Být na způsob těla: pokus o rekonstrukci Heideggerova pojetí tělesnosti

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F25%3A10496762" target="_blank" >RIV/00216208:11240/25:10496762 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Být na způsob těla: pokus o rekonstrukci Heideggerova pojetí tělesnosti

Popis výsledku v původním jazyce

Kniha je pokus o rekonstrukci čehosi jako Heideggerovo pojetí tělesnosti na základě jeho skoupých a nesystematických poznámek jednak ze dvou nietzschovských přednášek ze třicátých let 20. století, jednak ze dvou tzv. Zollikonských seminářů z let šedesátých. Demonstruje se na tom oprávněnost Heideggerova tvrzení, že tělo nelze vysvětlovat, nýbrž jen popisovat. Tělo je způsob bytí ve sdíleném světě, a proto jeho místo náleží do existenciální analytiky pobytu (něm. Dasein), a to jmenovitě pod existenciál rozpoložení (něm. Befindlichkeit). Fenomenologická deskripce těla a jeho tělesnění se tedy ukazuje být pravým příkladem toho, co Heidegger chápe a označuje jakožto Holzweg: neboli svážka, což je taková lesní cesta, jež náhle končí a nikam dál už nevede. Byť je to cesta marná, není však zbytečná, protože se na ní můžeme přesto dovědět leccos podstatného o tom, jak se to má s člověkem a se světem, v čemž podle Heideggerova i našeho porozumění disciplíně jménem &quot;filosofie&quot; má jít. A tak předložená kniha v první řadě ukazuje, co je to filosofie a znamená-li ještě pro nás něco.V nietzschovských přednáškách pojímá Heidegger tělo, které má své stavy, v opozici k tělesu, které disponuje vlastnostmi a ustrojeními. Zpřístupňující evidencí pro tělo jsou pocity, během kterých je tělo vsazeno do lidského (ale i zvířecího) &quot;být sebou&quot; (něm. Selbstsein). Prostřednictvím pocitů tělo ve svých stavech proudí či kmitá skrze nás, takže nejen, že jsme tělo, ale tělo máme. Máme ho tak, že je apriori zasazené do lidského &quot;bytí-tu&quot; či &quot;pobytu&quot; (něm. Dasein), kterým prokmitává jako vždy situačně naladěný počitek jsoucna, kterým jsme i jsoucna, kterým nejsme, čili prokmitává počitkem jsoucna v celku. Takto pochopené tělo vyzdvihuje, ba vytrhává lidský &quot;pobyt&quot; ven mimo sebe ke druhému lidskému nebo jinému mimolidskému jsoucnu, takže pomáhá naplňovat akt transcendování jsoucna v jeho celku, jak o tom Heidegger pojednal zejména v textu O bytnosti důvodu.V Zollikonských seminářích je v centru pozornosti spíše &quot;metoda&quot; či způsob zpřístupnění těla, jež podle Heideggera rozhoduje o tom, jako čemu mu budeme rozumět. Na příkladu jeho měření ukazuje, k jak reduktivnímu, objektivizujícímu a instrumentálnímu pojetí to vede a oč je tím ochuzeno lidské bytí ve světě. Dílčí popisné analýzy fenoménů lítosti, studu, gest modlících se rukou a bezděčného přejetí si rukou přes čelo mají ukazovat situační způsoby inter-essovaného bytí ve sdíleném světě. Klíčovým určením tělesnosti není již bezmála živelné proudění či kmitání, nýbrž to, co lze tlumočit patrně zbytečně složitým opisem &quot;projev gest tvářnosti&quot;, který se snaží uchovat a vyjádřit co nejširší významové pole německého slova Gebärde. Je to situačně zaujatý, koncentrovaný způsob chování, který naplňuje moc, či právě naopak ne-moc toho, jak se máme, nebo naopak nemáme pod kontrolou a v moci uvnitř daných nitrosvětských situačních kontextů čili toho, jakým způsobem vedeme svou existenci ve sdíleném světě. Tělesnost těla je ustavičnou událostí faktického naplňování vždy mého inter-essovaného &quot;být sebou&quot; prostřednictvím projevů gest tvářnosti, které se odehrává vždy již v mezilidském či mezidruhovém, tzn. tak či onak pojatém &quot;sociálním&quot; vztahu. Na tom všem Heidegger neustále opakuje svou tezi, že tělo nelze vysvětlit, ale pouze popsat a to k ustavení nějaké &quot;nauky&quot; prostě nestačí. Jakákoli koncepce či nauka o těle proto není z principu možná. Tím nepřímo opáčí všem námitkám, že v knize Bytí a čas opomněl tělo a tělesnost pojednat. Takováto výtka dosvědčuje nepochopení jak Heideggerova záměru, tak samotné záležitosti těla.

Název v anglickém jazyce

Being as Body: On Heidegger's Conception of Body

Popis výsledku anglicky

The book is an attempt to reconstruct something like Heidegger&apos;s conception of corporeality based on his scanty and unsystematic notes from two Nietzschean lectures from the 1930s and two so-called Zollikon seminars from the 1960s. This demonstrates the validity of Heidegger&apos;s claim that the body cannot be explained, but only described. The body is a mode of being in a shared world, and therefore its place belongs to the existential analytic of being (German: Dasein), namely under the existential of disposition (German: Befindlichkeit). The phenomenological description of the body and its corporeality thus turns out to be a true example of what Heidegger understands and refers to as Holzweg: to be &quot;off the beaten track&quot;, which is a kind of forest path that ends abruptly and leads nowhere further. Futile though this path might seem, it is not useless, for we can still learn much that is essential about the way things are with man and with the world, which is Heidegger&apos;s and our understanding of the discipline called &quot;philosophy&quot;. Therefore, the present book shows first what philosophy is and if it still means anything to us.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-246-6102-5

Počet stran knihy

93

Název nakladatele

Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—