Vše

Co hledáte?

Vše
Projekty
Výsledky výzkumu
Subjekty

Rychlé hledání

  • Projekty podpořené TA ČR
  • Významné projekty
  • Projekty s nejvyšší státní podporou
  • Aktuálně běžící projekty

Chytré vyhledávání

  • Takto najdu konkrétní +slovo
  • Takto z výsledků -slovo zcela vynechám
  • “Takto můžu najít celou frázi”

Kdy je moc/málo solidarity protiústavní

Identifikátory výsledku

  • Kód výsledku v IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10470789" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10470789 - isvavai.cz</a>

  • Výsledek na webu

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternativní jazyky

  • Jazyk výsledku

    čeština

  • Název v původním jazyce

    Kdy je moc/málo solidarity protiústavní

  • Popis výsledku v původním jazyce

    Ve svém příspěvku bych se chtěl věnovat přístupu Ústavního soudu k sociálním právům, hledání jejich limitů, a naopak jejich jakéhosi nedotknutelného jádra, tedy podstaty a smyslu, jak stanoví čl. 4 odst. 4 Listiny. Sociální práva, tedy ta, která Listina upravuje v hlavě IV. podléhají režimu čl. 41 odst. 1 Listiny, lze se jich tedy domáhat pouze v mezích zákonů, které je provádějí. Konkrétní realizace těchto práv je tak svěřena do rukou zákonodárci, který ale těmito zákony nesmí sociální práva slovy Ústavního soudu v nálezu Pl. ÚS 2/08 popřít či anulovat.V tomto a dalších nálezech Ústavní soud svou zdrženlivou pozici vysvětluje se dvěma hlavními argumenty: Zaprvé úroveň poskytování sociálních práv reflektuje hospodářský a sociální vývoj státu. Podle Ústavního soudu záleží i na vztahu státu a občana a střetu principu zásluhovosti a solidarity. Zadruhé ÚS v nálezech řadí rozhodování o rozsahu sociálních práv mezi významné politické otázky, které jsou předmětem politické soutěže. Vede se o nich diskuze a veřejná debata, a i proto je Ústavní soud při rozhodování vůči zákonodárci zdrženlivější.Na druhou stranu ale Ústavní soud odkazuje na německý Spolkový ústavní soud, který ze základního principu lidské důstojnosti dovozuje limity pro zákonodárcovu interpretaci minima sociálních práv. Ve svém příspěvku bych tedy chtěl rozebrat ty případy, kdy Ústavní soud řešil porušení hranice této minimální míry sociálních práv anebo naopak, kdy se mu zdála míra solidarity a s ní spojeného přerozdělování přílišná. Rád bych se věnoval také tomu, jak Ústavní soud vnímá, co patří do toho nepodkročitelného minima, které chrání, jak se toto minimum vyvíjí a jak k situaci přistupuje pro nás silně ovlivňující německá ústavní judikatura.

  • Název v anglickém jazyce

    When is too much/little solidarity unconstitutional

  • Popis výsledku anglicky

    In my article, I would like to discuss the Constitutional Court&apos;s approach to social rights, the search for their limits and, on the contrary, for their untouchable core, i.e., their essence and meaning, as provided for in Article 4(4) of the Charter. Social rights, i.e. those regulated by the Charter in Title IV, are subject to the regime of Article 41(1) of the Charter and can therefore be invoked only within the limits of the laws implementing them. The specific implementation of these rights is thus entrusted to the legislator, who may not, in the words of the Constitutional Court in its judgment Pl. ÚS 2/08.In this and other rulings, the Constitutional Court explains its restrained position with two main arguments. According to the Constitutional Court, it also depends on the relationship between the state and the citizen and the conflict between the principles of merit and solidarity. Second, in its rulings, the Constitutional Court classifies the decision on the scope of social rights as an important political issue that is subject to political competition. They are subject to discussion and public debate, which is one of the reasons why the Constitutional Court is more restrained in its decisions towards the legislator.On the other hand, however, the Constitutional Court refers to the German Federal Constitutional Court, which derives limits to the legislator&apos;s interpretation of the minimum of social rights from the fundamental principle of human dignity. In my contribution, I would therefore like to discuss those cases where the Constitutional Court has dealt with a breach of the limits of this minimum level of social rights or, conversely, where it has found the level of solidarity and the associated redistribution to be excessive. I would also like to discuss how the Constitutional Court perceives what belongs to the irreducible minimum it protects, how this minimum is evolving and how the German constitutional case law, which has a strong influence on us, is approaching the situation.

Klasifikace

  • Druh

    D - Stať ve sborníku

  • CEP obor

  • OECD FORD obor

    50501 - Law

Návaznosti výsledku

  • Projekt

  • Návaznosti

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Ostatní

  • Rok uplatnění

    2023

  • Kód důvěrnosti údajů

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Údaje specifické pro druh výsledku

  • Název statě ve sborníku

    Ústavní rámec vlastnictví, podnikání a sociálních práv

  • ISBN

    978-80-7502-683-5

  • ISSN

  • e-ISSN

  • Počet stran výsledku

    7

  • Strana od-do

    163-169

  • Název nakladatele

    Leges

  • Místo vydání

    Praha

  • Místo konání akce

    Pec pod Sněžkou

  • Datum konání akce

    20. 4. 2023

  • Typ akce podle státní příslušnosti

    CST - Celostátní akce

  • Kód UT WoS článku