Brain-Computer Interface a svoboda myšlení – hrozba pro duševní autonomii člověka?

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11220%2F25%3A10514122" target="_blank" >RIV/00216208:11220/25:10514122 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Brain-Computer Interface a svoboda myšlení – hrozba pro duševní autonomii člověka?

Popis výsledku v původním jazyce

Svoboda myšlení jako absolutní zákonem neomezitelné právo je zakotveno v čl. 15 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (podobnou úpravu obsahují i Evropská úmluva o lidských právech, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o lidských právech). Smyslem tohoto práva je vnitřní autonomie jednotlivce a soudy se jím samostatně příliš nezabývají. Často je ukotveno společně s právem na ochranu svědomí a náboženské svobody, a vnějším odrazem svobody myšlení pak je svoboda projevu, která je omezitelná, s pestrou judikaturou; nicméně k samotné svobodě myšlení, kromě její absolutní povahy, je toho poskrovnu.Technologie propojující mozek a počítač, též nazývané jako neurální rozhraní nebo brain-computer interface (BCI), umožňují bezprostřední komunikaci mezi lidským mozkem a externím zařízením. Senzory zaznamenávají signály přímo z mozku, ty mohou být dále pomocí algoritmů nebo strojového učení zpracovány na vzorce spojené s konkrétními myšlenkami nebo představami. Tyto mohou být dále převedeny na příkazy.Z funkčního hlediska lze rozlišit dvě kategorie BCI. Čtecí, které monitorují a interpretují mozkovou aktivitu uživatele bez zásahu do mozkových funkcí. A zapisovací, které stimulací nebo modifikací aktivity neuronů aktivně zasahují do mozkových funkcí. Specifickou podskupinou BCI je pak technologie neurofeedback (NF) která umožňuje lidem vědomě ovlivňovat vlastní mozkové vlny, za účelem například zvýšení koncentrace, relaxace nebo zvládání úzkosti.Využití těchto technologií je již dnes široké a stále se rozšiřuje: ovládání zařízení, protézy – končetin i náhrady smyslů, při léčbě neurologických onemocnění, dochází i ke komerčním aplikacím technologií. Využití poznatků neurovědy a aplikace těchto technologií v kontextu práva bývá skloňováno například v dokazování subjektivní stránky pachatele v rámci trestního řízení, posuzování schopností lidí pro účely zaměstnání, zkoumání reakcí spotřebitelů na reklamy, nebo posuzování nemajetkové újmy.Původně etické otázky (neuroethics) spojené s novými technologiemi a novými přístupy zásahů do soukromí, integrity a důstojnosti člověka se postupně více a více začaly zkoumat jako nové právní výzvy a začalo se o nich mluvit jako o neuroprávu (neurolaw). Samotný pojem neuroprávo vznikl nejspíše na počátku 90. let, příznačně v souvislosti s trestním právem. V současnosti je v neuroprávu rozeznatelná ambice zavést nová lidská práva, jako je právo na kognitivní svobodu (zákaz ovlivňování), na duševní soukromí (sběr a nakládání s daty), duševní integritu (zákaz ovládání implantátů třetí osobou), na psychologickou kontinuitu (zákaz mazání či vkládání vzpomínek) a další.Že se nejedná o science-fiction dokládá novela ústavy v Chile v roce 2021, zavádějící ochranu mozkové aktivity a shromážděných dat a neurotechnologie kategorizuje podle využití. Etickými otázkami neurotechnologií s přesahem do práva se aktuálně zabývá expertní komise UNESCO. Vznikl i kritizovaný modelový zákon regionální mezivládní organizace Latinskoamerického Parlamentu (Parlatino).Je nepochybné, že BCI mají potenciál způsobit revoluci v lidských právech. Některé nové výzvy nás možná donutí změnit naše uvažování o právu na soukromí a o autonomii člověka, integritě i důstojnosti. Totiž technologie, které nejenže odkrývají funkci mozku, ale také mohou mozkovou aktivitu upravovat, podstatně mění pravidla hry o lidském myšlení a tedy i o svobodě myšlení. Představa Benjamina Constanta o lidském myšlení jako nedobytné tvrzi a svatyni, do které nemůže proniknout žádná moc, tak prismatem neurotechnologií podléhá erozi.Příspěvek by se mohl dotknout i možných způsobů zavedení ochrany, ať již prostřednictvím zcela nových specifických lidských práv nebo výkladem již v současnosti rozpoznaných lidských práv. Rozšíření současných práv by mohlo proběhnout legislativní změnou, posunem či rozšířením výkladu, soft law dokumenty. Diskutované jsou samozřejmě i koncepce dílčí, předpokládající například zavedení jen některého klíčového práva ve spíše minimalistické podobě. Jedná se tak o téma aktuální a otevřené.

