POJETÍ SUVERENITY LIDU V ANTICKÉ FILOSOFII A PRÁVNÍM MYŠLENÍ

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F17%3A10361727" target="_blank" >RIV/00216208:11220/17:10361727 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

POJETÍ SUVERENITY LIDU V ANTICKÉ FILOSOFII A PRÁVNÍM MYŠLENÍ

Popis výsledku v původním jazyce

V první řadě je cílem článku analyzovat a interpretovat vztah mezi vládnoucími a ovládanými v historickém, politickém a právním kontextu v dávných dobách; Za další pak dochází k analyzování a interpretování pojmu svrchovanosti lidí, včetně úvah o povaze lidu. Článek analyzuje, do jaké míry je možné dosáhnout obecného konsensu o otázkách dobra a zla, zvláště při určování toho, co je normativně důležitější a co je méně důležité, co je ještě přijatelné a co není v podmínkách požadavků na koexistenci osob různých úrovní vzdělání, odlišného společenského postavení, různých kultur a mentality. Tyto otázky byly položeny velkými filozofy minulosti; Intuitivní přístup zvolil Platón a Augustin, kteří oba uvažovali v metafyzických kategoriích. Naproti tomu Aristoteles přišel s empiricko-analytickým přístupem pro zkoumání forem vlád a jejich klasifikace. Vzhledem k tomu, že podíl na vládě v římské republice byl stanoven společenským postavením, závěrem článku je, že není správné označit římskou vládní strukturu za systém, který využil konceptu svrchovanosti lidu.

Název v anglickém jazyce

THE CONCEPT OF SOVEREIGNTY OF PEOPLE IN ANCIENT PHILOSOPHY AND LEGAL THINKING

Popis výsledku anglicky

The aim of this article is to analyse and to interpret, firstly, the relation between those who govern and those who are governed in the historical, political and legal context within the ancient times; and secondly, the concept of sovereignty of the people, including the reflection on the nature of the people. The article analyses to what extent it is possible to reach a general consensus on issues of good and evil, particularly in determining what is normatively more important and what is less important, what is still acceptable and what is not in terms of the requirements for coexistence of people of different levels of education, different social status, different cultures and mentalities. These questions have been asked by great philosophers of the past; an intuitive approach was chosen by Plato and Augustine, who were both thinking in metaphysical categories. In contrast, Aristotle came up with an empirical-analytical approach for examining forms of government and their classification. Given the fact that the share in the government in the Roman Republic was determined by social status, even though there was a slight progress in this regard over time, this article concludes that it seems not be accurate to label the Roman governmental structure as a system, which took advantage of the concept of the sovereignty of the people when governing.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2017

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Právněhistorické studie

ISSN

0079-4929

e-ISSN

—

Svazek periodika

46

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

20

Strana od-do

5-24

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—