Tomáš Akvinský. O křtu a biřmování v Teologické sumě

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11260%2F22%3A10444283" target="_blank" >RIV/00216208:11260/22:10444283 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Tomáš Akvinský. O křtu a biřmování v Teologické sumě

Popis výsledku v původním jazyce

Tento svazek přináší dva traktáty o svátostech, o křtu a o biřmování, ze Třetí části Tomášovy Teologické sumy. Překlad Tomášova textu předchází rozsáhlá původní úvodní studie. Úvodní studie se nejprve věnuje svátosti křtu. Začíná podrobným představením struktury Tomášova traktátu a jeho pozice v celku Sumy. Pochopení struktury traktátu nabízí první klíč k porozumění Tomášovy teologie svátosti křtu. Následuje podkapitola, která je nejoriginálnější součástí tohoto úvodu, věnovaná Tomášovu pojetí ustanovení svátosti v kontextu dějin spásy. Autor shrnuje etapy dějin spásy a úlohy víry v budoucí spasitele během jednotlivých etap. Navazuje podkapitola o předobrazech křtu, mezi nimiž Tomáš vyzdvihuje místo obřízky. Poté přichází na řadu analýza Janova křtu a obsáhlý rozbor významu přijetí tohoto křtu samotným Ježíšem. Kristův křest je v Tomášově pojetí událostí, kterou Kristus ustanovuje novozákonní křest. Kromě autor ukazuje, jak Tomáš v této události identifikuje základ všech zásadních teologických výpovědí o povaze a účincích křtu udělovaného z Kristova pověření církví. V závěru této kapitoly autor na základě Tomášova učení vlastním způsobem shrnuje jednotlivé etapy ustanovení křtu. Následující kapitola účinnost křtu předkládá syntézu v Tomášově traktátu rozptýlených prvků o různých aktérech, kteří působí při udělování svátosti křtu. Autor připomíná nauka z traktátu o svátostech obecně, o kterou zde Tomáš opírá. Tomáš ovšem rozvíjí některé specifické stránky týkající se křtu. Vychází přitom z trinitární křestní formule, což mu dává příležitost k vymezení působení celé Trojice a jednotlivých osob ve křtu. Posvěcení člověka je vždy dílem celé Trojice. To nevylučuje důležitou, byť podřízenou, roli Kristova utrpení, z něhož vyvěrá posvěcující síla do všech svátostí. Autor si zvlášť všímá, že Tomáš opakovaně věnuje pozornost úloze Ducha svatého nejen v rámci řádného svátostného křtu, ale také u náhradních forem, křtu krve a křtu touhy. Spojovací článek mezi působením osob vtěleného Slova a Ducha a ustanovující událostí, kterou je Ježíšův křest v Jordánu, můžeme vidět v Tomášově teologii poslání božských osob, jak ji formuluje v První části Sumy. Dalším aktérem křtu je služebník udělující svátost, jímž může v případě křtu prakticky kdokoli. V závěru kapitoly se autor věnuje specifickému pojmu Tomášovy sakramentální teologie, jímž je pojem reprezentace. Nejen eucharistie, ale také křest znázorňuje Kristovo utrpení. Každá svátost to dělá jiným způsobem, proto jsou také účinky obou svátostí rozdílné. Studie pokračuje kapitolou o trojčlenné struktuře svátostí, totiž rozlišení na sacramentum, res et sacramentum a res. Tomáš tento koncept používá, aniž by ho vysvětloval. Dnešnímu čtenáři nemusí být tento přístup ke svátostem blízký. Proto autor stručně shrnuje historický vývoj tohoto konceptu, a poté podává výklad jeho užití Tomášem v traktátu o křtu a o biřmování a pro úplnost doplňuje jeho užití v případě eucharistie. Poměrně rozsáhlá kapitola je věnována účinkům křtu. V její úvodní části se připomíná Tomášovo rozlišení dvou základních účinků