Konflikt na Ukrajině: Mezinárodní trestní soud v Haagu, nebo ad hoc tribunál?

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10456295" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10456295 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Konflikt na Ukrajině: Mezinárodní trestní soud v Haagu, nebo ad hoc tribunál?

Popis výsledku v původním jazyce

Příspěvek se zaměřuje na problematiku nejzávažnějších zločinů, zejména zločinů proti lidskosti (crimes against humanity) a válečných zločinů (war crimes), které jsme mohli v posledních týdnech a měsících zaznamenat v souvislosti s ruskou invazí na území Ukrajiny. S ohledem na skutečnost, že zprávy o páchaných zločinech - nechme pro teď stranou jejich objektivní pravdivost - v době sociálních sítí a živého zpravodajství můžeme sledovat téměř v reálném čase, se odborná i laická veřejnost stále naléhavěji ptá, jak budou potenciální pachatelé za své jednání, naplňující znaky jednoho či více trestných činů, potrestáni. V této souvislosti se poměrně často hovoří o působnosti Mezinárodního trestního soudu v Haagu, který byl v roce 2002 zřízen tzv. Římským statutem. Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu dopadá pouze na společensky nejzávažnější jednání, kterými se rozumí genocidium, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese.V historii jsme v souvislosti s některými závažnými regionálními konflikty mohli být svědky zřízení zvláštních ad hoc tribunálů pro řešení vybraných trestněprávně relevantních jednání. Příkladem mohou být Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii či Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu.Příspěvek si klade za cíl zodpovědět otázku, zda je v případě konfliktu vyvolaném invazí ruských vojsk na Ukrajinu k posuzování situace příslušný Mezinárodní trestní soud, anebo zda by bylo vhodnější pro tento účel vytvořit ad hoc trestní tribunál. Příspěvek by se měl zaměřit zejména na odlišnosti ve fungování obou subjektů a jejich jurisdikci, a to s ohledem na právě probíhající rusko-ukrajinský konflikt.Struktura příspěvku je následující: (1) úvodní představení Mezinárodního trestního soudu a systému ad hoc tribunálů, jejich věcná, osobní a časová a místní jurisdikce, organizace práce a příznačné limity, (2) specifika rusko-ukrajinského konfliktu a analýza relevantní judikatury, (3) závěr a zodpovězení nastolené otázky, stručný popis role vnitrostátních orgánů činných v trestním řízení.Příspěvek vychází jednak z relevantní právní úpravy (zejm. Římský statut) a dosavadní rozhodovací praxe výše popisovaných subjektů, dále pak ze související odborné literatury se zaměřením na mezinárodní trestní právo. Pozornost je věnována taktéž vybraným laicky orientovaným článkům, rozhovorům či podcastům, které se problematikou zaobírají.

Název v anglickém jazyce

The conflict in Ukraine: the International Criminal Court in The Hague or an ad hoc tribunal?

Popis výsledku anglicky

The paper focuses on the most serious crimes, especially crimes against humanity and war crimes, which we have seen in recent weeks and months in connection with the Russian invasion of Ukraine. In view of the fact that news of the crimes being committed - leaving aside their objective veracity for the moment - can be followed almost in real time in the age of social networks and live news coverage, the professional and lay public are increasingly asking how potential perpetrators will be punished for their actions, which fulfil the characteristics of one or more crimes. In this context, the competence of the International Criminal Court in The Hague, which was established in 2002 by the so-called Rome Statute, is discussed quite frequently. The ICC&apos;s subject matter jurisdiction extends only to the most socially serious acts, which are genocide, crimes against humanity, war crimes and the crime of aggression.Historically, in the context of some major regional conflicts, we have seen the establishment of special ad hoc tribunals to deal with selected criminally relevant acts. Examples include the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia or the International Criminal Tribunal for Rwanda.The paper aims to answer the question whether, in the case of the conflict triggered by the invasion of Ukraine by Russian troops, the International Criminal Court is competent to assess the situation, or whether an ad hoc criminal tribunal would be more appropriate for this purpose. In particular, the paper should focus on the differences in the functioning of the two bodies and their jurisdiction in light of the ongoing Russian-Ukrainian conflict.The structure of the paper is as follows: (1) an introductory introduction to the International Criminal Court and the system of ad hoc tribunals, their subject matter, personal and temporal and local jurisdiction, organization of work and characteristic limits, (2) the specifics of the Russian-Ukrainian conflict and an analysis of the relevant case law, (3) a conclusion and answer to the questions raised, and a brief description of the role of national law enforcement agencies.The paper is based, firstly, on the relevant legislation (in particular the Rome Statute) and the existing decision-making practice of the bodies described above, and secondly, on the related literature with a focus on international criminal law. Attention is also paid to selected lay-oriented articles, interviews or podcasts dealing with the issue.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Vojna a mír

ISBN

978-80-7502-654-5

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

11-22

Počet stran knihy

122

Název nakladatele

Leges

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—