Nekonečně malý svět: Obraz utváření živého, raněnovověká věda a mikroskopie
Identifikátory výsledku
Kód výsledku v IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11310%2F20%3A10424717" target="_blank" >RIV/00216208:11310/20:10424717 - isvavai.cz</a>
Výsledek na webu
<a href="https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=Dx3hnYaQpR" target="_blank" >https://verso.is.cuni.cz/pub/verso.fpl?fname=obd_publikace_handle&handle=Dx3hnYaQpR</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternativní jazyky
Jazyk výsledku
čeština
Název v původním jazyce
Nekonečně malý svět: Obraz utváření živého, raněnovověká věda a mikroskopie
Popis výsledku v původním jazyce
Proměna přístupů k živému organismu společně s novými poznatky 17. století měly na vědy o živém významný vliv. K tomu jistě přispěl i vynález mikroskopu, díky kterému se badatelům otevřel neznámý "nekonečně" malý svět plný dosud nespatřených (nejen) živých struktur. Paralelně s rozvojem mikroskopické techniky (a často v závislosti na ní) docházelo i k proměně představ, jakým způsobem se vyvíjel či vznikal nový život. Předkládaný text na vybraných představitelích raněnovověké vědy (zejména Girolamo Fabrizi d'Acquapendente, William Harvey, Marcello Malpighi) ukazuje různorodý vějíř teorií (nikterak unifikovaných) o vytváření nového života 17. století a zároveň to, jak se tyto teorie přetvářely v důsledku příchodu nové techniky i objevů (Harveyho významná teze "Omne vivum ex ovo" nebo objev spermie). Text se rovněž zaměřuje na roli obrazové (re)prezentace u daných autorů a jakou roli hrály a hrají obrazy ve vytváření představ o živém.
Název v anglickém jazyce
An Infinitely Small World : Images of the Creation of Life in Early Modern Science and Microscopy
Popis výsledku anglicky
The transformation of perspectives on living organisms that coincided with new findings in the 17th century had a significant influence on the science of living things. The invention of the microscope contributed to this, as it opened up an unknown and 'infinitely' small world full of never before seen living (and non-living) structures. Along with the development of microscope technology (and often as a result of it) ideas about how new life emerged and evolved also underwent a transformation. This article looks at selected figures that played a role in in early modern science (most notably Girolamo Fabrizi d'Acquapendente, William Harvey, Marcello Malpighi) and describes the diverse array of theories (in no way consolidated) that arose in the 17th century relating to the creation of new life. It examines how these theories were reshaped by the arrival of a new technology and by new discoveries (Harvey's important theory of 'omne vivum ex ovo' and the discovery of sperm). The article also focuses on the role of visual (re)presentation in these early scientists' work and on how instrumental pictures were and are in shaping ideas about living things.
Klasifikace
Druh
J<sub>SC</sub> - Článek v periodiku v databázi SCOPUS
CEP obor
—
OECD FORD obor
60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Návaznosti výsledku
Projekt
—
Návaznosti
S - Specificky vyzkum na vysokych skolach
Ostatní
Rok uplatnění
2020
Kód důvěrnosti údajů
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Údaje specifické pro druh výsledku
Název periodika
Opuscula historiae artium
ISSN
1211-7390
e-ISSN
2336-4467
Svazek periodika
69
Číslo periodika v rámci svazku
2
Stát vydavatele periodika
CZ - Česká republika
Počet stran výsledku
16
Strana od-do
144-159
Kód UT WoS článku
—
EID výsledku v databázi Scopus
2-s2.0-85139159783