křtu, totiž svátostného charakteru a svátostné milosti. Autor tyto dva základní účinky situuje do trojčlenné struktury svátosti. Nezbývá než konstatovat, že Tomáš věnuje velkou pozornost svátostné milosti, ale svátostnému charakteru křtu nevyhradil ani jednu otázku, a dokonce ani jeden článek. Proto se autor nejprve zevrubně zaobírá Tomášovou teologií svátostné milosti křtu, která je fakticky rozptýlená po celém traktátu. Základní rozčlenění látky je dáno rozlišením na negativní a pozitivní aspekt účinků milosti křtu. Autor podtrhuje Tomáš christocentrický přístup a poukazuje na paralely traktátu o křtu a pojednání o Kristu. Díky křtu je člověk připodobněn ke Kristu a jeho smrti a k jeho vzkříšení, což odpovídá dvěma zmíněným aspektům. Dále autor systematicky probírá nejprve negativní a potom pozitivní jednotlivé účinky křestní milosti. Autor přitom upozorňuje na některé zajímavé detaily Tomášova učení, např. rozlišení trestnosti v přirozeném a nadpřirozeném řádu nebo význam trvání dopadů hříchu v časném životě. Důležité přitom je neztrácet ze zřetele nauku, kterou Tomáš formuloval v traktátu o svátostech obecně. Platí to u svátostné milosti a zejména u svátostného charakteru. Tomáš evidentně předpokládá nauku o charakteru předloženou v traktátu o svátostech obecně. V pojednání o křtu pouze příležitostně ukazuje na specifické rysy křestního charakteru, které autor studie systematicky uspořádává. Oba hlavní účinky křtu autor nakonec předkládá souhrnně ve přehledných schématech. Část věnovaná svátostí biřmování začíná představením struktury traktátu a jeho místa v celku Sumy. V části věnované ustanovení svátosti autor vyzdvihuje na jedné straně Tomášův střízlivý přístup, pokud jde o starozákonní předobrazy nebo &quot;přesné&quot; ustanovení Kristem, na druhé straně Tomášův koherentní teologický koncept zasazující ustanovení všech svátostí do dějin spásy. Kromě Tomášovy analogie mezi přirozeným a nadpřirozeným životem člověka, autor poukazuje na analogii s ustavením křtu v etapách, což Tomášovo řešení otázky ustanovení biřmování Kristovým příslibem a následnou &quot;promulgací&quot; staví do jiného světla, než kdyby se mělo jednat o izolované gesto. Největší pozornost autor přirozeně věnuje účinkům biřmování, které Tomáš opět soustřeďuje do dvou hlavních, totiž svátostné milosti a svátostného charakteru. Tomáš se sice explicitně zaměřuje na oba účinky v daných článcích, ale pro celistvé uchopení Tomášova pojetí je nutné udělat syntézu napříč celým traktátem. Výklad o svátostné milosti autor uspořádává kolem Tomášova centrálního pojmu dokonalosti či plnosti, který má jak antropologické, tak biblické pozadí. V části věnované svátostnému charakteru autor zdůrazňuje Tomášovu práci s prameny, na jejichž základě svobodně tvoří vlastní teologický koncept, který neváhá významově posouvat pozice užívaných autorit. Rovněž v závěru této části autor zařazuje přehledná schémata účinků svátosti. V poslední části autor stručně popisuje liturgické obřady křtu a biřmování v Tomášově době. Tomáš se příležitostně odvolává na dobový liturgický úzus, který neodpovídá plně současné podobě liturgických obřadů svátostí. Autor přitom vychází z kritických edicí středověkých liturgických pramenů. Závěr úvodní studie předkládá několik podnětů pro aktualizaci Tomášovy teologie, jimiž chce autor současnému čtenáři usnadnit číst středověký text s duchovním a teologickým užitkem.

