Proměny rituálů a migrace - koncept přenosu rituálů na příkladu mandejských rituálů

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11280%2F18%3A10406991" target="_blank" >RIV/00216208:11280/18:10406991 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=K4RGepBtrJ" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=K4RGepBtrJ</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Proměny rituálů a migrace - koncept přenosu rituálů na příkladu mandejských rituálů

Popis výsledku v původním jazyce

V textu vycházím z konceptu &quot;přenosu rituálů&quot; (Ritualtransfer), analytického rámce rozpracovaného pro výzkum kontextuálně podmíněných proměn rituálů. Tento rámec kriticky rozvíjím, uvádím některé metodologické problémy s ním spojené a následně jej aplikuji na mandejské rituály. Při popisu a analýze přenosu mandejských rituálů se zaměřuji primárně na irácké mandejce. Na pozadí proměn Iráku ve 20. století se zabývám vyjednáváními o rituálech vedenými v komunitě v 70. a 90. letech 20. století. V dalším kroku porovnávám mandejskou rituální praxi ve 30. letech 20. století - před změnami, jimiž komunita později prošla - se situací v 70. a 90. letech 20. století a následně s rituální praxí v diaspoře. Při popisu a analýze rituální praxe v diaspoře vycházím primárně z vlastních terénních výzkumů. Cílem textu je ukázat, zda a jak se mandejské rituály proměňovaly v průběhu 20. a 21. století v kontextu společensko- politických změn a vnitřní (tj. v rámci Iráku) a vnější (tj. zahraniční) migrace. Souhrnně lze k přenosu mandejských rituálů říci následující: 1) V kontextu urbanizace a modernizace Iráku ve 2. polovině 20. století se mandejská komunita proměnila tak zásadním způsobem, že i změny v oblasti rituální praxe, k nimž došlo v Iráku, jsou radikálnější než proměny, k nimž došlo v souvislosti s přesunem do diaspory. Migrace přinesla (přesněji: prohloubila) především roztroušenost jednotlivých obcí či rodin a s ní absenci rituálních prostor a kněží, nicméně zásadní změny v rituální praxi nastaly již v Iráku. 2) Změny mandejských rituálů jsou změny iniciované &quot;zdola&quot;, tím myslím, že jsou výsledkem iniciativ aktivních laiků podpořených kněžími nakloněnými reformám. Proto není překvapivé, že změny bylo možné konstatovat v souvislosti s rituály, jichž se přímo účastní laici (maṣbuta, svatební rituál a rituály spojené s úmrtím), zatímco rituály, jež se odehrávají bez laiků nebo se laiků netýkají, zůstaly beze změn. Rituální hostiny masiqta konané ve prospěch zemřelého jsou tak organizačně i pro laiky cenově náročné, že jsou prováděny jen výjimečně. 3) V navázání na předchozí bod je třeba korigovat obraz mandejské rituální praxe sugerovaný západním bádáním: mám na mysli výklad, který rituální praxi mandejců vykládá ve schématu: každou neděli mandejci opakovaně absolvují rituál maṣbuta a při úmrtí mandejce se koná rituál masiqta. Jak je patrné z předchozího výkladu, absolvuje mandejec maṣbuta zpravidla jen párkrát za život a rituál masiqta je při úmrtí mandejce obvykle nahrazen jednoduššími rituálními hostinami. 4) Procesy změn nejsou jednosměrné. V 70. a 80. letech 20. století byla v Iráku patrná tendence krácení a zjednodušení rituálů. Taková zkrácená podoba byla dle dostupných pramenů považována za normativní. V 90. letech 20. století bylo možné zaznamenat snahy o setrvání (někdy navrácení) původní podoby rituálů. I tuto &quot;konzervativní&quot; tendenci lze uvést do vztahu s kontextem, totiž opětovným příklonem většinové irácké společnosti k islámu, datovatelným zhruba do 80. let 20. století. V současnosti se lze setkat jak se snahami o modernizaci, tak i s důrazem na setrvání původní podoby rituálů, jež se týká i výlučného provádění rituálu maṣbuta v řece.

Název v anglickém jazyce

Ritual transformation and migration: The concept of ritual transfer applied to Mandaean rituals

Popis výsledku anglicky

In my text I analyse transformations of Mandaean ritual practice using the concept of ritual transfer, an analytical tool developed to understand the processes involved in transferring rituals to other contexts. I critically refine the concept of ritual transfer and present some methodological problems associated with it. In describing and analysing the transfer of Mandaean rituals, I focus primarily on Iraqi Mandaeans. Against the background of Iraq&apos;s changes in the 20th century, I focus on negotiating rituals in the community in the 1970s and 1990s. In the next step, I compare Lady Drower&apos;s descriptions of Mandaean ritual practice in the 1930s - before the changes that the community later went through - with the situation in the 1970s and 1990s and with ritual practice of the diaspora community. According to my research, the following can be said about the transfer of Mandaean rituals: 1) In the context of urbanisation and modernisation of Iraq in the second half of the 20th century, the Mandaean community has changed in such a fundamental way, that the changes in ritual practice in Iraq are more radical than the changes that have occurred in moving to the diaspora. 2) The changes to the Mandaean rituals are &apos;bottom-up&apos; changes. They are the result of active laity initiatives supported by reform-oriented priests. Therefore, it is not surprising that changes could be found in the context of rituals attended by lay people (maṣbuta, wedding rituals and death rituals), while rituals, which take place without laymen, remained unchanged. At the same time, the performance of the ritual feasts (masiqta) held to support the soul of the deceased is rare because of their complexity and high costs. 3) The ritual change processes are not one-way processes. While in the 1970s there was a tendency to shorten and simplify rituals in Iraq, in the 1990s it was possible to record efforts to retain (sometimes restore) the original form of rituals. The parallel existence of both tendencies is still a source of tension within communities today.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

60304 - Religious studies

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Pantheon

ISSN

1803-2443

e-ISSN

—

Svazek periodika

13

Číslo periodika v rámci svazku

2

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

24

Strana od-do

49-72

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—