Právnická osoba jako pachatel trestného činu

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F19%3A10394927" target="_blank" >RIV/00216208:11220/19:10394927 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Právnická osoba jako pachatel trestného činu

Popis výsledku v původním jazyce

Od účinnosti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob právnických osob a řízení proti nim, již uplynulo více než 7 let, přesto však tuzemská právní úprava nadále skýtá mnoho klíčových aplikačních otázek a koncepčních problémů. Cílem předložené monografie je podat ucelený a zevrubný výklad současné tuzemské právní úpravy podmínek vzniku trestní odpovědnosti právnických osob a v rámci tohoto výkladu upozornit na některé její zvláštnosti, nedostatky či výkladové nejasnosti. Za účelem dosažení tohoto cíle se autor věnoval nikoli pouze české právní úpravě jako takové, nýbrž též širším okruhům, které objasňují genezi této formy trestní odpovědnosti, ale které též mohou pomoci při interpretaci problematických právních institutů či být podkladem pro případné další novelizace zákona. Předložená monografie je za tímto účelem rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První část obsahuje úvodní a fundamentální otázky trestní odpovědnosti právnických osob. Jakožto podmínku sine qua non zkoumané problematiky vymezuje pojem právnické osoby a představuje historický vývoj koncepce trestní odpovědnosti právnických osob v kontinentální Evropě. První kapitola dále přibližuje důvody pro a proti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Tyto důvody autor analyzuje, přičemž zvláštní pozornost pak věnuje důvodům spočívajících v mezinárodněprávních závazcích České republiky a v kriminogenním vlivu prostředí právnické osoby na spáchání trestného činu osobou, která je vůči právnické osobě ve specifickém organizačním postavení. Jádrem předkládané monografie je kapitola druhá, která se zabývá podmínkami vzniku trestní odpovědnosti právnické osoby v České republice. Po představení procesu přijetí zákona se autor zabývá ústavněprávními otázkami této formy trestní odpovědnosti a to i s přihlédnutím k výsledkům ústavněprávních přezkumů zahraničními soudy včetně specifické otázky trestní odpovědnosti jednočlenných společností. Následuje výklad k působnosti zákona. V oblasti osobní působnosti tuzemský zákon vylučuje trestní odpovědnost České republiky a dále územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci. Zvláštním fenoménem jsou tzv. prázdné schránky, s čímž souvisí otázka účelnosti uplatňování trestní odpovědnosti vůči nim. V podkapitole věnující se věcné působnosti je výklad zaměřen na výčet trestných činů, pro které nemůže být právnická osoba trestně odpovědná. Současný výčet přitom dle názoru autora nelze považovat za vhodný a de lege ferenda by bylo na místě žádné takové trestné činy nevymezovat. Klíčovým konstruktem trestní odpovědnosti právnických osob je přičitatelnost trestného činu spáchaného fyzickou osobou osobě právnické. Autor se zde věnuje některým nedostatkům spojených s vymezením osob, jejichž jednání lze právnické osobě přičítat. Za velmi problematické lze označit znění ustanovení § 8 odst. 5 TOPO umožňující vyvinění právnické osoby, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Nejen, že současné znění inklinuje k tomu, že trestní odpovědnost právnických osob je odpovědností objektivní, ale na první pohled také není zcela zřetelné, zda vynaložení veškerého úsilí má prokazovat právnická osoba, či orgány činné v trestním řízení. Na výklad současné právní úpravy přičitatelnosti navazuje výklad o její koncepci. V dané pasáži se autor zabývá především tím, zda jde o koncepci odpovědnosti objektivní, nebo subjektivní, a jakým způsobem právní úpravu de lege ferenda ještě lépe přizpůsobit určené koncepci. Zvláštní pozornost je také věnována právní úpravě přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce právnické osoby. Současný právní stav je na hraně dodržení zásady nullum crimen sine lege certa, když zákon nevymazuje žádné bližší podmínky takovéhoto přechodu. V zahraničí sice bývá obvyklé upřesnit kritéria alespoň o formu právního nástupnictví, dle mého názoru by však forma právního nástupnictví neměla být při určení podmínek přechodu trestní odpovědnosti tím určujícím faktorem. Je třeba vycházet z konkrétních vztahů mezi původní právnickou osobou a právnickou osobou nástupnickou, které by měly být sumarizovány do právního předpisu jakožto předpoklad přechodu trestní odpovědnosti. Třetí kapitola se zabývá specifiky trestní odpovědnosti v případě vybraných typů právnických osob, které jsou vyjma obecnou úpravou občanského zákoníku dále regulovány speciálními zákony. Zároveň se v této kapitole projevilo přílišné zaměření zákona o trestní odpovědnosti právnických osob na obchodní korporace, když ve vztahu k některým formám právnických osob nejsou některé podmínky vzniku trestní odpovědnosti dostatečně řešeny (zejména se jedná o případy politických stran, odborových organizací a církví). Ve čtvrté kapitole knihy se autor zabývá tématem trestněprávního compliance. Pojmem &quot;compliance&quot; se rozumí dodržování právních norem obchodními společnostmi, jakožto i vytvoření a dodržování příslušných vnitřních norem. Význam compliance systémů a jejich implementace do korporátní kultury se ještě navýšil, když zákonodárce právnickým osobám umožnil vyvinit se z trestní odpovědnosti. Zvláštní pozornost je věnována problematice interního vyšetřování v právnické osobě. Jde nejen o součást compliance korporátní kultury, nýbrž též o účinný postup pro získání ospravedlňujících důkazů ve vztahu k právnické osobě.

