Regulace vlastnického práva za účelem lepšího veřejného prostoru

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10470785" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10470785 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Regulace vlastnického práva za účelem lepšího veřejného prostoru

Popis výsledku v původním jazyce

Téměř každý nějakým způsobem vnímá kvalitu veřejného prostoru, ve kterém se každý den pohybuje. Velmi významný vliv na jeho prožitek však mají budovy tvořící ulice, náměstí a další prostranství. Ty však nevlastní sám pozorovatel, nýbrž zpravidla jeden vlastník či skupina vlastníků. Jedná se tak o typickou externalitu. Ačkoliv domy nevlastníme, to jak je vlastnické právo k nim vykonáváno se nás hluboce dotýká. Pro právo tento fenomén není ničím novým a ve jménu různých cílů byl výkon vlastnického práva omezován. Tyto cíle však byly povětšinou jasně uchopitelné a měřitelné. Lhostejno zda šlo o nebezpečné emise z továrních provozů, či sousedská práva soukromoprávní povahy. V případě veřejného prostoru je situace jiná. Jeho kvalita je do značné míry záležitostí subjektivní a její definice je stejně složitá jako způsob měření. Ve své práci si tak pomáhám drobným zúžením a soustředím se zejména na vizuální smog. Právě on stojí za většinou negativních externalit ve vztahu soukromého vlastnictví a vnímání uživatelů prostoru okolo.Domnívám se, že vizuální smog je potřeba vnímat ve světle podobenství &quot;tragedy of commons&quot;. Cílem většiny reklam, poutačů a jiných sdělení je zisk pozornosti kolemjdoucích. Čím více je veřejný prostor takto zanesen, tím křiklavější a rušivější sdělení musí být. A stejně jako v případě louky poničené nadměrnou pastvou i zde se nabízí jednoduché řešení - regulace. Z výše nastíněné podstaty nelze vnímat omezení jako neproporcionální, neboť téměř k žádnému nedochází. Pouze se jedná o nastavení meze ukončující kolotoč snah o pozornost. Problematičtější tak může být formální stránka omezení. Tedy to, zda ústavní pořádek dovoluje uznat subjektivní kategorii, jakou kvalita veřejného prostoru je, za veřejný zájem, v jehož jméně lze vlastnické právo omezit. Ve své práci rozvádím, proč článek 11 tuto možnost dává. V další části se poté věnuji možné regulaci vizuální smogu nikoliv pohledem ochrany vlastnictví, ale ideálu právního státu. Konkrétně článku 4 Listiny, který umožňuje stanovit povinnost pouze na základě zákona. Je však zřejmé, že regulace veřejného prostoru bude stát zejména na podzákonných normách. Odpověď na otázku, jak v zákonně vymezit subjektivní a abstraktní hodnotu veřejného prostoru, tak aby byla regulace funkční a zároveň šetřila právní jistotu adresátu, bude klíčová.To vše by mělo vyústit ve vymezení prostoru, ve kterém se může zákonodárce pohybovat, pakliže se rozhodne zlepšit neutěšený stav většiny našeho veřejného prostoru.

Název v anglickém jazyce

Regulating property rights for better public space

Popis výsledku anglicky

Almost everyone perceives in some way the quality of the public space in which they move every day. However, the buildings that make up the streets, squares and other spaces have a very significant impact on their experience. However, these are not owned by the observer alone, but usually by a single owner or group of owners. It is thus a typical externality. Although we do not own buildings, the way in which ownership is exercised affects us deeply. This phenomenon is not new to the law and the exercise of property rights has been restricted in the name of various objectives. However, these objectives have mostly been clearly graspable and measurable. It is irrelevant whether these were dangerous emissions from factories or neighbourly rights of a private nature. In the case of public space, the situation is different. Its quality is largely a subjective matter and its definition is as complex as the way it is measured. In my work, I thus help myself by narrowing it down a bit and focusing mainly on visual smog. It is the one behind most of the negative externalities in the relationship between private property and the perception of users of the space around them.I believe that visual smog needs to be seen in the light of the parable of the &quot;tragedy of the commons&quot;. The aim of most advertisements, banners and other messages is to gain the attention of passers-by. The more the public space is so cluttered, the more garish and distracting the message must be. And as in the case of a meadow damaged by overgrazing, there is a simple solution - regulation. By the nature outlined above, the restriction cannot be seen as disproportionate, as there is almost none. It is merely the setting of a limit ending the merry-go-round of attention-seeking. The formal aspect of the restriction may thus be more problematic. That is, whether the constitutional order permits the recognition of a subjective category, such as the quality of public space, as a public interest in the name of which property rights can be restricted. In my thesis I elaborate why Article 11 provides this possibility. In the next section, I then address the possible regulation of visual smog not through the lens of property protection, but through the ideal of the rule of law. Specifically, Article 4 of the Charter, which allows the imposition of an obligation only by law. It is clear, however, that the regulation of public space will rest mainly on sub-legal norms. The answer to the question of how to define the subjective and abstract value of public space in law, so that regulation is both functional and spares the legal certainty of the addressee, will be crucial.All this should result in defining the space in which the legislator can move if he decides to improve the dismal state of most of our public space.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Ústavní rámec vlastnictví, podnikání a sociálních práv

ISBN

978-80-7502-683-5

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

25-34

Název nakladatele

Leges

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Pec pod Sněžkou

Datum konání akce

20. 4. 2023

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—