Acquisitive Prescription in Czech Law

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F24%3A10495065" target="_blank" >RIV/00216208:11220/24:10495065 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=xmpzO~1gKV" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=xmpzO~1gKV</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.61028/wiro-2024-05-22" target="_blank" >10.61028/wiro-2024-05-22</a>

Jazyk výsledku

němčina

Název v původním jazyce

Die Ersitzung im tschechischen Recht

Popis výsledku v původním jazyce

Článek se zabývá institutem vydržení v českém právu, který umožňuje nabytí práv na základě dlouhodobého výkonu držby. Od 1. ledna 2014 došlo v rámci nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) k redefinici pravidel vydržení s cílem odstranit nesoulad mezi faktickým a právním stavem a zvýšit právní jistotu. Autor se věnuje rozlišení mezi řádným a mimořádným vydržením, analyzuje jejich zákonné podmínky a vysvětluje dopady na vlastnická práva a českou právní praxi.V úvodní části je vydržení prezentováno jako mechanismus, který harmonizuje faktický stav s právním stavem a chrání dlouhodobou dobrou víru držitele. Zvláštní význam má v oblasti nemovitostí, kde historický vývoj československého a českého práva vedl k četným nesrovnalostem mezi zápisy v katastru nemovitostí a skutečnými vlastnickými vztahy. V důsledku toho nový občanský zákoník opětovně zavedl zásadu materiální publicity a posílil význam vydržení jako nástroje k překlenutí těchto rozporů.Článek podrobně rozebírá dvě formy vydržení. Řádné vydržení (§ 1090 a § 1091 OZ) vyžaduje splnění přísnějších podmínek, zejména kvalifikované držby a uplynutí stanovené doby. U movitých věcí činí vydržecí lhůta tři roky, u nemovitých deset let. Mimořádné vydržení (§ 1095 OZ) umožňuje nabytí práva bez nutnosti prokázání právního titulu, avšak za dvojnásobně dlouhou dobu oproti řádnému vydržení. Tato koncepce vychází z rakouského obecného občanského zákoníku (ABGB), jehož prvky byly do českého práva částečně převzaty.Dále autor popisuje účinky vydržení, zejména jeho originární povahu, což znamená, že právo nabyté vydržením není odvozeno od předchozího vlastníka. Vydržení působí erga omnes a má přednost i před osobou zapsanou v katastru nemovitostí. Tento princip zajišťuje stabilitu vlastnických vztahů, i když vyvolává otázky týkající se ochrany dobré víry nabyvatelů nemovitostí. Vlastník, který nabyl právo vydržením, se může nechat zapsat do katastru, přičemž tento zápis má deklaratorní povahu - vlastnické právo vzniká již samotným uplynutím vydržecí doby.Autor rovněž podrobně analyzuje právní základy vydržení, přičemž zdůrazňuje klíčovou roli dobré víry držitele. U řádného vydržení je vyžadována poctivá držba - držitel musí být v dobré víře, že mu dané právo náleží. Naproti tomu mimořádné vydržení je založeno na absenci nepoctivého úmyslu - držitel nesmí vědomě porušovat cizí práva. Tento rozdíl je klíčový, protože mimořádné vydržení nevyžaduje pozitivní přesvědčení o vlastnictví, ale pouze absenci úmyslného porušení práv jiných osob.Článek také poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která významně ovlivňuje výklad jednotlivých podmínek vydržení. Například otázka poctivosti držby byla v minulosti interpretována odlišně, přičemž současná judikatura klade důraz na aktivní víru držitele v existenci vlastnického práva. Dále se řeší problematika vztahu mezi vydržením a zásadou materiální publicity katastru nemovitostí - pokud není vydržené právo zapsáno, existuje riziko jeho ztráty ve prospěch třetí osoby jednající v dobré víře.V závěru autor shrnuje hlavní vývojové tendence v českém právu vydržení a upozorňuje na otevřené otázky, které budou muset být řešeny v budoucí judikatuře. Zejména problematika interpretace nepoctivého úmyslu v kontextu mimořádného vydržení a jeho vztah k evidenci práv v katastru nemovitostí zůstává předmětem odborné diskuse.Celkově článek přináší komplexní analýzu moderního pojetí vydržení v českém právu a jeho praktických důsledků. Přehledně objasňuje rozdíly mezi jednotlivými formami vydržení a reflektuje současné výkladové přístupy v české právní teorii a judikatuře.

Název v anglickém jazyce

Acquisitive Prescription in Czech Law

Popis výsledku anglicky

The article examines the legal concept of acquisitive prescription in Czech law, which allows the acquisition of rights through long-term possession. Since January 1, 2014, the rules governing acquisitive prescription have been redefined in the new Civil Code (Act No. 89/2012 Sb.) to eliminate discrepancies between the factual and legal situation and to enhance legal certainty. The author differentiates between ordinary and extraordinary acquisitive prescription, analyzing their legal requirements and explaining their impact on property rights and Czech legal practice.In the introductory section, acquisitive prescription is presented as a mechanism that harmonizes the factual situation with the legal framework while protecting the long-term good faith of the possessor. It holds particular significance in real estate law, where the historical development of Czechoslovak and Czech law has led to numerous inconsistencies between land registry entries and actual ownership relationships. Consequently, the new Civil Code reinstated the principle of material publicity and reinforced the importance of acquisitive prescription as a tool to bridge these discrepancies.The article provides a detailed analysis of the two forms of acquisitive prescription. Ordinary acquisitive prescription (§ 1090 and § 1091 CC) requires stricter conditions, notably qualified possession and the lapse of a prescribed period-three years for movable property and ten years for immovable property. Extraordinary acquisitive prescription (§ 1095 CC) allows for the acquisition of rights without the need to prove a legal title but requires twice the period of ordinary prescription. This concept is derived from the Austrian General Civil Code (ABGB), elements of which have been partially incorporated into Czech law.The author further discusses the effects of acquisitive prescription, emphasizing its original nature, meaning that the right acquired through prescription is not derived from a previous owner. Acquisitive prescription has erga omnes effects and takes precedence even over a person registered in the land registry. This principle ensures the stability of property relations, although it raises concerns regarding the protection of good faith purchasers of real estate. An individual who acquires a right through acquisitive prescription may have it registered in the land registry, but such registration has a declaratory nature-the ownership right arises upon the expiration of the prescription period itself.The article also provides an in-depth analysis of the legal foundations of acquisitive prescription, highlighting the key role of the possessor&apos;s good faith. Ordinary acquisitive prescription requires good faith possession, meaning that the possessor must genuinely believe they have a legitimate right to the property. In contrast, extraordinary acquisitive prescription is based on the absence of dishonest intent, meaning the possessor must not knowingly infringe on another&apos;s rights. This distinction is crucial because extraordinary acquisitive prescription does not require a positive conviction of ownership, only the absence of an intentional violation of third-party rights.The article further examines Czech Supreme Court case law, which significantly influences the interpretation of the conditions for acquisitive prescription. For example, the question of good faith possession has been historically interpreted differently, whereas current jurisprudence emphasizes the possessor&apos;s active belief in their ownership right. Additionally, the relationship between acquisitive prescription and the principle of material publicity in the land registry is discussed-if the prescribed right is not registered, there is a risk of losing it in favor of a third party acting in good faith.In conclusion, the author summarizes the key trends in Czech acquisitive prescription law and highlights unresolved issues that will need to be addressed in future case law. In particular, the interpretation of dishonest intent in the context of extraordinary acquisitive prescription and its relationship to property rights registration remains a topic of legal debate.Overall, the article provides a comprehensive analysis of the modern concept of acquisitive prescription in Czech law and its practical implications. It clearly explains the distinctions between the different forms of acquisitive prescription and reflects the current interpretative approaches in Czech legal theory and jurisprudence.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Wirtschaft und Recht in Osteuropa

ISSN

0941-6293

e-ISSN

2940-2727

Svazek periodika

2024

Číslo periodika v rámci svazku

79

Stát vydavatele periodika

DE - Spolková republika Německo

Počet stran výsledku

7

Strana od-do

78-84

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—