Název v anglickém jazyce

Brain-Computer Interface and the Freedom of Thought - A Danger for Mental Autonomy?

Popis výsledku anglicky

Freedom of thought, as an absolute right not limited by law, is enshrined in Article 15(1) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. Similar provisions are found in the European Convention on Human Rights, the Universal Declaration of Human Rights, and the International Covenant on Civil and Political Rights. The purpose of this right is the individual&apos;s internal autonomy, and courts rarely engage directly with it. It is often linked with freedom of conscience and religion, while its external manifestation is freedom of expression, which is subject to limitations and extensive case law. Yet, apart from its absolute nature, freedom of thought itself remains little explored.Technologies that connect the human brain to computers-commonly referred to as brain-computer interfaces (BCIs) or neural interfaces-allow direct communication between the brain and external devices. Sensors record signals directly from the brain, which can then be processed through algorithms or machine learning to identify patterns associated with specific thoughts or intentions. These patterns can subsequently be translated into commands.Functionally, BCIs can be divided into two categories: reading interfaces, which monitor and interpret brain activity without altering neural function, and writing interfaces, which actively modify or stimulate neural activity. A specialized subset is neurofeedback (NF) technology, enabling individuals to consciously influence their brainwaves to enhance focus, relaxation, or manage anxiety.The applications of these technologies are already broad and expanding: controlling devices, prosthetic limbs and sensory replacements, treatment of neurological disorders, and commercial uses. In law, neuroscience findings and BCIs are increasingly discussed in contexts such as assessing subjective intent in criminal proceedings, evaluating capacities for employment, analyzing consumer responses to marketing, or determining non-material damages.Initially an ethical concern-neuroethics-these issues are increasingly recognized as legal challenges, giving rise to the field of neurolaw. The term &quot;neurolaw&quot; emerged in the early 1990s, notably in connection with criminal law. Today, neurolaw aims to establish new human rights, including:Cognitive liberty - protection against external manipulation of thoughtMental privacy - control over collection and use of neural dataMental integrity - protection against unauthorized control of neural implantsPsychological continuity - protection against deletion or insertion of memoriesThis is not science fiction: Chile amended its constitution in 2021 to protect brain activity and related data, categorizing neurotechnologies by their intended use. Ethical and legal questions regarding neurotechnologies are currently being addressed by the UNESCO expert committee. Additionally, a model law proposed by the Latin American Parliament (Parlatino) has sparked debate.BCIs have the potential to revolutionize human rights. They may force us to rethink privacy, autonomy, integrity, and dignity. Technologies that not only reveal brain function but can also modify neural activity fundamentally alter the framework for human thought and, consequently, freedom of thought itself. Benjamin Constant&apos;s vision of human thought as an inviolable sanctuary is thus challenged through the lens of neurotechnology.This paper may explore possible protective measures, whether through the creation of new specific human rights or reinterpretation of existing rights. Such extensions could take the form of legislative amendments, expanded judicial interpretation, or soft law instruments. Partial approaches, introducing only key rights in a minimalist form, are also under discussion. The topic is highly current and open-ended, reflecting the rapidly evolving interface between neurotechnology and law.

Druh

D - Stať ve sborníku

CEP obor

—

OECD FORD obor

50501 - Law

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název statě ve sborníku

Ústavní právo a technologie

ISBN

978-80-7502-850-1

ISSN

—

e-ISSN

—

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

79-88

Název nakladatele

Leges

Místo vydání

Praha

Místo konání akce

Jindřichův Hradec

Datum konání akce

28. 7. 2025

Typ akce podle státní příslušnosti

CST - Celostátní akce

Kód UT WoS článku

—