Postkoloniální, dekoloniální a genderové paralely v možnostech reprezentace ženství a tzv. Druhých

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F21%3A10449421" target="_blank" >RIV/00216208:11240/21:10449421 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=C4m7c1sk4Y" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=C4m7c1sk4Y</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.37520/amnph.2021.003" target="_blank" >10.37520/amnph.2021.003</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Postkoloniální, dekoloniální a genderové paralely v možnostech reprezentace ženství a tzv. Druhých

Popis výsledku v původním jazyce

Z intersekcionálního hlediska a z perspektivy postkoloniálních a genderových teorií lze zatím stále o reprezentaci žen v muzeích či při &quot;vystavování&quot; uvažovat jako o osobách podléhajících násobnému zjinačení: 1) Naučené způsoby dívání se (na artefakty, ženy i tzv. Druhé) odpovídají androcentrickému mužskému pohledu (male gaze), jež ženy, či pozorované pasivizuje. 2) Společenská role žen v binárním androcentrickém uspořádání pak předpokládá, že jistou formu pasivity vykazuje nejen samotné ženství, ale též aktivity s ním spjaté: tedy práce reprodukční, pečovatelská a socializační, jež je symbolicky stavěna do domácí, imanentní sféry jakožto práce &quot;udržovací&quot; a &quot;zajišťující&quot; pouhé zachování společnosti. 3) V tradičním patriarchálním schématu je tedy transcendentní maskulinní aktivita spjata se sférou politickou, ekonomickou, vědeckou, uměleckou, výzkumnou či mocenskou a je vnímána jako významnější pro dopad na vývoj dějin, a tudíž její (za)pamatování. 4) Reprezantace genderových, ale též etnických, sexuálních, třídních či nativních menšin se však v muzeu či v paměťové instituci odehrává v &quot;před-definovaném&quot; kontextu, který je produktem eurocentrické, judeo-křesťanské, orientalistické epistemologie, která poznání inherentně spojuje s objektifikací a mocí. Vypořádávání se s uvedeným hodnotovým a epistemologickým zatížením představuje zásadní výzvu pro dnešní paměťové i vzdělávací instituce. Stať si klade za cíl teoreticky promýšlet možnosti tzv. dekolonizačních metodologií, jež jsou formulovány z dříve zjinačovaných, genderovaných, racializovaných a objektifikovaných pozic a demonstrovat jejich možnosti (na nikoliv neproblematickém) pokusu o příklad dobré praxe z American Musem of Natural History, které se pokusilo o kontrastování dvou narativů o setkáních původního amerického obyvatelstva s holandskými osadníky na území dnešního New Yorku.

Název v anglickém jazyce

Postcolonial, Decolonial and Gender(ed) Parallels in Representing Women and the So-Called Others

Popis výsledku anglicky

Intersectional perspectives in postcolonial theories and gender studies have long argued that femininity represented in museums and exhibitions is subjected to multiple forms of othering. 1) Acquired social modes of looking at artifacts, women and/or Others correlate with androcentric male gaze that passivizes the object being looked at. 2) Women&apos;s social roles in binary androcentric system further render femininity and feminine activities as associated with passivity. Thus, reproduction, care, and socialization as women&apos;s tasks are symbolically relegated to domestic, immanent sphere as a type of work that merely maintains the continuity of a society&apos;s life. 3) In traditional patriarchal schemes, then, transcendental masculine activity is linked with political, economic, scientific, and decision-making realms that are socially constructed as more influential and significant factors in shaping history, thereby being viewed as more worthy of remembering and recording. 4) Representations of minorities in terms of their gender, racial, class, sexual and/or indigenous identities in institutions safeguarding knowledge and historical memory take place in a pre-defined and pre-mediated context shaped by Euro-centric, Judeo-Christian, orientalist epistemologies, which inherently relate knowledge to power and objectification. Tackling such a value system and epistemological bias posits a major challenge for today&apos;s museums, institutions of memory and educational approaches. The following article follows suit in discussing the theoretical and practical potentials of decolonial methodologies which have been formulated from bellow by (formerly) othered, gendered, racialized and objectified positions. The text seeks to demonstrate some of the opportunities this standpoint offers in analyzing a case of (more or less) good practice in the American Museum of Natural History in its attempt to contrast historical narratives pertaining to early European settlements in what is now New York City. Further, elaborating on the tradition of quilting in the U.S., human zoos and exhibits of the Berlin Wall beyond Europe, the article argues for nuanced contextualization and intersectional methods in current musem work.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

50403 - Social topics (Women´s and gender studies; Social issues; Family studies; Social work)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Acta Musei nationalis Pragae - Historia

ISSN

2570-6845

e-ISSN

2570-6853

Svazek periodika

75

Číslo periodika v rámci svazku

1-2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

14

Strana od-do

18-31

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—