Perspektivy právního pluralismu v 21. století

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F20%3A10417861" target="_blank" >RIV/00216208:11220/20:10417861 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Perspektivy právního pluralismu v 21. století

Popis výsledku v původním jazyce

Právní pluralismus není novým fenoménem; odkazováno v této souvislosti bývá například na středověký partikularismus, Ehrlichovu analýzu živého práva v Bukovině na počátku 20. století a konečně z období posledních desetiletí existuje řada prací popisujících pluralitu právních řádů se samostatnými zdroji normativity, eventuálně i právo, které je nezávislé na státu anebo mezinárodním společenství. Přes tvrzené podobnosti se však historické a současné koncepce právního pluralismu v mnohém liší. Právní pluralismus bývá v současnosti mnohými označován za zdroj nejistoty pro adresáty práva, plurality pramenů a tím i fragmentace práva, potažmo oslabování autority práva jednotlivých států. V příspěvku se pokusím argumentovat, že přes dílčí výjimky vedou celkově strukturální proměny současného práva spíše k normativní otevřenosti a propojování právních řádů, mezinárodní právo či autonomní normotvorba neústí v zánik států ani v jejich dramatické oslabování. Institucionální pluralismus vede v delší časovém horizontu častěji k dialogu než k otevřenému konfliktu. Právní pluralismus může, možná paradoxně, působit i jako prostředek stabilizace, například tím, že konfrontuje měnící se právo států čelících novým výzvám s tradičnějšími koncepcemi liberálních demokracií, jež vznikly z poválečného uspořádání. Příspěvek tedy ústí ve zpochybnění pohledu kritizujícího pluralismus jako nihilistickou koncepci rozrušující tradiční vnímání práva a zdůrazňuje naopak integrační potenciál pluralistického pojetí práva.

Název v anglickém jazyce

Perspectives of Legal Pluralism in the 21st Century

Popis výsledku anglicky

Legal pluralism is not a new phenomenon, in this context it is referred to medieval particularism, Ehrlich&apos;s analysis of living law in Bukovina at the beginning of the 20th century and finally, from the last decades, there are a number of works describing plurality of legal systems with independent sources of normativity, or even law which is independent of states or international community. Despite the alleged similarities, the historical and contemporary conceptions of legal pluralism differ in many ways. Legal pluralism is currently described by many authors as a source of uncertainty for addressees of law, plurality of sources and thus also fragmentation of law, or weakening the authority of national law. In this contribution, I will try to argue that, despite some exceptions, overall structural changes in contemporary law tend to lead to normative openness and interconnection of legal systems, international law or autonomous norm-making does not result in the demise of states or their dramatic weakening. In the longer term, institutional pluralism is more likely to lead to dialogue than to open conflict. Legal pluralism may, paradoxically, also act as a means of stability, for example by confronting the changing law of states facing new challenges with the more traditional concepts of liberal democracies arising from the post-war order. The paper therefore challenges the view criticizing legal pluralism as a nihilistic concept that upsets the traditional perception of law and emphasizes, on the contrary, the integration potential of a pluralistic concept of law.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2020

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Právo v měnícím se světě

ISBN

978-80-7380-828-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

8

Strana od-do

194-201

Název nakladatele

Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.

Místo vydání

Plzeň

Místo konání akce

Praha

Datum konání akce

16. 12. 2019

Typ akce podle státní příslušnosti

EUR - Evropská akce

Kód UT WoS článku

—