„O sovětské moci na Ukrajině.“ Bolševická vize a koncepce národní reformy (1919–1920)

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F24%3A10486111" target="_blank" >RIV/00216208:11210/24:10486111 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

„O sovětské moci na Ukrajině.“ Bolševická vize a koncepce národní reformy (1919–1920)

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem předkládané studie je analyzovat proces sovětizace Ukrajiny a s ní spjatou národnostní politiku RKS(b) od listopadu 1919 do konce roku 1920. V politické rovině se zabývá diskusemi klíčových bolševiků o státoprávním uspořádání Ukrajiny v kontextu ruské občanské války. Z metodologického hlediska se studie opírá o kombinaci konceptu politických dějin, který staví do popředí jednání a činnost hlavních (mocenských) aktérů, a intelektuálních dějin k pochopení ideologických vlivů na politický vývoj a děj. Studie na základě analýzy stranických diskusí RKS(b) a KS(b)U dochází k závěru, že klíčovým dokumentem, který v roce 1920 determinoval státoprávní uspořádání USSR ve vztahu k RSFSR, byla rezoluce &quot;O sovětské moci na Ukrajině&quot;. Na jejím základě, který vycházel z vojensko-hospodářského spojenectví ze dne 1. června 1919, tak mělo dojít postupné federalizaci sovětského impéria. Výsledky stranických jednání, zejména VIII. konference RKS(b) a IV. konference KS(b)U, dokazují, že loajální a klíčoví bolševici považovali národnostní reformy za dočasný ústupek, který měl zachovat revoluční dynamiku a vést k postupné konsolidaci moci. Studie demonstruje, že i přes snahy vedení RKS(b) o ideologickou &quot;jednotu&quot;, chaos a dynamika občanské války způsobily v zájmu obrany revoluce značnou tendenčnost k úmyslnému zintenzivnění integračního procesu. Na základě stranických diskusí bylo ustanovení federace považováno za přijatelné řešení, které by vertikálně centralizovalo moc pod jeden sovětský stát. Již od počátku roku 1920 RKS(b) v čele s Leninem začala díky dialektické flexibilitě opouštět koncept formální nezávislosti Ukrajiny. I přes podepsání svazové smlouvy, která de iure ustanovila mezi USSR a RSFSR konfederaci, se však nezměnila cílová vize formy vztahu mezi těmito státy. Okolnosti jejího podpisu byly založeny na pragmatickému a formálnímu urovnání mezinárodního postavení USSR, avšak ve skutečnosti neexistovaly konfederativní, natož federativní principy.

Název v anglickém jazyce

"On Soviet power in Ukraine." The Bolshevik Vision and Concept of National Reform (1919-1920)

Popis výsledku anglicky

The aim of the present study is to analyse the process of Sovietization of Ukraine and the related national policy of the RCP(b) from November 1919 to the end of 1920. At the political level, it examines the discussions of the key Bolsheviks on the statehood of Ukraine in the context of the Russian Civil War. Methodologically, the study relies on a combination of the concepts of political history, which foregrounds the actions and activities of the main (power) actors, and intellectual history to understand ideological influences on political development and agency. Based on an analysis of the party discussions of the RCP(b) and the CP(b)U, the study concludes that the key document that determined the state structure of the UkrSSR in relation to the RSFSR in 1920 was the resolution &quot;On Soviet Power in Ukraine&quot;. On its basis, which was based on the military-economic alliance of 1 June 1919, the gradual federalization of the Soviet empire was thus to take place. The results of the party negotiations, in particular the 8th Conference of the RCP(b) and the 4th Conference of the CP(b)U, show that the loyal and key Bolsheviks regarded the national reforms as a temporary concession to preserve the revolutionary momentum and lead to a gradual consolidation of power. The study demonstrates that despite the efforts of the RCP(b) leadership to achieve ideological &apos;unity&apos;, the chaos and dynamics of the civil war created a significant tendency to deliberately intensify the integration process in order to defend the revolution. On the basis of party discussions, the establishment of a federation was seen as an acceptable solution that would vertically centralize power under a single Soviet state. Already from the beginning of 1920, the RCP(b), led by Lenin, began to abandon the concept of formal independence for Ukraine due to dialectical flexibility. However, despite the signing of the Treaty of Union, which de jure established a confederation between the UkrSSR and the RSFSR, the goal-oriented vision of the form of the relationship between these states remained unchanged. The circumstances of its signing were based on a pragmatic and formal settlement of the international status of the UkrSSR, but in reality there were no confederal, let alone federal, principles.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů