Tři proti dualismu: Postkoloniální re/interpretace hybridních postav chicanské femininity
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F17%3A10367276" target="_blank" >RIV/00216208:11240/17:10367276 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="http://www.genderonline.cz/uploads/ca1a4af5c1d3c59b02fce94e0bae31eb719b1c6c_gender-2-2017-stat-3-jiroutova-kynclova.pdf" target="_blank" >http://www.genderonline.cz/uploads/ca1a4af5c1d3c59b02fce94e0bae31eb719b1c6c_gender-2-2017-stat-3-jiroutova-kynclova.pdf</a>
DOI - Digital Object Identifier
<a href="http://dx.doi.org/10.13060/25706578.2017.18.2.371" target="_blank" >10.13060/25706578.2017.18.2.371</a>
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Tři proti dualismu: Postkoloniální re/interpretace hybridních postav chicanské femininity
Popis výsledku v původním jazyce
Představa znásilnění a tabuizované míšení ras leží podle mexického spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu, Octavia Paze, v samém jádru mexické a chicanské národní identity. Taková idea implicitně odkazuje k dědictví kolonialismu a momentu, kdy měl Hernán Cortés pojmout za manželku/milenku indigenní tlumočnici La Malinche - první z diskutovaných archetypálních postav zamýšleného článku. La Malinche se dle historických pramenů stala zprostředkovatelkou jazykového, kulturního i mezi-rasového kontaktu a sehrála tak roli matky mestictví. Jelikož však Paz traktuje vztah kolonizátora a překladatelky jako vztah veskrze mocenský a sexuální, dochází v kontextu androcentrické a a "postkoloniální" společnosti k Malinchině viktimizaci jakožto oběti znásilnění na straně jedné a zrádkyně národa na straně druhé. Malinchino provinění pramení z dvojnásobné tabuizace, a sice ze vztahu kolonizované s kolonizátorem, respektive vztahu "barevné" ženy s bílým mužem. Malinchinou tragédií pak dále je, že syn, který se ze vztahu narodí je otcem odvezen do Španělska a Malinche o své dítě přichází. Právě moment, kdy je matce odepřena péče o dítě, je určujícím momentem toho, kým se stává La Llorona, Plačící žena, druhá významná postava mexické a chicanské kultury a folkloru. La Llorona je dle jedné verze mýtu matkou, jež utopí své děti, než aby nebyla svědkyní toho, kterak jí jsou odňaty a ona nemůže ovlivňovat jejich výchovu. Za takový zločin ji stihne prokletí - musí navždy bloudit a své utonulé děti hledat u vodních zdrojů. La Llorona je tak reprezentací nevyzpytatelné femininity a bolestně selhávajícího mateřství, je obávaným zlým duchem a ženou, které je třeba se vyhýbat. Kvůli svému negativnímu vymezení stojí po boku La Malinche. Protikladem zmíněných mýtických postav je ikonická Panna Maria Guadalupská, matka Krista neposkvrněná hříchem, jež je preskripcí "správné" a žádoucí mexické či chicanské femininity. Právě Virgen de Guadalupe lze však z hlediska genderového a postkoloniálního číst jako výraznou hybridní postavu, která je prosřednicí mezi La Malinhce a La Lloronou. Všechny archetypální žehy spojuje mateřství, jež je definováno ztrátou dětí, a taktéž rasová hybridita, neboť La Virgen je původně indigenní bohyní přetvořenou importovaným katolicismem v ikonu latinskoamerické religiozity, tudíž barva její kůže svědčí o mestictví. Článek na třech příkladech archetypálních modelů mexické a chicanské femininity a s využitím genderu a rasy jako základních analytických kategorií analyzuje způsoby, jimiž se kolonizace otisk(ova)la do konstrukcí ne/žádoucích femininit a diskutuje problematiku mexického, respektive chicanského mužství, jež s ohledem na intersekcionalitu s kategoriemi rasy a třídy je ve vztahu ke kolonizující "bílé" maskulinitě v problematické vyjednávající pozici.
Název v anglickém jazyce
Three Against Dualism: Postcolonial Re/interpretations of Hybrid Figures of Chicana Femininity
Popis výsledku anglicky
Employing hybridity as a tool of postcolonial critique, and gender as an analytical category, the article discusses the hybrid characteristics of three paradigmatic representations of Chicana femininity, i.e. Cortés' interpreter La Malinche, the religious icon La Virgen de Guadalupe, and the mythological child-murderer La Llorona. Reading against the power structures of androcentrism and colonialism, the text analyses Chicana re-evaluations and re-interpretations of these figures so that they no longer function as fundaments of defamation of women and/or their sexuality, but as empowering role-models for contemporary Chicanas. Motherhood and the "loss" of offspring is further analysed in the text as a condition uniting the members of this cultural female trinity. In conclusion, the strategic methods of re-invention and the ongoing, strategic hybridisation performed by Chicana authors are also touched upon in the article.
Klasifikace
Druh
J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích
CEP obor
—
OECD FORD obor
60205 - Literary theory
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2017
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Gender a výzkum / Gender and Research
ISSN
2570-6578
e-ISSN
—
Svazek periodika
18
Číslo periodika v rámci svazku
2
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
22
Strana od-do
56-77
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—