Název v anglickém jazyce

Baptism and Confimation in the Summa of Theology

Popis výsledku anglicky

This volume presents two treatises on the sacraments, namely baptism and confirmation, as included in the Third part of Summa Theologica written by Thomas Aquinas. A translation of Thomas&apos; text itself is preceded by an extensive original introductory study. In the first part, the introductory study deals with the sacrament of baptism. To begin with, the structure of the treatise is outlined as well as its position within the entire Summa. Recognition of the structure is the first key to comprehending Thomas&apos; theology of the sacrament of baptism. The following subchapter, being the most original part of the entire introduction, explores Thomas&apos; understanding of the institution of the sacrament within the context of salvation history. The author summarizes various stages of salvation history as well as the role of faith in the Saviour who is to come within these stages. He continues with a subchapter about figures of baptism, including circumcision whose function Thomas emphasises. Afterwards, the baptism of John is analysed and the question as to why Jesus himself received this kind of baptism is extensively answered. Thomas approaches the baptism of Christ in the Jordan River as the event where Christ himself instituted the New Testament sacrament of baptism. Besides this, the author demonstrates how Thomas identifies this event as the foundation of all theological statements on the nature and effects of baptism conferred by the Church regarding Christ&apos;s commission. On the basis of Thomas&apos; teaching, the author concludes the chapter by reviewing in his own way the distinct stages of the institution of baptism. The subsequent chapter examines the efficacy of baptism and presents a synthesis of elements scattered throughout the whole of Thomas&apos; treatise concerning various agents involved in baptismal practice. The author reminds the reader of the doctrine included in the treatise on the sacraments in general, so building the foundation for this sequence. Thomas certainly develops some specific features of baptism. He proceeds from the trinitarian baptismal form which enables him to distinguish the work of the entire Trinity from the action of particular persons in the baptism. Sanctification of man is always caused by the entire Trinity. It doesn&apos;t eliminate the important yet subordinate role of Christ&apos;s suffering as a source of sanctifying power flowing into all sacraments. The author particularly notices that Thomas is interested in the role of the Holy Spirit, not only in the case of the regular sacramental form of baptism but also in the case of substitutional forms, such as baptism of blood and baptism of desire. The connection between the work of divine persons - that is the incarnated Word and the Holy Spirit - and Christ&apos;s baptism in the Jordan River as the event of institution, can be seen in Thomas&apos; theology of the divine missions formulated in the First part of Summa. Another agent is the minister conferring the sacrament, who is in case of baptism practically anybody. The final part of the chapter deals with representation as a distinctive term of Thomas&apos; sacramental theology. Not only the Eucharist but baptism as well represents Christ&apos;s suffering, and while this representation is performed by every sacrament in different manner, the effects of both sacraments differ. The study continues with a chapter about the threefold structure of the sacrament, that is sacramentum, res et sacramentum and res. Thomas simply integrates the concept without explanation. Regarding the fact that the modern reader is not necessarily familiar with this approach to the sacraments, the author briefly summarises the historical development of the concept and analyses how Thomas applies it in the treatise on baptism and confirmation, adding its usage in the case of the Eucharist for the sake of completion. Another relatively extensive chapter deals with the effects of baptism. Sacramental character and sacramental grace, as two fundamental effects recognised by Thomas, are recalled in the introduction and situated within the threefold sacramental structure. It should be noted that Thomas gives broad attention to sacramental grace, but he dedicates not a single question - not even an article - to sacramental character. Therefore, the author begins with a comprehensive explanation of Thomas&apos; theology of baptismal grace which is in fact scattered throughout the entire treatise. The basic division of the content is postulated by recognition of the negative and positive aspects of sacramental grace as a baptismal effect. Thomas&apos; Christocentric perspective becomes evident in a description of parallels between the treatise on baptism and the treatise on Christ. A man is conformed to Christ in baptism regarding his death and resurrection which respond to the two aforementioned aspects of grace. Individual effects of baptismal grace are systematically analysed starting with the negative aspects. The author mentions some interesting details of Thomas&apos; teaching, such as the distinction between punishability in natural and supernatural orders, or the significance of the fact that debts of punishment remain after baptism in present life. In the case of sacramental grace and even more in the case of sacramental character, it is important to keep in mind the teaching formulated in the treatise on sacraments in general, which Thomas apparently presumes. Specific characteristics of baptismal character, which Thomas only occasionally mentions in the treatise on baptism, are systematically ordered in the study. The author finally presents both fundamental effects of baptism in the overviewing schemes. The second part of the study, dealing with the sacrament of confirmation, begins again with an outline of the treatise&apos;s structure as well as its position within the entire Summa. Concerning the institution of the sacrament, the author appreciates, on the one hand, Thomas&apos; sober approach to Old Testament figures as well as to Christ&apos;s &quot;precise&quot; words of the institution, and on the other hand, his coherent theological concept situating the institution of all sacraments within salvation history. Besides Thomas&apos; analogy between natural and supernatural human life, the author recognises an analogy with the institution of baptism performed in two stages. This fact makes Thomas&apos; proposition that Christ established the sacrament of confirmation in the promise followed by &quot;promulgation&quot; more suitable than any isolated gesture. The most significant attention is naturally given to the effects of confirmation, again distinguishing two fundamentals; that is, sacramental grace and sacramental character. Thomas explicitly focuses on both of them in certain articles, however a synthesis of the whole treatise is necessary to grasp his approach in its integrity. The author arranges the explanation of sacramental grace around Thomas&apos; central theological term, that is, perfection or fullness with its anthropological as well as biblical background. Concerning sacramental character, the author emphasises Thomas&apos; work with sources, which enables him to freely build upon this ground his own theological concept, not hesitating to overcome the positions of included authorities. This part also finishes with clearly arranged schemes of the sacramental effects. The last part contains brief descriptions of the liturgical rites of baptism and confirmation performed in time of Thomas. He occasionally refers to contemporary liturgical usage, which is not identical with the present-day form of liturgical practice. The author makes use of existing critical editions of medieval liturgical sources. The conclusion of the introductory study suggests several impulses for the actualisation of Thomas&apos; theology as an attempt to help a present-day reader to benefit spiritually and theologically from the medieval text.

Druh

B - Odborná kniha

CEP obor

—

OECD FORD obor

60303 - Theology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2022

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7575-129-4

Počet stran knihy

244

Název nakladatele

Krystal OP

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS knihy

—