Spontánní vývoj lesa v kombinaci s ekologií pionýrů

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11310%2F24%3A10491865" target="_blank" >RIV/00216208:11310/24:10491865 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Spontánní vývoj lesa v kombinaci s ekologií pionýrů

Popis výsledku v původním jazyce

V tomto příspěvku budeme porovnávat vývoj lesa na výsypkách po těžbě hnědého uhlí ve dvou situacích. V první, kdy po těžbě a nasypání byly výsypky v průběhu technické rekultivace urovnány a osázeny výsadbou olší, a v situaci druhé, kdy plochy byly zcela ponechány samovolnému vývoji.Výsledky ukazují, že plochy ponechané samovolnému vývoji jsou osidlovány pionýrskými druhy, nejčastěji vrbou jívou, břízou a osikou, méně často pak borovicí. Zhruba mezi 20 a 30 rokem dochází na spontánně zarostlých plochách k zapojení korun stromů. V této době se také v podrostu začínají objevovat pozdně sukcesní druhy, zejména dub, buk a smrk. Zároveň dochází přerůstání jív břízami a osikami, a ty pak dominují stromovému patru u ploch 40 až 50 let starých, u 90letých a starších ploch dochází k vývoji smíšeného lesa dominovaného dubem a bukem, s příměsí smrku a přežívajících pionýrských dřevin (břízy a osiky).Ukazuje se, že pro samovolné zarůstání porostu je klíčové, aby plochy zůstaly neurovnány. Urovnání ploch a s tím související utužení významným způsobem omezuje uchycení a rozvoj dřevité vegetace. Porovnáme-li vývoj rekultivovaných a nerekultivovaných porostů, pak v iniciálních fázích vývoje, tedy v porostu starém 5 až 10 let, rostou olšové výsadby jednoznačně rychleji a dosahují větší produkce biomasy. Nicméně již u 30letých a starších ploch není rozdíl patrný a v řadě případů je růst pionýrských dřevin, zejména bříz a osik, rychlejší než růst rekultivovaných porostů olší.

Název v anglickém jazyce

Spontaneous forest development combined with pioneer ecology

Popis výsledku anglicky

In this paper, we will compare the development of forests on brown coal mining heaps in two situations. In the first, when, after mining and filling, the dumps were leveled and planted with alder during technical reclamation, and in the second situation, when the areas were completely left to develop spontaneously. The results show that the areas left to develop spontaneously are colonized by pioneer species, most often willow, hornbeam, birch and aspen, less often pine. Approximately between 20 and 30 years, the canopy becomes closed and at this time, late successional species (mainly oak, beech and spruce) also begin to appear in the understory. At the same time, birch and aspen trees are overgrown with oaks, and these then dominate the tree layer in areas 40 to 50 years old, while in areas 90 years old and older, a mixed forest dominated by oak and beech develops, with an admixture of spruce and surviving pioneer trees (birch and aspen). It turns out that for the spontaneous growth of the stand, it is crucial that the areas remain unleveled. The leveling of the areas and the related compaction significantly limit the establishment and development of woody vegetation. If we compare the development of reclaimed and non-reclaimed stands, then in the initial stages of development, i.e. in stands 5 to 10 years old, alder plantations clearly grow faster and achieve greater biomass production. However, in areas 30 years old and older, the difference is no longer noticeable and in many cases the growth of pioneer trees, especially birch and aspen, is faster than the growth of reclaimed alder stands.

Druh

O - Ostatní výsledky

CEP obor

—

OECD FORD obor

10511 - Environmental sciences (social aspects to be 5.7)

Projekt

<a href="/cs/project/TQ03000234" target="_blank" >TQ03000234: Meliorační potenciál pionýrských druhů dřevin při obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť</a><br>

Návaznosti

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Rok uplatnění

2024

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů