani v okolních regionech problém není. Většinou se jedná o dědictví kultury se šňůrovou keramikou a dohadovat se můžeme pouze o tom, zda jde jednoznačně o druhotně použité předměty (archaika) nebo soudobé výrobky, napodobující právě starší předlohy. Oba naše sekeromlaty jsou však od šňůrových odlišné a nastolují otázku vlastní únětické produkce, když k výrobě byly použity místní suroviny (prachovec, pískovec). Nálezový soubor ze sídliště v Držovicích datujeme do staršího a kostrový hrob z Olomouce-Slavonína do klasického období únětické kultury. Jaká mohla být skutečná praktická funkce nebo symbolická role těchto artefaktů, které nacházíme sice ne ve velkém počtu, ale zato ve velice rozmanitém nálezovém prostředí (od běžných sídlištních jam, přes spíše chudě vybavené hroby až po bohaté mužské pohřby), zatím přesně nevíme.

Název v anglickém jazyce

Stone hammer-axes in the context of the Early Bronze Age features in Moravia

Popis výsledku anglicky

Finds of stone hammer-axes are relatively uncommon in the context of the Early Bronze Age, not just in Moravia. They are more frequently encountered in the funeral environment while their occurrence in settlement contexts can be described as exceptional. The two newly presented boat-shaped doubleedged hammer-axes originate from both a settlement site (Držovice, &apos;Díly odvrahoviční&apos;) and a grave (Olomouc-Slavonín, &apos;Horní lán&apos;) of the Únětice culture in central Moravia. What had been a common and significant male attribute in graves of the Corded Ware culture (and partially in the Epi-Corded complex) became a rarity during the Early Bronze Age. This was especially in the milieu of the Únětice culture, as the stone industry gradually gave way to the metal industry. Finding analogies to the custom of depositing a stone hammer axe in settlement pits or graves as an offering is not uncommon in Moravia, Bohemia and the neighbouring regions. This is usually the heritage of the Corded Ware culture and it remains speculative whether these were clearly secondarily used objects (archaics) or contemporary imitations of earlier models. Both of the recently found hammer-axes differ from those of the Corded Ware culture, raising questions about Únětice&apos;s own production, as local materials (siltstone, sandstone) were used in their making. The archaeological assemblage from the Držovice settlement is dated to the earlier period and the inhumation grave from Olomouc-Slavonín to the classical period of the Únětice culture. The practical function and the symbolic role of these artefacts are not yet precisely understood. Their finds are not abundant, but they come from diverse archaeological contexts, ranging from common settlement pits to modestly equipped graves and even rich male burials.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60102 - Archaeology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Přehled výzkumů (Archeologický ústav AV ČR, Brno)

ISSN

1211-7250

e-ISSN

2571-0605

Svazek periodika

64

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

15

Strana od-do

119-133

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85168294298