Role (Státního) židovského muzea v Praze při uchování paměti na šoa v období 1945–1989

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11240%2F25%3A10515642" target="_blank" >RIV/00216208:11240/25:10515642 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=SwTDFenxYX" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=SwTDFenxYX</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.14712/23363525.2025.15" target="_blank" >10.14712/23363525.2025.15</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Role (Státního) židovského muzea v Praze při uchování paměti na šoa v období 1945–1989

Popis výsledku v původním jazyce

Studie analyzuje způsob, jakým Státní židovské muzeum v Praze v letech 1945–1989 uchovávalo paměť na šoa prostřednictvím výstav, publikací a příležitostných projevů. Zohledňuje skutečnost, že poválečná interpretace osudu Židů během druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava musela brát v úvahu tehdejší společensko-politickou atmosféru.V letech 1945 až 1948 státní orgány do činnosti muzea nezasahovaly, a proto tato vedoucí instituce židovské menšiny mohla prezentovat šoa jako bezprecedentní tragédii lidstva (muzeum tehdy především vystavovalo zachráněná díla vytvořená malíři v Terezíně).V padesátých letech, kdy byl stát sevřen antisemitismem, převládal výklad, že šlo o jeden z mnoha genocidních činů v dějinách lidstva a že zavraždění a zahynulí Židé byli protiimperialističtí bojovníci podporující socialismus. V té době propaganda také začala zdůrazňovat význam Malé pevnosti v Terezíně na úkor samotného ghetta.Na konci padesátých let byly poprvé vystaveny kresby dětí z Terezína. Ty se staly nejen silnou připomínkou a dokumentací židovské tragédie, ale také exportním artiklem tehdejšího totalitního státu.V „zlatých šedesátých letech“ vzrostl zájem většinové společnosti o holokaust. Tehdy se také židovští představitelé rozhodli prosazovat vlastní formu připomínání prostřednictvím památníku v Pinkasově synagoze.Období „normalizace“ se svou protiizraelskou propagandou židovskou tragédii potlačilo. Muzeum však alespoň znovu zpřístupnilo díla terezínských umělců.

Název v anglickém jazyce

The Role of the State Jewish Museum in Prague in Maintaining Memory of the Shoah from 1945-1989

Popis výsledku anglicky

The study analyzes the manner in which the State Jewish Museum in Prague maintained memory of the Shoah from 1945-1989 through exhibitions, publications and occasional speeches. It reflects upon the fact that the post-war interpretation of the Jewish fate during the Second Republic and the Protectorate of Bohemia and Moravia had to take into account the socio-political atmosphere of that time. From 1945 to 1948, state authorities did not interfere in the activities of the museum, and therefore this leading institution of the Jewish minority was able to present the Shoah as an unprecedented tragedy of humanity (at the time, the museum primarily presented rescued works created by painters in Terezin). During the fifties, when the state was gripped by anti-Semitism, the prevailing narratives were that this was one of many genocides in human history and that the Jews who were murdered and perished were anti-imperialist warriors who supported socialism. At that time, propaganda also began to emphasize the importance of the Terezin Small Fortress at the expense of the ghetto itself. At the end of the fifties, drawings by children at Terez &amp; iacute;n were exhibited for the first time. These not only became a forceful reminder and documentation of the Jewish tragedy, but also an export product of the totalitarian state of that time. In the &quot;Golden Sixties&quot;, the interest of mainstream society in the Holocaust grew. That was also when Jewish representatives decided to promote their own commemoration through a memorial in the Pinkas Synagogue. The period of &quot;normalization&quot; with its anti-Israeli propaganda suppressed the Jewish tragedy. But the museum at least made the works of Terez &amp; iacute;n artists accessible again.

Druh

J_imp - Článek v periodiku v databázi Web of Science

CEP obor

—

OECD FORD obor

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2025

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Historická sociologie

ISSN

1804-0616

e-ISSN

2336-3525

Svazek periodika

17

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

11

Strana od-do

57-67

Kód UT WoS článku

001655821700004

EID výsledku v databázi Scopus

2-s2.0-105027779781