Kritéria pro určování dispozitivních a kogentních právních norem

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F17%3A10359987" target="_blank" >RIV/00216208:11220/17:10359987 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Kritéria pro určování dispozitivních a kogentních právních norem

Popis výsledku v původním jazyce

Tématem třetí kapitoly je rozdíl mezi dispozitivními a kogentními normami. Autor upozorňuje na nezbytnost teoretického zakotvení této hranice, neboť opačný přístup (založený spíše na intuici) zpravidla povede k rozdílné interpretaci práva. Kogentní normu přitom není dogmaticky nezbytné spojovat s právem veřejným, byť je pro tuto oblast příznačnější. Rozdíl mezi oběma kategoriemi je mnohem subtilnější a vyžaduje bližší zkoumání základní struktury norem. Dispozitivnost právní normy může podle autora plynout vždy jen z hypotézy a nikdy ne z dispozice právní normy. V případě, že se dovolení objevuje v dispozici normy, jedná se o tzv. dovolující normu kogentní. Problém dispozitivních norem spočívá v tom, že jejich hypotéza neobsahuje explicitní (výslovné) dovolení k autonomní právní úpravě proto je mnohdy nezbytné dovodit dispozitivnost výkladem.

Název v anglickém jazyce

Criterions for recognition of dispositive and mandatory norms

Popis výsledku anglicky

The third chapter deals with the distinction between dispositive and mandatory norms. The author highlights the importance of theoretically well-established boundaries in between these two categories of norms since the opposite (rather intuitive) approach might lead to an unequal interpretation of law. Mandatory norms are more frequent in public law, however, it is not necessary to make a doctrinal link between the mandatory norm and public law. The difference is more subtle and it requires detailed analysis of structure of a norm. According to the author, the dispositive feature of a norm might arise only from a hypothesis of the norm but not from its disposition. When a norm has the permission in its disposition it is so-called mandatory dispositive norm. The problem of dispositive norms is that hypothesises do not always include the explicit permission for autonomous regulation and that it is thus necessary to conclude that a norm is dispositive by interpretation.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Všeobecná teória práva

ISBN

978-80-7380-645-3

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

80-90

Počet stran knihy

335

Název nakladatele

Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk

Místo vydání

Plzeň

Kód UT WoS kapitoly

—