Název v anglickém jazyce

Legal Entity as a Perpetrator of a Crime

Popis výsledku anglicky

It is more than 7 years as of the moment when Act No. 418/2011 Coll., on penal liability of legal entities and proceedings against them, entered into effect, however, in spite of it inland legal regulation still offers a number of key application and conceptional issues. The achieved objective of the monograph submitted was to provide comprehensive and detailed interpretation of the existing legal regulation of the conditions when criminal liability of legal entities is established and to point out, in that interpretation, to some of its particularities, deficiencies or ambiguities in the interpretation. In order to achieve that objective, the author dealt with not only Czech legal regulation as such, however, also with wider topics that clarify the origination of this form of penal liability but that can also help interpreting problematic legal institutes or be the basis for next amendments to the law, if any. For this purpose, the presented monograph is divided in four main chapters. The first part contains introductory and fundamental issues of the criminal liability of legal entities. As the sine qua non condition of the topic under investigation, it defines the term of &quot;legal entity&quot; and outlines the historical development of the concept of penal liability of legal entities in continental Europe. The first chapter further clarifies reasons for and against the implementation of the criminal liability of legal entities. These reasons are analyzed by the author, while paying special attention to reasons consisting in international legal obligations of the Czech Republic and in criminogenic influence of the environment of the legal entity on committing a crime by a person that is in a specific position in respect of the legal entity. The core of the monograph submitted is the second chapter which deals with the conditions of the origination of the criminal liability of a legal entity in the Czech Republic. Having presented the process of enacting the act, the author deals with the legal constitutional issues of this form of criminal liability with regard to the results of legal institutional review by foreign courts, including a specific issue of criminal liability of one-member companies. The interpretation of the scope of the act follows. In the area of personal scope, the inland act excludes criminal liability of the Czech Republic as well as of territorial self-governing units when exercising public power. A special phenomenon is constituted by so-called &quot;empty boxes&quot;, which is related to the issue of the usefulness of exercising criminal liability against them. The interpretation in the sub-chapter dealing with the material scope focuses on the list of criminal acts for which a legal entity cannot have criminal liability. Nevertheless, the existing interpretation cannot be regarded, in the opinion of the author, as suitable and it would be appropriate, de lege ferenda, not to define such criminal acts. The key construct of the criminal liability of legal entities is the attributability of a criminal act committed by an individual to a legal entity. The author deals here with certain deficiencies related to the definition of persons whose acts can be attributed to a legal entity. The wording of the provisions of Section 8 (5) of Act on penal liability of legal entities and proceedings against them, enabling the exculpation of a legal entity if it made every effort that can be reasonably required to prevent committing an illegal act, can be considered to be very problematic. The existing wording not only suggest the conclusion that the criminal liability of legal entities is an objective liability but, at the first sight, it is also not very clear whether &quot;making every effort&quot; should be proved by the legal entity or prosecuting authorities. The interpretation of the existing legal regulation is followed by the interpretation of its concept. In the passage in question, the author deals with the issue whether it is the concept of objective or subjective liability and in which way to adapt the legal regulation de lege ferenda even better to the stipulated concept. Special attention is also paid to the legal regulation of the transfer of the criminal liability to a legal successor of a legal entity. The existing legal situation is on the edge of the observation of the principle of nullumcrimen sine lege certa while the act does not define any detailed conditions of such transfer. Abroad it is usual to specify criteria at least by the form of legal succession, however, the form of legal succession should not be, in my opinion, the decisive factor when determining the conditions of the transfer of criminal liability. It is necessary to start from specific relationships between the original legal entity and the successor legal entity that should be summarized in a legal regulation as a requirement for the transfer of criminal liability. The third chapter deals with the particularities of the criminal liability of legal entities that are regulated by special acts besides their general regulation of the Civil Code. At the same time, this chapter concluded excessive focus of the act on the criminal liability of legal entities on business corporations while, in relation to certain forms of legal entities, certain conditions of the criminal liability are not sufficiently dealt with (in particular, the cases of political parties, trade union organizations and churches). In the fourth chapter, the author deals with the topic of legal criminal compliance. The term &quot;compliance&quot; means the observation of legal standards by business corporations as well as the establishment and observation of the applicable internal standards. The importance of the compliance of systems and their implementation into corporate culture increased even more when the lawmaker enabled legal entities to exculpate themselves from criminal liability. Special attention is paid to the issue of internal investigation within a legal entity. It is not only a part of corporate culture compliance but also an efficient procedure to obtain vindicating evidence in relation to a legal entity.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7502-339-1

Počet stran knihy

250

Název nakladatele

Leges

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—