Nacionalismus jako most do budoucnosti / Ideologie slovinských komunistů po Titovi (1980-1986)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F23%3A10466188" target="_blank" >RIV/00216208:11210/23:10466188 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=icz76G7nja" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=icz76G7nja</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.51134/sod.2023.004" target="_blank" >10.51134/sod.2023.004</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Nacionalismus jako most do budoucnosti / Ideologie slovinských komunistů po Titovi (1980-1986)

Popis výsledku v původním jazyce

Studie analyzuje ideologické orientace slovinského komunistického establishmentu v osmdesátých letech minulého století, jejich vzájemné souvislosti a význam v politické praxi. Autor identifikuje pětici současně přítomných orientací: slovinství (slovinský nacionalismus), jugoslávství (jugoslávský federalismus), samosprávný socialismus jako specificky jugoslávskou variantu marxismu-leninismu, politickou liberalizaci a sympatie pro tržní ekonomiku. Nejsilněji se v politice Svazu komunistů Slovinska (Zveza komunistov Slovenije - ZKS) uplatňoval slovinský nacionalismus, který dbal zejména na udržení politické autonomie Slovinska podle ústavy z roku 1974 a který, zejména pod vlivem veřejného mínění, ale setrvale narůstal. Slovinské komunistické špičky se přitom nechtěly konfrontovat s radikalizující se veřejností a na nacionální vlně s ní vždy nakonec souzněly. Jugoslávství slovinských komunistů se na rozdíl od slovinství neopíralo o identifikaci s jednotným jugoslávským politickým demosem a smysl zapojení Slovinska do společného státu spatřovalo zejména ve společném budování samosprávného socialismu a v obraně před vnějšími nebezpečími. Ačkoli přitažlivost samosprávného socialismu v osmdesátých letech oslabovala chronická hospodářská krize v Jugoslávii, přední slovinští komunisté zůstávali jeho ideologii věrni. Zasazovali se zároveň za doplnění samosprávy tržními mechanismy a za omezenou liberalizaci poměrů, která však neměla implikovat vznik jiných politických stran. Slovinskému nacionalismu však komunisté v Lublani všechny své ostatní ideové orientace podřizovali jak v rétorice, tak i v praxi. To se projevilo jejich hladkým přechodem do nového politicko-ekonomického systému na vlně národní euforie po roce 1990, která vyvrcholila vyhlášením nezávislosti Slovinska v létě 1991.

Název v anglickém jazyce

Nationalism as a Bridge to the Future / The Ideology of Slovenian Communists after Tito (1980-1986)

Popis výsledku anglicky

The study analyses the ideological orientations of the Slovenian communist establishment in the 1980s, their mutual intersections and their significance in political practice. The author identifies five simultaneously present orientations: Sloveneism (Slovenian nationalism); Yugoslavism (Yugoslav federalism); self-managed socialism as a specifically Yugoslav variant of Marxism-Leninism; political liberalization; and later affinity to the market economy. Slovenian nationalism had the strongest position in the actions of the communist elite (League of Communists of Slovenia, Zveza komunistov Slovenije - ZKS). It was particularly concerned with maintaining Slovenia&apos;s political autonomy according to the 1974 constitution but steadily gained strength, especially under the influence of public opinion. At the same time, the Slovenian communist leaders wanted to avoid a confrontation with the radicalized public and always ended up in harmony with it on a nationalist wave. In contrast to the &quot;Sloveneists&quot;, the &quot;Yugoslavists&quot; did not rely on identification with a united political demos but saw the meaning of Slovenia&apos;s involvement in the common state mainly in the joint building of self-managed socialism and in the defence against external dangers. Although the appeal of self-managed socialism was weakened by the chronic economic crisis in Yugoslavia in the 1980s, leading Slovenian communists remained committed to its ideology. They also advocated supplementing self-management with market mechanisms and a limited liberalization of conditions, which, however, was not to imply the formation of other political parties. However, the communists in Ljubljana subordinated all their other ideological orientations to Slovenian nationalism in both rhetoric and practice. This was reflected in their smooth transition to the new political-economic system on the wave of national euphoria, which culminated in the declaration of Slovenian independence in the summer of 1991.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Soudobé dějiny

ISSN

1210-7050

e-ISSN

2695-0952

Svazek periodika

30

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

38

Strana od-do

99-136

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85163679726