Člověk v čase

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11270%2F21%3A10428567" target="_blank" >RIV/00216208:11270/21:10428567 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Člověk v čase

Popis výsledku v původním jazyce

Pohled na člověka jako eschatologického tvora otevírá nejprve rozpor mezi Božím věčným záměrem s člověkem, který biblické podání vyjadřuje různými obrazy Božího království, a realitou jeho konečnosti a odcizení od Boha, která se nejvýrazněji manifestuje ve smrti. Eschatologická antropologie proto musí začít křesťanskou thanatologií, která postihuje všechny teologické dimenze umírání a smrti (1. kap.). Napětí mezi lidskou konečností a zaslíbením věčného života bylo v křesťanské tradici po dlouhá staletí vyjadřováno pomocí představy nesmrtelné duše, navazující na starší filosofické tradice. Bude nutné zkoumat, nakolik je tato myšlenka stále ještě nosná jednak s ohledem na teologickou kritiku, jíž prošla v posledním století, jednak v kontextu dnešního pohledu na člověka. Ukáže-li se polarita mezi duší a tělem jako trvalá součást křesťanské antropologie, neobejdeme se bez teologické reinterpretace obou těchto klíčových antropologických pojmů (2. kap.). V lidské touze po naplnění vlastního života přes hranici smrti se kromě vědomí vlastní fragmentárnosti i viny ohlašuje také sobectví a snaha o sebeprosazení na úkor bližních. Křesťanská eschatologie se má vystavit filosofické kritice a sama pečlivě odkrývat, nakolik se orientuje na zaslíbení přicházejícího Božího království a nakolik sama upadá do spekulací, vedených v lepším případě zbožnou fantazií, v horším případě snahou církevních autorit manipulovat věřící (3. kap.). Antropologie v eschatologické perspektivě konečně musí prokázat, že křesťanská naděje se nezaměřuje pouze na posmrtnou blaženost (často navíc zindividualizovanou do podoby &quot;spásy duše&quot;), ale má co říci také k přítomnému života člověka a jeho vztahům. V minulém století se křesťanské eschatologii podařilo rozvinou svůj společensko-kritický potenciál, ale stále zbývá vyjasnit otázku, v jakém vztahu je transcendentní naděje překračující smrt k jejímu přítomnostnímu rozměru (4. kap.).

Název v anglickém jazyce

Human Being in Time

Popis výsledku anglicky

The human being realizes its existence in time consciously, unlike other beings. However, with this limitation it does not reconcile and longs for life after death. The Christian answer is the belief that human death is not the end of life. The view of a historian and theologian on man allows us to include both perspectives of historicity of human being, both earthly and eschatological. While the historian reflects the specific forms of human existence in history, depending on the available sources, the theologian in his view also includes a perspective based on Christian hope of completion of this existence. The different approaches are explained in the introductory chapter and then illustrated on selected aspects: moving to promise, relationship between body and soul, death and the kingdom of God.

Druh

C - Kapitola v odborné knize

CEP obor

—

OECD FORD obor

60303 - Theology

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2021

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název knihy nebo sborníku

Kdo je člověk? Teologická antropologie ekumenicky

ISBN

978-80-246-4779-1

Počet stran výsledku

24

Strana od-do

268-291

Počet stran knihy

344

Název nakladatele

Karolinum

Místo vydání

Praha

Kód UT WoS kapitoly

—