Válka a mír podle Emmanuela Lévinase a Jana Patočky
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11210%2F24%3A10490939" target="_blank" >RIV/00216208:11210/24:10490939 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Válka a mír podle Emmanuela Lévinase a Jana Patočky
Popis výsledku v původním jazyce
Článek se zabývá pojetím války a míru u Emmanuela Lévinase a Jana Patočky. Jak autor ukazuje, Lévinas i Patočka oběma pojmům připisují ontologický význam: Podle Lévinase je válka způsob, jímž se západnímu filosofickému myšlení od Platóna až po Heideggera ukazuje bytí. "Tvář bytí", která se vyjevuje ve válce, je pak zachycena v pojmu totality. Patočka charakterizuje 20. století jako válku, která je plnou manifestací moderního přístupu ke skutečnosti, jež představuje vědecko-technické porozumění jsoucnu. Cesta k dosažení skutečného a trvalého míru pak podle obou myslitelů vede skrze životní i myšlenkový obrat, který znamená zásadní změnu postoje k bytí: Zatímco Lévinas proti ontologii války staví "eschatologii mesiánského míru" a za základní situaci, v níž dochází k prolomení totality, považuje záblesk exteriority ve tváři druhého, pro Patočku se privilegovanou příležitostí ke zlomení vlády vědecko-technického porozumění jsoucnu stává otřes frontového zážitku, v němž se hroutí možnosti, cíle a ideje moderní vědecko-technické civilizace a vyjevuje se jejich prázdnota a nesmyslnost. Jak ukazuje srovnání obou konceptů, Lévinas i Patočka ve své "ontologizaci války" vycházejí z odlišného pojetí bytí: Lévinasův pojem bytí vyjádřený ve formulaci "bytí je exteriorita" je polemicky pointován vůči dosavadní tradici západní filosofie, jejíž vyvrcholení Lévinas spatřuje v Heideggerově ontologii. Patočkovo pojetí je naopak rozhodujícím způsobem inspirováno právě Heideggerovým pojmem bytí, resp. ontologické diference a Heideggerovou kritikou moderní vědotechniky. Jak autor nicméně argumentuje, rozdíl mezi oběma mysliteli není nesmiřitelný: Patočkův rozvrh filosofie dějin na rozdíl od Heideggerovy fundamentální ontologie neústí v pojetí pobytu, který dosahuje autentického bytí volbou svých vlastních možností v heroické a osamělé odhodlanosti, při níž se vytrhává ze vztahů ke světu a k druhým lidem, ale pojmem "solidarity otřesených" přiznává v rámci autentické a dějinné existence významné místo intersubjektivitě. Integrováním intersubjektivity do své koncepce životních pohybů i filosofie dějin Patočka buduje most, který do jisté míry překlenuje propast zející v Lévinasových očích mezi Heideggerovou "ontologií války" a jeho vlastní "eschatologií mesiánského míru".
Název v anglickém jazyce
War and Peace According to Emmanuel Lévinas and Jan Patočka
Popis výsledku anglicky
The article deals with the concepts of war and peace in Emmanuel Lévinas and Jan Patočka. As the author shows, Lévinas and Patočka attribute ontological significance to both concepts: According to Lévinas, war is the way in which being is revealed to Western philosophical thought from Plato to Heidegger. The "face of being" that appears in war is then captured in the concept of totality. Patočka characterizes the 20th century as a war that is a full manifestation of the modern approach to reality, which represents the scientific-technical understanding of being. According to both thinkers, the path to achieving real and lasting peace then leads through a turn, which means a fundamental change in the attitude towards being: While Lévinas opposes the ontology of war to the "eschatology of messianic peace" and considers the basic situation in which totality is broken to be the flash of exteriority in the face of the other, for Patočka the privileged opportunity to break the rule of the scientific-technical understanding of being is the shock of the front-line experience, in which the possibilities, goals and ideas of modern scientific-technical civilization collapse and their emptiness and meaninglessness are revealed. As the comparison of the two concepts shows, Lévinas and Patočka proceed from a different conception of being in their "ontologization of war": Lévinas's concept of being expressed in the formulation "being is exteriority" is polemically pointed out against the existing tradition of Western philosophy, the culmination of which Lévinas sees in Heidegger's ontology. Patočka, on the contrary, is decisively inspired by Heidegger's concept of being and his critique of modern science and technology. However, as the author argues, the difference between Lévinas and Patočka is not irreconcilable: Patočka's scheme of the philosophy of history, unlike Heidegger's fundamental ontology, does not result in a concept of Dasein that achieves authentic being by choosing its own possibilities in heroic and solitary resoluteness, but with the concept of "solidarity of the shaken" it grants a significant place to intersubjectivity within the framework of authentic and historical existence. By integrating intersubjectivity into his conception of life movements and philosophy of history, Patočka builds a bridge that to some extent bridges the chasm gaping in Lévinas's eyes between Heidegger's "ontology of war" and his own "eschatology of messianic peace".
Klasifikace
Druh
O - Ostatní výsledky
CEP obor
—
OECD FORD obor
60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2024
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů