Spis Lauretanischer Blumen-Garten jako svědek umělecké výzdoby pražské Lorety okolo roku 1700
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11260%2F22%3A10438249" target="_blank" >RIV/00216208:11260/22:10438249 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=LDhciTXuKg" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=LDhciTXuKg</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Spis Lauretanischer Blumen-Garten jako svědek umělecké výzdoby pražské Lorety okolo roku 1700
Popis výsledku v původním jazyce
Pražská Loreta je jedním z nejstarších barokních poutních míst v českých zemích. V dobách svého největšího rozkvětu se stala výrazným duchovním centrem barokní Prahy. Loreta od svého založení v roce 1626 sousedí s kapucínským klášterem na Hradčanech, jehož bratřím byla úředně svěřena v roce 1651. Celý areál se vyvíjel až do roku 1737, ale i poté se pracovalo na dílčích částech umělecké výzdoby. Duchovní průvodce Lauretanischer Blumen-Garten, jehož autorem je loretánský sakristián P. Josef z Bíliny, byl vydán v roce 1700. Text vede čtenáře poutním místem a nabízí mu několikero modliteb k místním kaplím. Některé z těchto modliteb jsou doplněny grafickými tisky. Cílem tohoto textu je na základě srovnání dochované umělecké výzdoby a tisku Lauretanischer Blumen-Garten ukázat, že základní dispozice Lorety byla finálně rozvržena již v roce 1691. A místo je tak jedním z raných dokladů rozvoje náboženské úcty v českých zemích vracejících se v průběhu 17. století ke katolické víře, navíc s důrazem na františkánskou spiritualitu. Texty některých modliteb jsou navíc postaveny na faktu, že čtenář současně kontemploval oltářní plátno či sochu (tedy umělecká díla, která se v Loretě dochovala dodnes), aby prohloubil svůj duchovní prožitek.
Název v anglickém jazyce
Lauretanischer Blumen-Garten as a witness to the artistic decoration of the Prague Loreto around 1700
Popis výsledku anglicky
Prague's Loreto is one of the oldest Baroque pilgrimage sites in the Czech lands. It became a distinctive spiritual centre of Baroque Prague in its heyday. Since its foundation in 1626, Loreto has been next to the Capuchin monastery in Hradčany, whose brothers it was officially entrusted in 1651. The whole complex developed until 1737, but partial works of artistic decoration were still worked on thereafter. The spiritual guide Lauretanischer Blumen-Garten was published in 1700. It was written by Loreto's sacristian P. Josef of Bílina. The text leads the reader through the pilgrimage site and offers him several prayers to local chapels. Some of these prayers are accompanied by graphic images. The aim of this text is to prove, based on a comparison of preserved artistic decoration and print Lauretanischer Blumen-Garten, that the basic layout of Loreto was established as early as 1691. And the place is thus one of the early evidence of the development of religious reverence in the Czech lands returning to Catholicism during the 17th century, moreover with an emphasis on Franciscan spirituality. The text of some prayers was based on the fact that the reader simultaneously contemplated the altar canvas or statue (so works of art that has been preserved in Loreta to this day) to deepen its spiritual experience.
Klasifikace
Druh
J<sub>ost</sub> - Ostatní články v recenzovaných periodicích
CEP obor
—
OECD FORD obor
60401 - Arts, Art history
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2022
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Studia Capuccinorum Boziniensia
ISSN
2585-8025
e-ISSN
—
Svazek periodika
8
Číslo periodika v rámci svazku
7
Stát vydavatele periodika
SK - Slovenská republika
Počet stran výsledku
16
Strana od-do
64-79
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
—