Proces přijímání integračních ustanovení ústav pobaltských států a jeho důsledky

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10505878" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10505878 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Proces přijímání integračních ustanovení ústav pobaltských států a jeho důsledky

Popis výsledku v původním jazyce

Ačkoli základem vztahu práva EU a právních řádů členských států stále zůstává judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze 60. a 70. let, rozhodně se nejedná o zcela uzavřenou otázku. Zásadním bodem sporu zůstává střet mezi evropským právem a ústavami členských států, příp. základními hodnotami těchto ústav. Nadto nezaznamenaly úspěch snahy o kodifikaci vztahu unijního a vnitrostátního práva, byť jejich cílem bylo zakotvit obecně přijímané závěry výše zmíněné judikatury o přednosti evropského práva před vnitrostátním.Koncept přednosti evropského práva nepůsobí soudům ani doktríně problémy, pokud se jedná o přednost před podústavním právem. V případě přednosti před ústavním právem vznikají rozpory. Z pohledu evropského práva má evropské právo absolutní a bezpodmínečnou přednost před jakýmkoli právem členských států, což dobře ilustruje Stephen Weatherill: &quot;even the most minor piece of technical Community legislation ranks above the most cherished constitutional norm.&quot; Členské státy tento pohled povětšinou nesdílejí a členství v EU ať už přímo ústavě či v soudních rozhodnutích podmiňují.A právě na tyto limity se budu soustředit v následujícím textu v případě třech ústav pobaltských zemí (tedy Estonska, Lotyšska a Litvy). Tyto země jsou vhodné ke komparaci, jelikož všechny tři vstoupily do EU v roce 2004, a tak se musely s přizpůsobením vlastních ústav vstupu do EU zabývat ve stejný čas. Státy navíc spojuje geografická, historická, zčásti jazyková a kulturní blízkost.V centru pozornosti příspěvku budou integrační ustanovení v ústavách, tedy ta ustanovení, která vymezují na ústavní úrovni vztah vnitrostátního právního řádu vůči evropskému právu, případně která umožňují či podmiňují členství v EU. Nejprve se zaměřím na legislativní proces vedoucí k přijetí těchto ustanovení, případně společenské či politické okolnosti jejich přijímání. Dále rozeberu samotný text těchto ustanovení a jeho interpretaci vnitrostátními soudy.Hlavním cílem příspěvku totiž bude porovnání ústavněprávních a společenských východisek při přijímání novel ústav s výsledným textem a následně soudní interpretací. V závěru porovnám jednotlivé procesy třech zmíněných zemí a zhodnotím, zdali nové texty ústav odpovídaly očekáváním či obavám vyjádřeným v legislativním procesu (či mimo něj), a to i v kontextu soudního výkladu. Jelikož Lisabonská smlouva zčásti proměnila charakter EU a příspěvek klade důraz na okolnosti ústavních změn, jejichž vliv v čase slábne, budu se zabývat především soudními rozhodnutími vydanými v době do účinnosti Lisabonské smlouvy.

Název v anglickém jazyce

The process of adopting integration provisions in the constitutions of the Baltic states and its consequences

Popis výsledku anglicky

Although the relationship between EU law and the legal systems of Member States continues to be based on the case law of the Court of Justice of the European Union (CJEU) from the 1960s and 1970s, this is by no means a closed issue. The fundamental point of contention remains the conflict between European law and the constitutions of Member States, or the fundamental values of those constitutions. Moreover, efforts to codify the relationship between EU and national law have not been successful, even though their aim was to enshrine the generally accepted conclusions of the above-mentioned case law on the primacy of European law over national law.The concept of the primacy of European law does not cause problems for courts or doctrine when it comes to primacy over sub-constitutional law. Contradictions arise in the case of primacy over constitutional law. From the perspective of European law, European law has absolute and unconditional primacy over any law of the Member States, as Stephen Weatherill illustrates well: &quot;even the most minor piece of technical Community legislation ranks above the most cherished constitutional norm.&quot; Member States do not generally share this view and make EU membership conditional, either directly in their constitutions or in court decisions.It is precisely these limits that I will focus on in the following text in the case of the three Baltic countries (i.e., Estonia, Latvia, and Lithuania). These countries are suitable for comparison because all three joined the EU in 2004 and thus had to deal with adapting their own constitutions to EU accession at the same time. In addition, the states are linked by geographical, historical, and, in part, linguistic and cultural proximity.This paper will focus on integration provisions in constitutions, i.e. provisions that define the relationship between national law and European law at the constitutional level, or that enable or condition EU membership. First, I will focus on the legislative process leading to the adoption of these provisions, or the social or political circumstances surrounding their adoption. Next, I will analyze the text of these provisions and their interpretation by national courts.The main objective of this paper will be to compare the constitutional and social starting points for the adoption of constitutional amendments with the resulting text and subsequent judicial interpretation. In conclusion, I will compare the individual processes of the three countries mentioned and assess whether the new texts of the constitutions corresponded to the expectations or concerns expressed in the legislative process (or outside it), including in the context of judicial interpretation. Since the Treaty of Lisbon has partially changed the character of the EU and this paper emphasizes the circumstances of constitutional changes whose influence is waning over time, I will focus primarily on court decisions issued before the Treaty of Lisbon came into effect.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Ústavodárství

ISBN

978-80-7502-844-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

13

Strana od-do

153-165

Název nakladatele

Nakladatelství Leges, s. r. o.

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Pec pod Sněžkou

Datum konání akce

10. 4. 2025

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—