Péče o choromyslné duchovní v brněnském špitále milosrdných bratří na přelomu 18. a 19. století

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F24%3A10488641" target="_blank" >RIV/00216208:11210/24:10488641 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=cpvI2ZuyWa" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=cpvI2ZuyWa</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Péče o choromyslné duchovní v brněnském špitále milosrdných bratří na přelomu 18. a 19. století

Popis výsledku v původním jazyce

Studie se tematicky pohybuje na pomezí dějin lékařství a církevních dějin. Autorka zde představuje malou skupinu choromyslného kléru, který byl léčen a nejčastěji nedobrovolně internován v rámci speciálního oddělení pro kněze ve špitále milosrdných bratří ve Starém Brně. Sonda se týká čtyř desítek chovanců hospitalizovaných zde v letech 1784-1820. Text nejprve kontextualizuje význam nově zřízené oddělní špitálu v rámci vytvářející se sítě institucionalizované péče o choromyslné v Brně, respektive na Moravě. Následně je řešena otázka přítomného personálu, nemocí a dalších standardních kategorií, obvykle sledovaných v rámci dějin nemocnic či dějin pacientů (věk chovanců, délka pobytu, počet současně hospitalizovaných, úmrtnost, recidivy, léčba). Nemocnice byly vedle nápravných domů, chudobinců a dalších institucí místy, kde chovanci podléhali systematické sociální disciplinaci. Nižší klérus, jenž představoval nejníže postavenou vzdělaneckou elitu ve společnosti, však tento profesionální disciplinární tlak nejčastěji zpochybňoval a vzdoroval mu. Ve zvláštní kapitole jsou tak sledovány konflikty pacientů s představenými konventu, případně jejich útěky. Dostupné prameny každopádně svědčí o setrvávajícím vysokém mínění kněžských chovanců ohledně své specifické stavovské příslušnosti. Kněží lpí na své identitě, prestiži a vyžadují adekvátní zacházení, plně projevují svou sounáležitost s kněžským stavem. Navzdory riziku zostřeného dozoru a případné konsekvence trestů vědomě používají útočné rétoriky. Rozbor dochované korespondence je tak východiskem k poznání komplexních vztahů existujících během hospitalizace mezi přítomnými duchovními a dále jejich hierarchické vazby v rámci církve. Na osvícenský klérus byly kladeny stále větší vzdělanostní a pastorační nároky. Nižší duchovenstvo však trpělo materiální nejistotou plynoucí z kritického nedostatku farních beneficií. Mnozí &quot;neklidní&quot; duchovní putovali často z místa na místo kvůli svým kázeňským přestupkům a neshodám s nadřízenými. Jiní, kteří prostřednictvím svých studií okusili svody nových politicko-společenských či morálních myšlenek, v následující kariéře strádali společenskou izolovaností a provinčností venkova, kde trpěli vlastní intelektuální nečinností. Ačkoli rozlišit mezi šílenstvím, nekázní a frustrací aktérů je obtížné, získané informace o kariérních osudech a chování zdejších chovanců nabízí užitečný příspěvek k sociálnímu profilu tehdejšího kléru.

Název v anglickém jazyce

Care of Mentally Ill Clergy in the Brno Hospital of the Brothers of Mercy at the Turn of the 18th and 19th centuries

Popis výsledku anglicky

The study deals with those mentally ill priests who were treated at the Hospital of the Brothers of Mercy in Staré Brno between 1784 and 1820. It contextualizes the significance of the priests&apos; asylum within the expanding network of psychiatric care in Brno and Moravia. The text describes the patients and staff and examines the diseases and standard research categories studied in the history of medicine. Despite systematic social discipline, the lower clergy resisted the remedial measures, leading to both conflicts within the monastery and attempts to escape. Clerical patients used confrontational rhetoric, insisting on their social status and appropriate care. The lower clergy of the Enlightenment often faced material insecurity, frequent changes of their place of work and therefore career frustration, whether it was caused by their own behaviour or unfavourable professional circumstances. Although it is difficult to distinguish between madness, indiscipline and frustration on the part of these actors, the behaviour of these patients provides valuable information about the social profile of the clergy during this period.

Druh

J_SC - Článek v periodiku v databázi SCOPUS

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

<a href="/cs/project/GA22-04258S" target="_blank" >GA22-04258S: Anatomie nemocné duše. Od „vášní duše“ a „empirické psychologie“ k psychiatrické nemocnici v českých zemích (1770-1914)</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Časopis Matice moravské

ISSN

0323-052X

e-ISSN

—

Svazek periodika

2024

Číslo periodika v rámci svazku

143

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

30

Strana od-do

25-54

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85210243415