Kulturní aspekty reakce práva na změnu klimatu: Několik postřehů ke klimatické litigaci proti korporacím

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F23%3A10477229" target="_blank" >RIV/00216208:11220/23:10477229 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Kulturní aspekty reakce práva na změnu klimatu: Několik postřehů ke klimatické litigaci proti korporacím

Popis výsledku v původním jazyce

Změna klimatu je komplexní a (nejen) pro politiku a právo těžko uchopitelný problém. Jeho řešení vyžaduje zapojení různých aktérů (států, občanské společnosti, korporací). Proto se mezi odborníky na politickou teorii mluví o &quot;polycentrické správě&quot;. To znamená, že řešení krize není jen na státech, ale souběžném zapojení například i soukromého sektoru. S tím počítá i Pařížská dohoda, byť jí jsou primárně vázány státy, je snaha vyvodit přímou odpovědnost (zejména největších fosilních) korporací snížit emise v souladu s cíli Pařížské dohody.Zejména korporace se snaží o protichůdnou argumentaci: upozorňovat na primární odpovědnost státu a zároveň individuální odpovědnost spotřebitelů. Individuální uhlíková stopa vznikla původně jako součást marketingu fosilní korporace British Petrol odvrátit pozornost od vlastního podílu na klimatické krizi.To souvisí s další tendencí, vzestupem zeleného konzumerismu a nástup uvědomělé skupiny obyvatel na Západě (v zemích globálního Severu) od 70. let, což ilustruje například vznik zelených stran. V dnešní době, být &quot;zelený&quot; znamená i klimaticky odpovědný. Korporace dokáží pružněji než státy reagovat na novou &quot;společenskou poptávku.&quot; Na rozdíl od státu a vlád ale nemusí &quot;skládat účty&quot; občanům. To vede k problému &quot;greenwashingu&quot;, nebo v kontextu klimatických politik, &quot;climate-washingu&quot;.Snahu institucí omezit klamavé praktiky korporací podporuje i občanská společnost, jeden z aktérů klimatické politiky. To se projevuje zejména fenoménem klimatické litigace, která kromě států čím dál tím častěji míří i na soukromé společnosti. Přelomový je případ Shell v Nizozemsku (2021), kdy soud dovodil povinnost péče společnosti a nařídil jí přímo povinnost snížit emise v souladu s Pařížskou dohodou. Sice nejde o případ klimatické litigace kvůli greenwashingu, ale představuje jistý &quot;precedent&quot;, kdy soud například prohlásil, že jednání Shellu není v souladu s cíli Pařížské dohody, i když tak tvrdí.

Název v anglickém jazyce

Cultural aspects of the legal response to climate change: some observations on climate litigation against corporations

Popis výsledku anglicky

Climate change is a complex and (not only) difficult problem for politics and law to grasp. Addressing it requires the involvement of different actors (states, civil society, corporations). This is why political theorists speak of &apos;polycentric governance&apos;. This means that the solution to the crisis is not only up to the state, but also to the simultaneous involvement of, for example, the private sector. This is what the Paris Agreement envisages, even though states are primarily bound by it; it seeks to make (especially the largest fossil fuel) corporations directly responsible for reducing emissions in line with the Paris Agreement&apos;s goals.In particular, corporations are trying to make a contradictory argument: pointing to the primary responsibility of the state and at the same time the individual responsibility of consumers. The individual carbon footprint was originally created as part of fossil fuel corporation British Petrol&apos;s marketing to divert attention from its own contribution to the climate crisis.This is related to another trend, the rise of green consumerism and the emergence of a conscious population in the West (in the Global North) since the 1970s, illustrated for example by the emergence of green parties. Nowadays, being &quot;green&quot; also means being climate responsible. Corporations can respond more flexibly than states to new &quot;social demand.&quot; But unlike states and governments, they do not have to &quot;bill&quot; citizens. This leads to the problem of &quot;greenwashing&quot;, or in the context of climate policies, &quot;climate-washing&quot;.Institutional efforts to curb deceptive corporate practices are supported by civil society, one of the actors in climate policy. This is manifested in particular by the phenomenon of climate litigation, which increasingly targets private companies in addition to states. A landmark case is Shell v. Netherlands (2021), where the court inferred a duty of care on the company and directly ordered it to reduce emissions in accordance with the Paris Agreement. While this is not a climate litigation case over greenwashing, it does represent something of a &apos;precedent&apos; where, for example, the court declared that Shell&apos;s actions were not in line with the objectives of the Paris Agreement, even though it claimed so.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2023

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Kulturní války z pohledu ústavního práva

ISBN

978-80-7502-720-7

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

12

Strana od-do

9-20

Název nakladatele

Leges

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Dolní Lomná

Datum konání akce

24. 7. 2023

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—