Naše nynější krize: pokus o po třetí pro Jóhanna Pálla Árnasona

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F22%3A10492986" target="_blank" >RIV/00216208:11240/22:10492986 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=qSvgg5GwgS" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=qSvgg5GwgS</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.14712/23363525.2022.4" target="_blank" >10.14712/23363525.2022.4</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Naše nynější krize: pokus o po třetí pro Jóhanna Pálla Árnasona

Popis výsledku v původním jazyce

Na základě Lovejoyovy perspektivy dějin idejí studie srovnává dva ústřední texty české politické filosofie: G. Masaryka (1895) a stejnojmenný esej Karla Kosíka (1968) a ukazuje dvě podoby tematizace krize modernity v konkrétní konstelaci na národním životě. Příspěvek poukazuje na jejich tematické a argumentační analogie a analyzuje je na pozadí obecnějších témat české politické kultury: spontánní rovnostářství, nedůvěra k politice, role spisovatelů, úzké pojetí stranické politiky, názorová polarizace veřejnosti. Příspěvek pak zkoumá tyto texty jako historicky konkretizované odpovědi na měnící se sociální strukturu české národní společnosti. Masarykův text vznikl v době vrcholící (jak ji M. Hroch nazývá) &quot;třetí fáze&quot; emancipace &quot;malého národa&quot;. Druhý text vznikl v době nedokončené a neúspěšné stabilizace sociální struktury československé společnosti po komunistickém puči v roce 1948, která vyvrcholila pokusy o politickou reformu v roce 1968. Autoři jsou přesvědčeni o &quot;krizi moderního člověka&quot;, o vyprázdněnosti idejí jeho světa a rozvolnění jeho hodnot, o odcizení politického systému a bezzásadovém pragmatismu řešení problémů. Silným společným motivem je kritika politiky jako dominantní a &quot;všepohlcující&quot; sféry společenského a kulturního života. Zatímco T. G. Masaryk viděl řešení v aktualizaci nadindividuálních a nadnárodních politických a duchovních hodnot komunálního života, Karel Kosík se domníval, že náprava může spočívat v návratu k &quot;předstalinské&quot; představě proletariátu jako &quot;subjektu dějin&quot;.

Název v anglickém jazyce

Our Current Crisis: An Attempt for the Third Time for Johann Pall Arnason

Popis výsledku anglicky

Taking Lovejoy&apos;s history of ideas perspective, the study compares two central texts of Czech political philosophy: Our currently Crisis of T.G. Masaryk (1895) and the essay of the same name by Karel Kosík (1968) and shows two forms of thematization of the crisis of modernity in a particular constellation on national life. The paper points out their thematic and argumentative analogies and analyses them against the background of the more general themes of the Czech political culture: spontaneous egalitarianism, distrust of politician, the role of writers, narrow conceptions of party politics, opinion polarisation of public. The paper then examines the texts as historically concretized answers to the changing social structure of the Czech national society. Masaryk&apos;s text was written at the height of (what M. Hroch calls) the &quot;third phase&quot; of the emancipation of the &quot;small nation&quot;. The second text came at the time of the unfinished and unsuccessful stabilization of the social structure of Czechoslovak society after the 1948 communist coup, culminating in attempts at political reform in 1968. The authors are convinced of the &quot;crisis of the modern man&quot;, of the emptiness of the ideas of their world and the loosening of its values, the alienation of the political system and the non-principled pragmatism of problem-solving. A strong common motive is the critique of politics as the dominant and &quot;all-wrenching&quot; sphere of social and cultural life. While T. G. Masaryk saw a solution in updating the supra-individual and trans-national political and spiritual values of communal life, Karel Kosík believed that redress could be based on a return to the &quot;pre-Stalinist&quot; idea of proletariat as a &quot;subject of history&quot;.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

50401 - Sociology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Historická sociologie

ISSN

1804-0616

e-ISSN

2336-3525

Svazek periodika

14

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

24

Strana od-do

37-60

Kód UT WoS článku

000834673200004

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-85133298856