Je nebezpečné býti dědicem

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F18%3A10387036" target="_blank" >RIV/00216208:11240/18:10387036 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Je nebezpečné býti dědicem

Popis výsledku v původním jazyce

Studie nejprve předkládá figuru dědice jako základní antropologický model, na němž se v knize Tak pravil Zarathustra konstituuje pozemská ctnost. V diferenci mezi životem na způsob pokolení (Geschlecht) a životem rodu (Art) sleduje způsob, jakým Zarathustra hovoří o posledním člověku a zároveň ustavuje genealogický půdorys ctnosti, jež obdarovává. Druhá část vychází z performativity Zarathustrových promluv a z této narativní strategie vyvozuje dvě varianty &quot;zániku&quot; (Untergang) člověka. Ctnost, jež obdarovává, je tedy v posledku fundována genealogickou vazbou dědice a předka, jež není nikdy bezprostřední; její výkon naopak teprve rozehrává sebetvorbu, ve které si člověk zjednává přístup k temporalitě vlastního života. Úděl dědice s sebou vždy nese nebezpečí, neboť vyžaduje afirmaci zániku, bez nějž by nebylo dědictví, a současně nárokuje dědice. V tomto smyslu není Zarathustrova nauka o ctnosti útěšným proroctvím, nýbrž radikální výzvou k tvorbě figury dědice jako náležitého obrazu lidství.

Název v anglickém jazyce

Dangerous Is It to Be an Heir

Popis výsledku anglicky

The study first presents the figure of the heir as the fundamental anthropological model upon which the earthly virtue is constitued in the book Thus spoke Zarathustra. The manner in which Zarathustra speaks of the last man and simultaneously lays down the genealogical ground for the bestowing virtue is observed in the difference between the life in the mode of generation (Geschlecht) and the life of the species (Art). The second part is built on the performativity of Zarathustra&apos;s speeches and consequently two versions of the &quot;down-going&quot; (Untergang) of man are concluded from this narrative strategy. In the end, the bestowing virtue is founded by the genealogical bond between an heir and ancestor, by the bond which is never immediate. It is only when this bond is exerted that the self-creation comes into play by the means of which one gains access to the temporality of one&apos;s own life. The fate of the heir always bears danger because it requires an affirmation of the down-going without which there would be no heritage, and at the same time it demands an heir. In this sense Zarathustra&apos;s teaching of virtue is not a comforting prophecy, but a radical call upon the creation of the figure of the heir as the proper model of humanness.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Filosofický časopis

ISSN

0015-1831

e-ISSN

—

Svazek periodika

66

Číslo periodika v rámci svazku

mimořádné číslo 2/2018

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

25

Strana od-do

72-96

Kód UT WoS článku

000459985200006

EID výsledku v databázi Scopus

—