Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F25%3A10482872" target="_blank" >RIV/00216208:11240/25:10482872 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Doslov
Popis výsledku v původním jazyce
Ernst Jünger stojí v řadě s významnými, leč kontroverzními německými duchy jako Oswald Spengler, Carl Schmitt, Martin Heidegger a do jisté míry i básník Gottfried Benn, kteří se více a bezprostředně, či naopak méně a spíše až zprostředkovaně "zapletli" s národním socialismem. Obvykle bývají zařazeni do škatulky s označením "konzervativní revoluce". Jako společný jmenovatel této pozice bývá s oblibou uváděn Friedrich Nietzsche. Nietzschův vliv na Jüngera je mimo pochyby. Ale zrovna tak vycházel ze Schopenhauera, z filosofického vitalismu Hanse Driesche a zejména - stejně jako Oswald Spengler - z Goetha a jeho morfologických studií. Od něho a v jeho smyslu - jak jsme slyšeli hned v úvodní citaci - pak Jünger koncipuje svůj klíčový pojem figura (něm. Gestalt), a to jmenovitě ve významu figura dělníka (něm. die Gestalt des Arbeiters). Uvedené autory spojuje zejména jejich kritický pohled na stávající stav kultury, vzdělanosti, tvořivé potence německého národa, který zjevně zdegeneroval a stal se představitelem té nejvíce upadlé šosácké kultury, jež zasluhuje pohrdání a zkázu. Ale Jünger nejen, že diagnostikuje uvedený stav, to by byl jeden z mnoha, kdo jen negativně poukazují na zvrácenost dané současnosti; nýbrž přichází s pozitivní vizí nového světového řádu v podobě totálního státu organizovaného hierarchicky za pomoci techniky. Přesně tomu je věnován Jüngerův nejslavnější esej Dělník s podtitulem Hegemonie a figura z roku 1932, který je konečně přístupný českému čtenáři.
Název v anglickém jazyce
Afterword
Popis výsledku anglicky
Ernst Jünger stands in line with important but controversial German intellectuals such as Oswald Spengler, Carl Schmitt, Martin Heidegger and to some extent also the poet Gottfried Benn, who were more or less directly and even indirectly "involved" with National Socialism. They are usually lumped together under the label "conservative revolution". Friedrich Nietzsche is often cited as the common denominator of this position. Nietzsche's influence on Junger is beyond doubt. But he was just as much based on Schopenhauer, on the philosophical vitalism of Hans Driesch, and especially - like Oswald Spengler - on Goethe and his morphological studies. From him and in his sense Jünger then conceives his key concept of the figure (German: Gestalt), namely in the sense of the figure of the worker (German: die Gestalt des Arbeiters). The authors in question are united in particular by their critical view of the current state of culture, education, and the creative potency of the German nation, which has clearly degenerated and become representative of the most decadent chauvinist culture that deserves contempt and destruction. But Jünger not only diagnoses that condition, that would be one of many who only negatively point out the perversity of the present; but he comes up with a positive vision of a new world order in the form of a total state organized hierarchically with the help of technology. Jünger's most famous essay, The Worker, subtitled Hegemony and the Figure from 1932, is devoted to precisely this, and is finally accessible to the Czech reader.
Klasifikace
Druh
C - Kapitola v odborné knize
CEP obor
—
OECD FORD obor
60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2025
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název knihy nebo sborníku
Dělník: hegemonie a figura
ISBN
978-80-200-3594-3
Počet stran výsledku
14
Strana od-do
273-286
Počet stran knihy
287
Název nakladatele
Academia
Místo vydání
Praha
Kód UT WoS kapitoly
—