"Vůdcovská demokracie" podle Maxe Webera a její ohlasy v české sociologii

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F19%3A10403811" target="_blank" >RIV/00216208:11240/19:10403811 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

"Vůdcovská demokracie" podle Maxe Webera a její ohlasy v české sociologii

Popis výsledku v původním jazyce

Cílem kapitoly je představit koncepci vůdcovské demokracie podle Maxe a Alfreda Webera a přiblížit její recepci v české sociologii meziválečného období. Nejprve je koncepce vůdcovské demokracie rekonstruována podle výroků M. Webera zejména ve spisech Parlament a vláda v nově uspořádaném Německu, Politika jako povolání a Hospodářství a společnost. Pojem vůdcovské demokracie je paradoxní tím, že má znamenat antiautoritářskou reinterpretaci charismatu, charisma je však vždy základem autority. Empirickou podobu vůdcovské demokracie představuje plebiscitní demokracie a její nejrůznější historická ztělesnění jako revoluční diktatury nebo bonapartismus. Ve výkladu je věnována pozornost také německé diskusi na téma, zda koncepce vůdcovské demokracie a Weberova podpora přímé volbě hlavy státu sehrály během 20. a 30. let XX. století významnou roli v utváření intelektuálního zázemí příznivého přijetí vůdcovského principu v nacionálním socialismu. V protikladu k této tezi zdůrazňuje předložená interpretace sice elitářský, ale současně autenticky demokratický charakter vůdcovské demokracie. K podobnému závěru dospívá také výklad o koncepci vůdcovské demokracie zastávané jedním z předních liberálů výmarské doby Alfredem Weberem, který na rozdíl od svého bratra Maxe Webera vůdcovskou demokracii spojoval spíše s kompetencí než s charismatem. V meziválečném Československu weberovská koncepce vůdcovské demokracie ovlivnila Jana Mertla, který byl ve 30. letech jedním z obhájců přímé volby československého prezidenta. Vůdcovská demokracie a s ní úzce spojené téma výběru schopných politických osobností sehrály důležitou úlohu také v politické sociologii Heinze Otto Zieglera. V Zieglerově rané práci z 20. let o politickém systému Německa je koncepce vůdcovské demokracie v pojetí ovlivněném Alfredem Weberem základem pro obhajobu poměrného volebního systému. Úvod a závěr kapitoly poukazuje na zásadní přínos Miloše Havelky k recepci Weberovy sociologie v českých sociálních vědách.

Název v anglickém jazyce

Max Weber's 'leadership democracy' and its resonances in Czech sociology

Popis výsledku anglicky

The aim of the present chapter is to clarify the concept of leadership democracy as coined by Max and Alfred Weber and to show that the concept was influential on some figures in Czech sociology of the interwar period. First, the meaning of leadership democracy is reconstrued according to M. Weber&apos;s statements on this subject, especially in such writings as Parliament and Government in the reorganized Germany, Politics as a Vocation and Economy and Society. The notion of leadership democracy is shown to contain a paradox in that it means an anti-authoritarian reinterpretation of charisma, but charisma is always the foundation of some sort of authority. Leadership democracy is empirically represented through plebiscitary democracy in its various historical incarnations such as revolutionary dictatorships or Bonapartism. The discussion also pays some attention to the German discussion on whether the concept of leadership democracy and Weber&apos;s support for direct election of the head of state was an influential factor in shaping the intellectual background of the favorable acceptance of the Fuhrer principle in national socialism during the 1920s and 1930s. Contrary to this thesis, the present interpretation emphasizes the elitist, but at the same time authentically democratic character of leadership democracy. A similar conclusion is reached regarding Alfred Weber, one of the foremost liberals of the Weimar era, who, unlike his brother Max Weber, associated leadership democracy with competence rather than charisma. In the interwar Czechoslovakia, the Weberian concept of leadership democracy exerted strong influence on Jan Mertl, who in the 1930s was one of the advocates of the direct election of the Czechoslovak president. Leadership democracy and the closely related topic of selection of capable political figures also played an important role in Heinz Otto Ziegler&apos;s political sociology. In Ziegler&apos;s early work on German political system from the 1920s, the concept of leadership democracy, in an interpretation influenced by Alfred Weber, is the basis for defending the proportional electoral formula. The introduction and conclusion of the chapter point to Miloš Havelka&apos;s pioneering contribution to the reception of Max Weber&apos;s sociology in Czech social sciences.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

50401 - Sociology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2019

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Dějiny, smysl a modernita. K 75. narozeninám Miloše Havelky

ISBN

978-80-7571-039-0

Počet stran výsledku

21

Strana od-do

129-149

Počet stran knihy

439

Název nakladatele

Masarykův ústav a Archiv AV ČR; Fakulta humanitních studií UK

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—