Fenomén konspiračních teorií v digitálním věku

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10513876" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10513876 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Fenomén konspiračních teorií v digitálním věku

Popis výsledku v původním jazyce

Nebyla by asi nadsázka říct, že konspirační teorie jsou lidstvu vlastní už odnepaměti. Tento fenomén ovšem není pouze nadčasový, konspirační teorie také neznají hranice. V průběhu dějin se většina konspiračních teorií zrodila v Evropě, ještě v 19. století Evropa v tomto fenoménu dominovala. Hlavní hnací motor těchto starších konspiračních teorií (který přetrvává do dnešních dní) byl antisemitismus. V průběhu 20. století Evropu na trůnu producentů konspiračních teorií vystřídaly Spojené státy americké. Rychlý rozvoj těchto teorií ve Spojených státech umožnilo nejen liberální prostředí ve vztahu ke svobodě slova, ale také nové prostředky masové komunikace a zejména pak internet.Tato práce si tedy klade za cíl následující. Prvně je nutné zodpovědět otázku, co to vůbec jsou konspirační teorie. Jedná se o otázku nejobecnější. Konspirační teorie se označují různě, nejčastěji jsou však označovány jednoduše jako příběhy (narativy). To ovšem není celá definice, na konspiračních teoriích jsou zajímavé právě jejich specifické rysy. Britský filozof Quassim Cassan ve své knize Konspirační teorie popisuje právě pět specifických rysů. Pokud určitě &quot;vyprávění&quot; naplňuje těchto 5 rysů, je možné ho podle Q. Cassana označit za konspirační teorii.Poté co odpovím na otázku, co to jsou konspirační teorie, mohu přikročit k tomu, kdo konspirační teorie produkuje, proč tak činí (co je jeho cílem) a na koho míří neboli kdo je &quot;konzument&quot; těchto teorií. Klíčové je přitom uvědomění, že konspirační teorie jsou politický nástroj. Jejich účelem je prosazovat určité politické a ideologické cíle. Nebylo by správné tvrzení, že dnes se konspirační teorie stávají mainstream (ony jím byly vždy), ale dnes jsou více viditelné než dříve. To ukážu i na příkladu tzv. superkonspirace QAnon.Dalším ústředním tématem, kterým se budu ve svém příspěvku zabývat bude vliv internetu na konspirační teorie. V poslední 15 letech se výrazně zvedl počet studií, které se věnují vlivu internetu na konspirační teorie. Ve společnosti převládá pocit, že dnes díky internetu věří v konspirační teorie mnohem více lidí. Zajímavostí je, že tomu tak úplně být nemusí. Výzkumy srovnávající míru víry v konspirační teorie v minulosti a nyní nezjišťují významné odchylky. Výzkumy potvrzeným faktem však je, že konspirační teorie se v dnešní době šíří mnohem rychleji než kdy dřív.Po důkladnějším rozboru výše uvedených částí se v poslední části v rychlosti zaměřím na případovou studii Alexe Jonese a jeho webu InfoWars. Jones je jeden z nejznámějších konspiračních teoretiků na světě. Jeho klipy mají pravidelně statisíce až miliony zhlédnutí. Je však potřeba dodat, že Jones je stejně dobrý obchodník, jako je šiřitel konspiračních teorií. Poukáži tedy i na &quot;obchodní&quot; účel konspiračních teorií a na fakt, že konspirační teorie mohou konspirátory dostat až do soudní síně.

Název v anglickém jazyce

The Phenomenon of Conspiracy Theories in the Digital Age

Popis výsledku anglicky

It would probably not be an exaggeration to say that conspiracy theories have been inherent to humanity since time immemorial. This phenomenon, however, is not only timeless; conspiracy theories also know no borders. Throughout history, the majority of conspiracy theories were born in Europe; even in the 19th century, Europe dominated in this phenomenon. The main driving engine of these older conspiracy theories (which persists to the present day) was antisemitism. During the 20th century, Europe was replaced on the throne of conspiracy theory producers by the United States of America. The rapid development of these theories in the United States was enabled not only by a liberal environment in relation to freedom of speech, but also by new means of mass communication and especially the internet.This work therefore aims at the following. First, it is necessary to answer the question of what conspiracy theories actually are. It is the most general question. Conspiracy theories are designated variously, but most often they are designated simply as stories (narratives). That, however, is not the whole definition; what is interesting about conspiracy theories are precisely their specific features. The British philosopher Quassim Cassam in his book Conspiracy Theories describes exactly five specific features. If a certain &quot;narrative&quot; fulfills these 5 features, it is possible, according to Q. Cassam, to designate it as a conspiracy theory.After I answer the question of what conspiracy theories are, I can proceed to who produces conspiracy theories, why they do so (what their goal is), and whom they target, or who the &quot;consumer&quot; of these theories is. The key realization thereby is that conspiracy theories are a political tool. Their purpose is to promote certain political and ideological goals. The claim that conspiracy theories are becoming mainstream today would not be correct (they have always been so), but today they are more visible than before. I will show this also on the example of the so-called superconspiracy QAnon.Another central theme that I will deal with in my contribution will be the influence of the internet on conspiracy theories. In the last 15 years, the number of studies dedicated to the influence of the internet on conspiracy theories has significantly increased. A feeling prevails in society that today, thanks to the internet, many more people believe in conspiracy theories. An interesting fact is that this might not entirely be the case. Researches comparing the rate of belief in conspiracy theories in the past and now do not find significant deviations. A fact confirmed by research, however, is that conspiracy theories nowadays spread much faster than ever before.After a more thorough analysis of the aforementioned parts, in the last part I will quickly focus on a case study of Alex Jones and his website InfoWars. Jones is one of the most famous conspiracy theorists in the world. His clips regularly have hundreds of thousands to millions of views. It is necessary to add, however, that Jones is as good a businessman as he is a spreader of conspiracy theories. I will therefore point out also the &quot;business&quot; purpose of conspiracy theories and the fact that conspiracy theories can get conspirators all the way to the courtroom.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Ústavní právo a technologie

ISBN

978-80-7502-850-1

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

14

Strana od-do

131-144

Název nakladatele

Leges

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Jindřichův Hradec

Datum konání akce

28. 7. 2025

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—