Trendy a rizikové faktory nadměrné konzumace alkoholu u českých adolescentù
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11310%2F17%3A10370970" target="_blank" >RIV/00216208:11310/17:10370970 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Trendy a rizikové faktory nadměrné konzumace alkoholu u českých adolescentù
Popis výsledku v původním jazyce
VÝCHODISKA: Konzumace alkoholu v období dospívání představuje závažné riziko pro budoucí zdraví daného jedince. Úroveň pití mezi českými nezletilými patří dlouhodobě k nejvyšším v Evropě. CÍLE: Analýza prevalence nadměrné konzumace alkoholu u mladistvých Čechù a zhodnocení jejího vývoje za posledních přibližně 20 let. Identifikace vybraných rizikových faktorù souvisejících s rozdílnou úrovní pití u současných českých adolescentù. METODY: Kvantitativní analýza dat z výběrového šetření zaměřeného na rizikové chování české mládeže. Korelační a regresní analýza, víceúrovňové modelování. SOUBOR: Individuální data z mezinárodní studie ESPAD (1995-2015), celkem 6 prùřezových vln. Reprezentativní údaje o českých dospívajících ve věku 16 let (N=2 738 až 5 399) s proporcionálním zastoupením pohlaví, typu navštěvované školy a kraje. VÝSLEDKY: Prevalence nadměrného pití v posledním období klesla (rok 2015). Nejrizikovější skupinou v daném ohledu jsou i nadále chlapci studující na odborných učilištích (bez maturity). U adolescentù pocházejících z neúplných rodin, se špatnými vztahy k rodičùm, s vysokým stupněm sociálního odcizení a s celkově nízkou spokojeností se svým životem se nadměrná konzumace alkoholu vyskytuje významně častěji. Častější je rovněž u dospívajících pocházejících z rodin s nižším vzděláním a s vyšší finanční zámožností. ZÁVĚRY: I navzdory výraznému poklesu prevalence nadměrného pití mezi českými adolescenty zùstává tato problematika i nadále výzvou pro státní zdravotní a drogovou politiku. Článek dokládá, že úroveň pití je i nadále významně podmíněna jak individuálními faktory u daného jedince, tak i faktory širšího sociálního charakteru, ve kterých jedinec dospívá (rodinné a školní prostředí).
Název v anglickém jazyce
Temporal Trends and Risk Factors of Excessive Alcohol Consumption among Czech Adolescents
Popis výsledku anglicky
BACKGROUND: Alcohol use in adolescence poses a major risk to people's health in their later life. In the long term, Czech adolescents show the highest levels of alcohol consumption in Europe. AIMS: To analyse the prevalence of excessive drinking among Czech adolescents and assess its development in the past 20 years, as well as to identify selected risk factors associated with different levels of drinking among Czech adolescents at present. METHODS: Quantitative analysis of data generated by a sample survey of risk behaviour among young Czechs, correlation and regression analysis, and multilevel modelling. SAMPLE: Individual data from the ESPAD international surveys (1995-2015), a total of six cross-sectional waves, representative data on Czech adolescents aged 16 (N=2,738 to 5,399) with the proportionate representation of gender, type of school attended, and regions. RESULTS: The prevalence of excessive drinking seems to have dropped in the most recent period (2015). Male students at apprentice training centres (without the school-leaving examination - "maturita") continue to be the most vulnerable group in this respect. Significantly higher rates of excessive alcohol use were found among adolescents from incomplete families and those showing poor relationships with their parents, high degrees of social alienation, and generally low life satisfaction. Excessive drinking also tends to be more common among adolescents from families with low levels of education and higher family affluence. CONCLUSIONS: Despite a marked decline in the prevalence of excessive alcohol use among Czech adolescents, this issue continues to be a challenge for the national health and drug policies. This paper demonstrates that the levels of drinking continue to be strongly conditioned by both individual and social or environmental factors (such as family and school).
Klasifikace
Druh
J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS
CEP obor
—
OECD FORD obor
50701 - Cultural and economic geography
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach<br>I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Ostatní
Rok uplatnění
2017
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Adiktologie
ISSN
1213-3841
e-ISSN
—
Svazek periodika
17
Číslo periodika v rámci svazku
2
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
15
Strana od-do
118-132
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
2-s2.0-85031731991