Jak současná paleogenetika přispívá ke změně našeho chápání vzniku, vývoje a migrací moderních lidských skupin

Kód výsledku v IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F00216208%3A11410%2F18%3A10373675" target="_blank" >RIV/00216208:11410/18:10373675 - isvavai.cz</a>

Výsledek na webu

<a href="http://bichez.pedf.cuni.cz/archive/2018/1/5.pdf" target="_blank" >http://bichez.pedf.cuni.cz/archive/2018/1/5.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.14712/25337556.2018.1.4" target="_blank" >10.14712/25337556.2018.1.4</a>

Jazyk výsledku

čeština

Název v původním jazyce

Jak současná paleogenetika přispívá ke změně našeho chápání vzniku, vývoje a migrací moderních lidských skupin

Popis výsledku v původním jazyce

Paleogenetika se stává stále důležitější součástí paleoantropologie i evoluční antropologie. Výzkum starobylé DNA (a-DNA) nám umožňuje rekonstruovat genom našich nejbližších předků a příbuzných, starobylého Homo sapiens, neandrtálců, i nově objevené lidské skupiny - denisovanů. Pro rozvoj paleogenetiky a lepší využití jejích výsledků v antropologii byl důležitý rozvoj nových metodologií tzv. high-throughput (vysoce úplné, skrz naskrz) sekvenování. To umožnilo vytváření stále dokonalejších a úplnějších DNA knihoven a jejich další využití v paleogenetických studiích. Z hlediska paleoantropologie a evoluční antropologie jsou nejdůležitější tyto výsledky: kompletní zmapování genomu neandrtálců, denisovanů a anatomicky moderního člověka, které umožňuje porovnávání všech zkoumaných skupin z hlediska jejich hybridizace a sledování genetických příměsí (admixtures) u současných lidských populací. Nejstarobylejší genom byl popsán u původních obyvatel Austrálie, u kterých bylo zjištěno, že mají až 6 % příměsi genomu denisovanů. Naopak genom původních Afričanů nebyl ovlivněn žádnou jinou lidskou formou. Evropané a Asiaté mají prokazatelně některé geny neandrtálců, jihovýchodní Asiaté pak mohou mít i geny denisovanů. Zásadní význam má zmapování genomu archaického Homo sapiens, které prokazuje, že Homo sapiens jako druh vznikl před minimálně 750 tisíci lety.

Název v anglickém jazyce

How Conteporary Paleogenetics Contributes to Change our Understanding of Origin, Evolution and Migrations of Modern Human Groups

Popis výsledku anglicky

Paleogenetics is becoming an increasingly important part of palaeoanthropology and evolutionary anthropology. Research of ancient DNA (a-DNA) allows us to reconstruct the genome of our closest ancestors and relatives, the ancient Homo sapiens, neanderthals, and newly discovered human group - denisovans. Development of a new methodology, called highthroughput (very complete) sequencing, has been very important for further development of paleogenetics and better use of its results in anthropology. This allowed us constructing better and more complete DNA libraries and their further use in paleogenetic studies. From the point of view of paleoanthropology, and evolutionary anthropology as well, the following results are the most important ones: The complete mapping of genome of neanderthals, denisovans and anatomically modern humans, which allows us the detail comparison of all the groups examined in terms of econstruction of their possible hybridisations and studying of their genetic admixture and (admixtures) in modern human populations. Most ancient genome was described in the Australian aborigines, which were found to have up to 6 % of the admixtures of the denisovans genome. On the contrary, the genome of the native Africans was not affected by any other human form. Europeans and Asians have proven to have some of the genes of Neanderthals, Southeast Asians can have some denisovan genes. Crucial meaning has the archaic Homo sapiens genome reconstruction, which shows that Homo sapiens as a species originated at least 750 thousands of years ago.

Druh

J_ost - Ostatní články v recenzovaných periodicích

CEP obor

—

OECD FORD obor

10600 - Biological sciences

Projekt

—

Návaznosti

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Rok uplatnění

2018

Kód důvěrnosti údajů

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Název periodika

Biologie-Chemie-Zeměpis

ISSN

1210-3349

e-ISSN

—

Svazek periodika

27

Číslo periodika v rámci svazku

1

Stát vydavatele periodika

CZ - Česká republika

Počet stran výsledku

10

Strana od-do

35-44

Kód UT WoS článku

—

EID výsledku v databázi Scopus

—