Střet tradice a modernity: vznik a zánik místa paměti na příkladu jeskyně a kostela sv. Prokopa v Prokopském údolí v Praze

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F21%3A10438037" target="_blank" >RIV/00216208:11240/21:10438037 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=aDUo-1GgjS" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=aDUo-1GgjS</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Střet tradice a modernity: vznik a zánik místa paměti na příkladu jeskyně a kostela sv. Prokopa v Prokopském údolí v Praze

Popis výsledku v původním jazyce

Článek si klade za cíl přispět v současných humanitních vědách hojně rozvinuté diskuzi o využití pojmů kolektivní paměť a místa paměti v (post)moderní historiografii vědy za účelem podpory rozvoje historického vědomí ve společnosti. Autor se snaží nastínit význam míst paměti v topografickém (tedy vlastním) smyslu slova pro utváření identity společenství s využitím pramenů historické geografie a zachytit jeho symbolickou proměnu v delším časovém období od středověku až do současnosti. Zaměřuje se především na vytváření obrazu místa paměti v pramenech umělecké povahy - v malířství a literatuře. Vzhledem ke své metodologické povaze tak příspěvek náleží interdisciplinárnímu výzkumu propojujícímu geografii s kulturní antropologií, obecnými a literárními dějinami nebo dějinami mentalit a okrajově se také dotýká imagologických studií. Po teoretickém úvodu, kde se vysvětlují základní pojmy jako je vizualizace místa, kulturní paměť krajiny, sakralizace a desakralizace krajiny, česká krajina, je tato problematika ilustrována na příkladu jeskyně a kostela sv. Prokopa v Prokopském údolí. Nejprve je sledován vývoj kultu sv. Prokopa v kontextu vzrůstajícího zájmu o tohoto světce v českém prostředí a úspěšném pokusu přenést legendu o svatém Prokopovi ze Sázavského kláštera do zemského centra Prahy. Tento narativ byl spjat s Prokopským údolím ještě před výstavbou kostela svatého Prokopa právě v souvislosti s údajnou Prokopskou jeskyní, která je zmiňována už v díle B. Balbína a další barokní (jezuitských) autorů. Po výstavbě kostela sv. Prokopa v letech 1711-1712 (jakožto křesťanské formě vizualizace poutního místa), obnově poustevnického života a pořádání pravidelných poutí v 18. století byla tato oblast již běžně spojována s prokopskou legendou. Takto bylo toto místo paměti reflektováno např. v topografických dílech M. Vogta (1729), K. V. Zapa (1835, 1848), F. Krásla (1895) a v grafikách a vedutách F. B. Wernera (kolem 1740), A. K. Balzera (1790), A. J. Gareise (1826) atd. S rozvojem národního hnutí byl v symbolické rovině více akcentován vlastenecký aspekt místa, což můžeme pozorovat např. při posunu k národnímu chápání dobového náboženského svátku a ve světském vnímání Svatoprokopské pouti. Tento jev lze analyzovat i v uměleckých dílech, kde se duchovní rozměr Prokopského údolí více posouvá do roviny hledání dědictví ideálního obrazu české krajiny. Téma jeskyně, kostela a pouzi se stává typickou scenérií a kulisou &quot;národních&quot; příběhů v uměleckých dílech J. Berglera (1805), J. Mánesa (1841), J. Richtera (1850), A. Kosárka (1857), K. Světlé (1873), J. Arbese (1890) atd. Třetí transformací bylo sledované místo paměti podrobeno z důvodu rozmachu průmyslové revoluce a rozvoj těžby vápence v Prokopském lomu, kdy se agrární pražská příměstská (venkovská) krajina proměnila v průmyslovou a městskou krajinu. Tento aspekt se opět projevil v umění, například v národopisném článku o Prokopském údolí v Ottových Čechách (1900), románech G. Meyrinka (1930), nebo v námětech obrazů V. Špály (1913), J. Konůpka a dalších. Demolice zpřístupněné části jeskyně, špatný statický stav kostela, využití okolí poutního místa pro potřeby čs. armády a nepřízeň vládnoucího režimu nakonec vyústil v definitivní zánik svatoprokopské tradice a duchovního charakteru místa paměti.

Název v anglickém jazyce

Conflict of Tradition and Modernity: Creation and Demise of Place of Memory on the Example of the Cave and Church of St. Prokop in the Prokopské Valley in Prague

Popis výsledku anglicky

The presented text aims to describe the transformation of the place of memory - the cave and the church of St. Prokop in the Prokop Valley - from the Middle Ages to the present with emphasis on the modernization processes of Czech history (Industrialization, secularization, urbanization, nationalization). The work traces the period from the beginning of the &quot;artificial&quot; creation of the pilgrimage&apos;s place in connection with the legend of St. Procopius, through the weaking of the religious feast in connection with new national-patriotic ideological program, to the desacralization of the landscape and gradual loss of identity of the place due to limestone mining. &quot;The creation of image&quot; of this place of memory in the topographical (ie. proper) sense is documented primarily on &quot;narrative&quot; sources of an artistic nature (literature, painting).

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Historická geografie (Historical Geography.)

ISSN

0323-0988

e-ISSN

—

Svazek periodika

47

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

42

Strana od-do

53-94

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—